Českotřebovský deník 345/2017 (18/12)
Peklák zasněžuje, prognóza je dobrá, technický sníh by mohl být na Vánoce  
Výběrové řízení na místo referenta odboru výstavby
Jde o zástup za mateřskou dovolenou.  Více podrobností najdete ZDE
 
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA OBSAZENÍ POZICE  Památkář/ka pro území okresu Ústí nad Orlicí
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích, Příhrádek 5, 531 16 Pardubice
vyhlašuje  výběrové řízení na obsazení pozice památkář- památkářka  pro území okresu Ústí nad Orlicí Více ZDE
 
Boží muka Českotřebovska
Boží muka  vznikaly již ve 14. a 15. století, ale takto stará na Českotřebovsku (resp. ve farnosti Česká Třebová) pravděpodobně nenajdeme. Jsou téměř až na výjimky nedatovaná. Tyto drobné kamenné (v některých případech i dřevěné) památky symbolizují sloup, u kterého byl z rozhodnutí Piláta Pontského bičován Ježíš Kristus. Mezi boží muka mnozí odborníci řadí i tzv. mariánské sloupky s obrázkem či soškou Panny Marie, rozměrově srovnatelné. Tyto drobné památky se umisťovaly většinou na rozcestích, v místech dobrého rozhledu, nebo významné události. V mnoha případech se poblíž nachází významný či památný strom.
Původně církevní památka je dnes chápána jako prvek, dotvářející ráz české kulturní krajiny. Bohužel už nebývají po letech v dobrém technickém stavu. Průzkumu v této dosud málo probádané oblasti se věnoval Petr Vomáčka a v našem regionu našel 16 božích muk, které stojí za prezentaci. Budeme se jejich popisu  postupně věnovat jak v elektronickém Českotřebovském deníku, tak i v tištěném vydání Čt. zpravodaje.  (Obrázek Boží muka v Dl. Třebové)
 
Když uvolněná kanalizační mříž poškodí vozidlo
Stalo se minulý týden na Hřbitovní ulici. Osobní vozidlo při jízdě najelo dole na křižovatce s odbočkou do Bezděkova na jedenu ze dvou umístěných kanalizačních mříží zachycujících dešťové srážky tekoucí po Hřbitovní ulici. Uvolněná mříž se vymrštila a zcela zničila disk i pravou zadní pneumatiku osobního vozu. Vznikla škoda, řidičem vozidla nezaviněná. Na takovou situaci by měla pamatovat havarijní pojistka, pokud by byla sjednána. Pokud není - a na starší vůz se nevyplatí - tak nezbývá než požadovat  řešení zdokumentované škody od odpovědné osoby, odpovídající za to, že místní komunikace ve městě jsou sjízdné bez rozbití vozidla popsaným způsobem.  Kanalizace je sice ve správě ORVOSu, ovšem před lety budovaná kanalizace dlouhou dobu sloužila, byla převzata správcem městských komunikací a odpovědnou osobu je třeba hledat zde. Město by mělo být na takové situace pojištěno. Uvidíme, jak se bude záležitost vyvíjet. Jde také o to, aby byl problematický kanál opraven tak, aby se to nemohlo opakovat.
 
O využití Winternitzových mlýnů v Pardubicích bude jednat speciální pracovní skupina
V souvislosti s rozhodnutím krajských zastupitelů o vytvoření pracovní skupiny, která bude jednat s majitelem Winternitzových automatických mlýnů o možném využití pro potřeby Východočeské galerie a podmínkách prodeje objektu pro tyto záměry, schválila Rada Pardubického kraje na návrh jednotlivých zastupitelských klubů jména členů této pracovní skupiny. Ta by měla další postup prezentovat na prvním jednání zastupitelstva v roce 2018.
„Vzhledem k tomu, že chceme od samotného počátku informovat nejen krajské zastupitele, ale i širokou veřejnost o jednáních se současným vlastníkem, rozhodli jsme se vytvořit tuto pracovní skupinu, která je složená ze zástupců všech politických stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu. Rozhodně nemáme co skrývat a nechceme se dostat do situace, kdy bude nákup architektonického skvostu a současného brownfieldu přirovnáván k nákupu kusu lesního pozemku nedaleko Pardubic,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Využití hlavní budovy mlýnů navržených architektem Josefem Gočárem pro galerii považuje za velmi důležité také 1. náměstek hejtmana Roman Línek, který je zodpovědný právě za oblast kultury: „Leží před námi velká šance pozvednout naše krajské kulturní instituce, pro které navíc můžeme využít zdroje z evropských fondů. Vzhledem k schválenému záměru vymístit Východočeskou galerii z areálu pardubického zámku a uvolněné prostory využít pro muzeum a zejména pro chybějící návštěvnické centrum zámku, je přestěhování galerie  do areálu Winternitzových automatických mlýnů ideálním řešením.“
Členy pracovní skupiny jsou: hejtman Martin Netolický (ČSSD), 1. náměstek hejtmana Roman Línek (KPK), radní Hana Štěpánová (STAN), zastupitelka Magda Křivanová (ODS), zastupitel Jan Procházka (ANO 2011) a zastupitel Václav Snopek (KSČM).

