Poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu," uvedl soudce zpravodaj prof. JUDr. Jan Musil CSc. Z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu plynulo, že informace o platech ve veřejné sféře se mají žadatelům poskytovat až na malé výjimky prakticky vždy.

Podle nového nálezu Ústavního soudu  je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, zda žadatel není kverulant, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů úředníků. Podle spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Ing. Mgr. Oldřicha Kužílka ze sdružení Otevřená společnost nejspíš vzhledem k rozhodnutí ústavního soudu mnohem více případů žádostí o informace skončí u soudu.

Aktuální  nález podle Musila neotvírá cestu k odškodnění za dříve zveřejněná data o mzdách či odměnách. Nemá zpětnou působnost, úřady dříve postupovaly podle platné judikatury.

Podle Kužílka se na faktickém obsahu práva na informace nic nemění. „K témuž výsledku se ale bude docházet jinou, složitější cestou, kdy bude nutné zvažovat všechny okolnosti," řekl. Podle něj ústavní soud otevírá "výbušnou" otázku, jestli je možné, aby renomovaný novinář měl větší právo na informace než běžný občan. „Mnohem více situací povede k tomu, že se lidé budou obracet na soudy," domnívá se Kužílek.

V konkrétním sporu ÚS rozhodl, že Zlín porušil práva skupiny úředníků, když spolku Právo ve veřejném zájmu poskytl informace o jejich platech a odměnách. ÚS zakázal městu, aby v porušování práv pokračovalo. ÚS se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany - nepodali správní žalobu.

Musil předem zdůraznil, že cílem  nálezu je sjednotit obecnou praxi, nejde o kritiku konkrétního postupu města Zlín ani kritiku spolků, které bojují za transparentnost nakládání s veřejnými prostředky a využívají zákon o svobodném přístupu k informacím. Zlín chyboval v tom, že neprovedl takzvaný test proporcionality, tedy nezvážil, které právo má dostat v konkrétním případě přednost - na informace, anebo na soukromí.