Českotřebovský deník 353

Českotřebovský deník 353/2017 (29/12)

Otevřený trénink Kohoutů
Dámy a pánové, chlapci a děvčata. Chcete se v závěru letošního roku setkat s hokejisty českotřebovských Kohoutů, případně si s nimi zabruslit a lehce zatrénovat?
Pokud ano, hokejový klub HC Kohouti Česká Třebová vás srdečně zve na otevřený trénink, který se uskuteční v pátek 29. prosince. Program pátečního podvečera je jednoduchý: od 18.30 hodin můžete zhlédnout ukázkový trénink Kohoutů, od 19.15 hodin si všichni zájemci mohou s mužstvem zatrénovat, zabruslit, zastřílet, popovídat si a případně se s hráči vyfotografovat. „V tabulce krajské ligy jsme zatím druzí, v návštěvnosti nám patří první příčka. Podpora fanoušků nám dělá velkou radost, na domácí utkání chodí v průměru téměř 500 diváků. Je skvělé, že fanoušci podporují svůj tým i při zápasech na ledě soupeřů. Nedávno za námi přijelo do Moravské Třebové kolem 200 fanoušků. Většina mužstev nám může tiše závidět, takovou podporu nemají ani při svých domácích střetnutích. Především pro své fanoušky jsme připravili akci, kterou pořádáme 29. prosince,“ říká manažer Kohoutů Vladimír Vaněk.
Bendl jede v pátek zpívat na hrad Křivoklát
Závěrečné vystoupení roku 2017 si smíšený pěvecký sbor Bendl naplánoval daleko od domova. Vystoupí na Vánočním koncertu pořádaném v královském sále Hradu Křivoklát, kde bude mimo dalšího programu provedena Česká mše Vánoční Jana Jakuba Ryby. Jedná se o slavnostní provedení, které se každoročně opakuje před zcela zaplněným sálem hradu patří do vánočního programu NKP Křivoklát. Členové Bendla se na vystoupení mimořádně těší. Koncert se koná v pátek 29. prosince od 18 hodin. Cesta na koncert bude jistě delší než jindy, odjezd autobusu je naplánován již v 9 hodin dopoledne. Abychom si akci dovedli představit, můžeme shlédnou sestřih z loňského koncertu 30.12. 2016, kde také zazněla Rybova mše, zpívali např. Čeští madrigalisté, hrál Rakovnický komorní orchestr. Letos bude v takovéto "lepší společnosti" vystupovat českotřebovský sbor Bendl se sbormistrem Josefem Menšíkem.

Zatím tuto mši "doma" v České Třebové bohužel neuvedl, ale jistě se dočkáme. Prvním vystoupením , kde byla tato mše letos provedena byl koncert konaný 18.10.2017 v kostele sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě u příležitosti oslav 120.výročí založení Stavební školy ve Vysokém Mýtě. Zde Pavlicovu mši Nazpíval pěvecký sbor OTAKAR Vysoké Mýto (sbormistr Věra Milerová) a pěvecký sbor BENDL Česká Třebová (sbormistr Josef Menšík a Lukáš David). Doprovodil Litomyšlský symfonický orchestr pod vedením sbormistra Davida Lukáše. Sólo: Jana Andrlová-soprán, Aleš Nehněvajsa-baryton. Další provedení této mše za účasti Bendla se konalo 17. prosince v Heřmanově Městci , kde Bendl vystoupil společně s heřmanoměstským sborem Vlastislav a Komorním orchestrem Jaroslava Kociana Původně se očekávalo provedení Pavlicovy mše i na předvánočním koncertu v České Třebové, nakonec zde dostala přednost tradiční "Rybovka". (Fotografie z koncertu Missa Brevis ve Vysokém Mýtě)
Abychom viděli, o jaký zážitek jsme (zatím) přišli, můžeme nabídnout třicetiminutový záznam z říjnového vysokomýtského koncertu ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=YX7xHuH4hhs&app=desktop

Cestománie – jižní Francie Provensálsko

Rádi cestujete a poznáváte jiná místa kolem nás? Z cyklu „Cestománie“ je připraveno první setkání na téma „jižní Francie Provensálsko“ v sobotu 27. 1. 2018 od 16 hodin ve sborovém domě Církve adventistů sedmého den na ulici Smetanova 1450 v České Třebové. Druhé setkání se koná v sobotu 20. 2. 2018 od 16 hodin na stejném místě a také třetí setkání 3. 3. 2018 od 16 hodin opět ve sborovém domě.

V prvním díle cestopisu s názvem „Od římských památek mezi bílé koně a černé býky“ navštívíme památky historického města Nîmes, přírodní park Camargue a pobřežní letovisko Saintes – Maries – de – la – Mer. Cestu k památkám a zajímavostem jižní Francie ve druhém díle nazvaném „Cestou vůní levandule k Notre – Dame – de – Roc“ provoní lány levandule. Poznáme provensálskou vesničku Fontaine – de – Vaucluse se smaragdovým pramenem řeky Sorque, nejkrásnější okrovou vesničku Roussillon a podél Verdonského kaňonu dorazíme do Castellane. Ve třetím díle nazvaném „Hlubokým kaňonem na rozkvetlé alpské louky“ navštívíme jeden z nejkrásnějších kaňonů, kterým protéká řeka Verdon ústící do tyrkysově zeleného jezera Svatého kříže, dále město a pevnost Antibes, národní park Mercantour a vysokohorský průsmyk Col d´Allos.

Na závěr, můžete za správnou odpověď na soutěžní otázku, získat publikaci o jižní Francii. Přednášejí Zdena, Veronika a Edvard Miškejovi. Všichni jsou zváni. VSTUP ZDARMA.