Vzpomínka

Dne 17. ledna uplyne 25 let, co odešel všestranný muzikant a profesor českotřebovské večerní průmyslovky, stavař Ing. Karel Skřivánek. Uměl vždy pomoci i potěšit. Takoví lidé by opravdu neměli umírat.
Vzpomínám na něho jako na svého oblíbeného kolegu ze školy, ale i jako přítele a kamaráda. Na řadě fotografií ho můžeme najít  Karla Skřivánka s harmonikou, se kterou si tak dobře rozuměl, stejně dobrý byl jako hornista v Orchestrálním sdružení Osvětové besedy Česká Třebová.
Jeho manželka, zdravotní sestra  Ludmila Skřivánková se angažovala v Červeném kříži, to bylo přednášek, které absolvovala. Dcera Ing. Ludmila Gulyasová se zase angažovala v českotřebovském Sokole.
Dnes  je již všechny vespolek bohužel zdravím "tam nahoru" a věřím, že si je Třebováci takto společně připomenou v souvislosti s nadcházejícím lednovým výročím úmrtí Karla Skřivánka jenom v dobrém.    (Milan Mikolecký)
 
Nedožitých 85 let ing. Jiřího JANDERY, CSc. (17.1. 1933 – 22.6. 2007),
městského architekta v České Třebové
Narodil se v České Třebové v rodině strojvedoucího Čeňka Jandery. Vystudoval místní gymnázium a v Praze na ČVUT fakultu architektury a pozemního stavitelství. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1957. Na umístěnku nastoupil do Státního projektového ústavu Chemoprojekt, později Cheming v Pardubicích, kde pracoval až do odchodu do důchodu.
Městským architektem v České Třebové se stal v roce 1992. Pro naše město a také pro soukromé investory vypracoval celou řadu stavebně architektonických studií. Jmenujme alespoň koncepci fasád závodu Korado, koncepci pavilónu „ Prameniště Javorka“, rekonstrukci Malé scény, rekonstrukci městské polikliniky, úpravu a architektonické řešení Domu s pečovatelskou službou, objektu TEZA, zakázku pro sportovní areál „ Peklák“, bistro Koruna nebo barevné řešení fasád na městských domech Na Farářství a koncepce řešení multifunkčního dopravního terminálu Jana Pernera.
Jeho poslední prací byla architektonická studie na rekonstrukci Národního domu.
S průřezem jeho tvorby se měla možnost seznámit českotřebovská veřejnost na Výstavě realizací a projektů ve Výstavní síni Kulturního centra v lednu 2005. Jiří Jandera byl především Třebovák, jako znalec místních poměrů měl velký cit pro lokalitu, kterou navrhoval a vytvořil třeba i několik různých studií,. než s jednou z nich, kterou uznal za dobrou, vyšel na veřejnost. Na té potom trval a dokázal ji obhájit. Tím byly vlivy neodborníků na jeho práci eliminovány.  Jiří  Jandera nám všem ve Třebové ve funkci městského architekta již deset roků chybí, zaplnit jeho místo po něm nebylo po dalšího následníka ve stejné funkci opravdu snadné.  (mm)
 
Poznámka: Mlýny vers. autobusové nádraží Pardubice
Mladá fronty DNES srovnává ústy jednoho z pardubických zastupitelů nesrovnatelné. Kraj by se měl více angažovat v zajištění nového autobusového nádraží Pardubice, když už jedná o zajištění odkupu Winternitzových automatických mlýnů pro potřeby Východočeské galerie. "Angažovanost kraje mi přijde tristní, když uvážíme, s jakou velkorysostí chtějí investovat do Východočeské galerie“ uvedl zastupitel František Brendl (Pardubáci) s narážkou na chystanou koupi Automatických mlýnů za více než třicet milionů". (citace idnes)
Vypadá to tak, že když je tedy v Pardubicích nějaký problém, měl by ho vyřešit především Pardubický kraj, i když míč je především na straně Pardubického magistrátu. Zatímco zmíněnou budovu mlýnů chce Pardubický kraj jako sídlo pro jednu ze svých příspěvkových organizací (proto, aby pomohl uvolnit a oživit areál pardubického zámku), tak autobusové nádraží nikdy nebude vlastnit ani provozovat jako nikde jinde v kraji. Pardubičtí zastupitelé by měli mít více pokory a vlastního úsudku a řešit svoje problémy především svými silami, kterých mají mnohem více než jiná města v kraji.  (Pozemek pardubického autobusového nádraží koupila soukromá firma,  zbrojařská skupina podnikatele Jaroslava Strnada, která zde chce podnikat. Pardubice a především Pardubice budou muset najít správné náhradní řešení, do kterého jim nikdo mluvit nebude.. (mm)