Další osud českotřebovského krematoria se bude řešit na jaře 2018

Dosavadní smlouva s nájemcem Pohřební služby a krematoria skončí  na jaře roku 2019. Již rok předtím je třeba dosavadnímu nájemci dát jasnou správu o tom, zda má město Česká Třebová nadále zájem svoje městské krematorium provozovat.

Pokud ano, tak jakou formou. Zda i nadále prostřednictvím  nájemce, kterého si město vybere např. ve výběrovém řízení na dobu určitou (např. 10 let), nebo prostřednictvím své vlastní městské obchodní společnosti. V případě služeb se nemusí městská společnost do výběrového řízení hlásit, podobně přímo je zajišťován např. odvoz odpadu, provoz a opravy veřejného osvětlení, provoz krytého bazénu apod. Rozhodnutí bude tedy udělat v nejbližších měsících. Nejde tedy pouze o prodloužení pronájmu zařízení stávajícímu nájemci, to by mohla v klidu udělat samotná rada města, to je v její pravomoci. V případě krematoria je třeba brát v úvahu skutečnost, že v roce 2020 skončí životnost stávající kremační pece a bude třeba zajistit "velkou generální opravu", jejíž cena bude např. 6 - 7 milionů korun. Bude třeba řešit i další stavební úpravy budovy a zařízení, které bylo otevřeno 30. července 1970, a je tedy v provozu již 47 let. Přáli bychom si provést úpravy, aby budova nepřipomínala sedmdesátá léta, kdy byla uvedena do provozu. Těžko odhadnout celkovou finanční potřebu, bude to jistě více než 10 milionů Kč, možná patnáct. Úpravy budovy bude však nutné udělat tak jako tak, obřadní síň, ve které se loučíme se spoluobčany musí nějak vypadat a pohřební služba musí být vybavena tak, jak určuje novelizovaný zákon o pohřebnictví. To s vlastním provozem krematoria nesouvisí.

Z těchto důvodů považuji za nutné, aby se budoucností městského krematoria zabývala nejen rada města, ale zastupitelstvo města na veřejném jednání, termínově to vychází na duben 2018.

Stručně z ekonomiky krematoria. Město pronajímá městské krematorium za nájem 1500 tis. Kč ročně, musí se však postarat o to, aby zařízení krematoria bylo provozuschopné. Jde především o údržbu budovy, opravy a revize kremační pece s příslušenstvím, mrazících boxů, chladírny a jejich technologie. Odbor majetku sečetl všechny příjmy z provozu krematoria a také výdaje za posledních 19 let a vychází, že za tuto dobu město získalo z provozu krematoria celkem 6,5 mil. Kč.

Krematorium a životní prostředí. Poslední realizovaná měření ukázala, že spaly v kremační peci lze provozovat tak, aby splňovala limity v příslušné vyhlášce. To ovšem neznamená, že se nejedná o zdroj emisí. Ty tu vznikají podobně jako u jiných stacionárních zdrojů znečištění, např. kotelen nebo domácích topenišť, srovnání s jejich výkonem v kW provedou odborníci, nedokážu to přesně napsat. Provoz krematoria je na jedné straně celoroční, na druhé straně není kontinuální. Celkové množství pevných i plynných spalin lze snížit omezením počtu spalů. V případě pronájmu zařízení to smluvně omezit nelze. Českotřebovské krematorium uvádí celoročně cca 3500 spalů, což je číslo pozoruhodné, svědčící o tom, že se sem vozí "práce" i z velkých dálek. Nyní je v centru pozornosti  médií  např. nejstarší české krematorium v statutárním městě Liberci (město jej tam chce převzít a provozovat). Zde uvádí o tisíc spalů méně!  Jedinou možností je regulace ceny spalu.  Čísla k tomu nemám ověřená, nebudu je tedy uvádět. Je to ovšem tak, že Třebováci a občané z okolí, kteří "u nás" sjednají pohřeb zaplatí za spal více než pohřební služby dovážející  nebožtíky ke spalu do České Třebové odjinud třeba vozidly, do kterých se vejdou hned 4 rakve  (množstevní slevy...).  Krematorium může také provozovat město a bude mít vše pod kontrolou.