Česká mše vánoční na pražském hlavním nádraží

Na hlavním nádraží v Praze dnes posedmnácté zněla Česká mše vánoční. Hudebníky a sboristy jako každý rok doplnili také zpěváci, kteří se připojili spontánně na místě. Sbor, čítající desítky lidí, řídil dirigent a organizátor předvánočního setkání Lukáš Prchal. Slavné dílo Jakuba Jana Ryby si na hlavním nádraží pobrukovali také diváci, kteří si posedali na zídky u východů z metra. Další shlíželi na sbor z horního patra obchodu s knihami, který stojí uprostřed odbavovací haly. Mnozí přijeli na nádraží právě na tuto akci, další o ní nevěděli a příjemně je překvapila při cestování. Stejně jako v předchozích letech koncert přilákal stovky lidí.

Se zájmem se u zpívajícího davu zastavovali také cizinci, kterým někteří diváci vysvětlovali, že jde o tradiční akci. Řada lidí si koncert natáčela na mobilní telefony nebo kamery. Mezi přítomnými byly rodiny s dětmi, páry i skupinky přátel. Po vystoupení si vzájemně přáli k Vánocům. V doprovodném orchestru nechyběly dechové, smyčcové ani žesťové nástroje. Na varhany hrál Jakub Přibyl. Sólové party zpívali Miroslava Pilcová Časarová (soprán), Martina Bauerová (alt), Jakub Turek (tenor) a Lukáš Hynek Krämer (bas). Dirigent Lukáš Prchal sbor řídil ze štaflí. (Operaplus.cz)

Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby - historie

Je hudebním symbolem českých Vánoc. Zazněla vůbec poprvé patrně při půlnoční bohoslužbě z 24. na 25. prosince 1796 v katolickém kostele na Starém Rožmitále. Pod brdským hřebenem, kde Jan Jakub Ryba působil ve škole a na kůru, zpívali a hráli tehdy místní muzikanti interpretačně nepříliš náročné dílo „Hej, mistře“ za autorova vedení. Pastorální nálada jesličkové vánoční hudební hry má ovšem s liturgickým latinským mešním textem společné snad jen formální členění.

Zlidovělá mše Hej mistře! Jakuba Jana Ryby neodmyslitelně patří k vánočním svátkům a období adventu. Svěží, melodické dílko rožmitálského kantora oslovuje i lidi křesťanstvím nepolíbené a stalo se symbolem Vánoc. První provedení Rybovy České mše vánoční pravděpodobně zaznělo – s autorem u varhan – před dvě stě dvaceti lety – při půlnoční mši v noci z 24. na 25. prosince 1796 v kostele Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále.

Premiéru bez fanfár – před nepříliš velkým počtem posluchačů v malém vesnickém kostelíku – podle dobových zápisů provázelo bubnování deště a vanutí silného větru. Vánoce 1796 byly navíc bez sněhu. Svým radostným poselstvím a poetikou Rybova mše musela zaujmout hned napoprvé, protože se zřejmě rychle rozšířila po kraji. V té době jedenatřicetiletý skladatel si jí však nijak zvlášť necenil, alespoň o tom neexistuje žádná zmínka. Mohl to být jen jeden z kamínků rozsáhlé kompoziční mozaiky, která v Rybově případě čítala přes tisíc pět set skladeb duchovních i světských.

„Je to skladba, kde autor nic nepředstírá, tvoří jasně a prostě, nemyslí na kontrapunkt a mistrovskou skladbu, ale na posluchače, a pod rukama – možná aniž to sám tuší – mu vzniká opravdu geniální kus,“ myslí si o „Rybovce“ varhaník a dirigent Robert Hugo. Podle odborníků je Rybova mše nejen posluchačsky vděčná, ale nečiní nijak přehnané nároky ani na interprety. Sbory zvládnou amatéři, stejně tak orchestrální party. Snad jen sólové hlasy „vyzní“ lépe od školených pěvců.

V první polovině devatenáctého století, kdy se podle historiků hrála hlavně na kůrech venkovských kostelů, Rybova mše prakticky zlidověla, ve dvacátém století prošla renesancí, tiskem byla poprvé vydána v roce 1930.

Rybova mše má málo společného s tradiční latinskou mešní kompozicí, snad jen formální členění. Jde spíše o vánoční hru o zvěstování a příchodu pastýřů k jesličkám. K její oblíbenosti přispělo jistě i to, že je ryze česká. Ryba ji napsal záměrně prostým stylem, aby byla co nejvíce srozumitelná. Původní partitura se nedochovala. „Originální je jen obálka, v níž byl uložen opis skladby. Opisů je řada, některé mají odchylky. Na to, jak zněla skladba tak, jak ji Ryba opravdu napsal, s jistotou nedovede odpovědět nikdo,“ vysvětluje Hoyer.

Církvi se popularita České mše vánoční svého času moc nezamlouvala. Svědčí o tom například autentická poznámka neznámého církevního hodnostáře na klatovském opisu „Rybovky“ z roku 1864: „Slátanina tato, kteráž za bezpříkladnou urážku církevní hudby považována býti musí, jest po dlouhá léta okrasou Narození Páně v Klatovech a běda řediteli kůru, kdyby kocovina tato neprovozovala se aspoň dvakrát o Vánocích…“ Skladba vyšla v roce 1930 poprvé tiskem a její renesance vlastně nikdy nepřestala. Naopak pronikla i do Evropy a je jedním z nejhranějších českých děl. (operaplus.cz)