Ochranné pásmo krematoria. Uváděla se velikost 100 metrů, ve skutečnosti není nikde stanoveno. V uvedeném "ochranném pásmu" žádné domy nejsou. Rodinné domy na Sluneční v ulici V zahrádkách a v ulici Polní byly postaveny  až po roce 1970, tedy za provozu krematoria. Krematorium nemá přímý vliv na cenu parcel nebo rodinných domků, vliv je spíše psychologický. Uvádí se, že krematorium blokuje výstavbu rodinných domků na parcelách za ulicí Polní. Studie na domky je připravena deset let, další rozvoj lokality zabrzdily vysoké požadavky majitelů na cenu pozemků. Je zde ještě potřeba postavit inženýrské sítě a komunikace. To by potom cenu parcel zvedlo tak vysoko, že by zde nikdo nestavěl. Město pozemky pro rodinné domky potřebuje a tak tato lokalita je stále v územním plánu určena pro bydlení jako potřebná a důležitá. Je komunikačně celkem dobře přístupná, na osluněné straně a nad inverzemi v údolí.

Obřadní síň zůstane. Krematorium je vlastně něco navíc, v republice jich mnoho není. Kapacita ostatních je však taková, že se republika bez českotřebovského zařízení obejde. Pouze budou Třebováci navíc platit převoz svých nebožtíků do Pardubic, do Brna nebo Olomouce, zhorší se také ekonomika města do míry, že pronájem pohřební službě nevydělá ani na potřebné stavební úpravy prostor, na úpravách se pak třeba začne více šetřit, i obřadní síň  ztratí absencí krematoria na své výjimečnosti v regionu.

Trocha ne tak dávné historie - jak to vlastně vzniklo. Snaha o  výstavbu smuteční obřadní síně  v České Třebové získala ve druhé polovině šedesátých let  konkrétní podobu. Uvažovalo se o finančním zajištění akce. tehdejší rada města a jeho představitelé, předseda MěstNV  Jaroslav Roleček a  tajemník Bohuslav Routek se pak v roce 1967 obrátili na občany s výzvou o poskytnutí třeba i malé bezúročné půjčky, která by umožnila výstavbu obřadní síně. Výzva byla vyslyšena stovkami rodin, které poukazovaly n účet města  i malé obnosy, například 100 nebo i 50 Kčs. MěstNV poté vystavil v roce 1968 všem záruční listinu na půjčku a  kvitanci, ve které bylo všem vyjádřeno poděkování. Podle zápůjční smlouvy měla být půjčka vrácena na základě předložení smlouvy při vyúčtování obřadu ve smuteční síni a dále proplacením po pěti letech od r. 1974  tak, že nejpozději do konce roku 1978 měly být všechny zápůjční smlouvy proplaceny. Jsem přesvědčen,  že stejně jako u nás doma, se neproplacené zápůjční smlouvy najdou ještě v jiných rodinných archivech. Při přípravě výstavby smuteční síně pak došlo v roce 1968 k obratu, původní projekt byl rozšířen na městské krematorium. Tato změna byla umožněna tehdy odvážným rozhodnutím ředitele komunálních služeb. Součástí stavby na volných polích před městským hřbitovem se tak stala i kremační pec, tehdy ještě na propan-butan. O problematiku ochrany životního prostředí se tehdy nikdo moc nestaral. Zřízení  krematoria v České Třebové bylo předmětem na tehdejší dobu dost ostré mediální přestřelky v okresních novinách Jiskra Orlicka mezi Českou Třebovou a Ústím nad Orlicí. Obřadní síň a městské krematorium pak bylo dokončeno v roce 1970, slavnostní otevření se uskutečnilo 30. července. Od této doby prošlo řadou úprav, zejména je třeba zmínit plynofikaci v roce 1978,  byla změněna technologie spalování.  Černý dým byl předmětem kritiky a stížností již v 80 letech a to v nesrovnatelně  větší míře, velký boj proti rozšíření krematoria byl v letech 1989 - 1990, kdy se rozpadal tehdejší "Okresní podnik služeb" a jeho tehdy už bývalý náměstek Ing. L. Novák zde si chtěl privatizovat "okresní pohřební službu". Byla to docela bouřlivá schůze v tehdejším "agitačním" středisku na radnici. Nedopadlo mu to, město získala svůj majetek a rozhodovalo podle svého....

Před 50 lety byla před městským hřbitovem soukromá pole. Vývoj se nedal zastavit. Dnes zde jsou rodinné domky, parkoviště a park, jehož stromy za ta léta pěkně vyrostly. Také obřadní síň, krematorium, vazárna věnců. Vzniklo  pietní místo spojené s městským hřbitovem, jeden z cílů ve městě. Přicházejí sem návštěvnici i bývalí českotřebovští rodáci. Zrušení krematoria by na tom sice mnoho nezměnilo, město by podle názorů některých občanů ztratilo jakousi výlučnost, podle druhých zase další z ekonomických zdrojů, který nikdy nevyschne.

Milan Mikolecký