Roman Línek: Podařilo se nám nastartovat několik projektů,

které ovlivní podobu krajských kulturních institucí v budoucnu

 

Máte zodpovědnost za krajské investice. V jaké jsou nyní etapě?

V současné době se pracuje na 22 stavbách Pardubického kraje v hodnotě necelých 150 milionů korun a v zadávacím řízení máme dalších 25 staveb za více jak 420 milionů. Dále připravujeme investiční záměry i pro další roky, a to celkem za téměř 6,5 miliardy korun. K největším krajským investičním akcím budou v následujících letech patřit v oblasti dopravy přivaděče k D35, zlepšení dostupnosti turistických atraktivit v jižní části Orlických hor a v masivu Králického Sněžníku a další modernizace. V kultuře bude největší investicí obnova pardubického zámku, výstavba depozitářů a obnova tří historických domů na Příhrádku. Sociální služby budou pokračovat s budováním komunitního bydlení v rámci transformace a u školských zařízení počítáme s rekonstrukcemi, zateplováním a vybavováním odborných učeben. Rozsáhlá obnova čeká areál Střední průmyslové školy elektrotechnické Do Nového a areál orlickoústecké Perly, kde bude mít zázemí Střední uměleckoprůmyslová škola. Jednoznačně nejvyšší investice se chystáme v nemocnicích v Pardubicích a v Ústí nad Orlicí, kde vyrostou centrální urgentní příjmy a operační sály. Teď je pro nás prioritním úkolem zrychlit výkup pozemků pro připravované dopravní stavby financované z evropských zdrojů.

Co je nového ve správě majetku kraje?

Pardubický kraj vlastní majetek za 35 miliard korun, z toho je budovy mají účetní hodnotu 25 miliard. Podařilo se nám spustit nový počítačový program FAMA+, který nám pomáhá sledovat stav tohoto majetku a potřeby jeho údržby a rozvoje.

Investice do kultury, zdá se, chytly letos nový dech…

Letošní rok znamenal nastartování nové etapy pro Východočeské muzeum a Východočeskou galerii. Prostřednictvím tří renomovaných architektů jsme si dali zpracovat generel Zámku Pardubice, kde tyto dvě instituce sídlí.  Ten nás utvrdil v tom, že máme rozvíjet zámek jako Pernštejnskou památku a většinu muzejních expozic přesunout do rekonstruovaných budov na velkém nádvoří. S tím souvisí i přestěhování sbírek do nově budovaného depozitáře v Ohrazenicích a přestěhování galerie do nových prostor. Kromě toho se nám po letech podařilo prosadit stálou částku pro galerii na nákup uměleckých děl a na rozšiřování sbírek. Radost mám i z toho, že se budují další depozitáře pro muzeum v Chrudimi, podporujeme tradiční lidovou kulturu a zahájili jsme debatu o tematické specializaci našich krajských muzeí.

Co si slibujete od návrhu na zápis krajiny koní a hřebčína v Kladrubech do UNESCO?

Oficiálním podáním přihlášky k zápisu do seznamu UNESCO vyvrcholila letos na podzim práce Rady památky, kterou jsem vedl a koordinoval mezi třemi dotčenými ministerstvy, Národním hřebčínem Kladruby a Pardubickým krajem. Je to velká šance mít v našem kraji další památku s mezinárodním uznáním a publicitou. Jsem si vědom, že tím to zdaleka není u konce, protože celá oblast, která má velký turistický potenciál, potřebuje důkladnou revitalizaci i z hlediska infrastruktury a také možná nějaké pobídky k rozvoji ubytovacích či dalších turistických kapacit.

Letos na jaře krajské kulturní instituce připomínaly bratry Vokolkovy…

Takzvané Vokolkovské jaro bylo jednou z krásných akcí, které jsem mohl pomoci spolu s mnoha spolupracovníky na svět. Snažili jsme se v našem kraji připomenout a rodinu Vokolkových v čele se třemi umělecky obdařenými bratry, kteří však kvůli nacistické a později komunistické perzekuci nemohli naplno a veřejně rozvinout své talenty. Připomenuly je dvě výstavy, odborná konference i dokumentární film a jejich jméno ponese i centrum knihovny na Příhrádku.

Ke svému stavebnímu vzdělání se vracíte při soutěži Stavba roku. Jaká byla ta letošní?

Jednou za dva roky se jednou z mých povinností stává i soutěž, kterou kraj pořádá spolu s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Považuji za důležité propagovat dobré výsledky stavebnictví v kraji. Pěkné a dobře vypracované stavby, o kterých se díky soutěži více mluví, se stávají inspirací a určitou laťkou pro další investory, projektanty, architekty i samotné stavební firmy, a to je náš cíl. Letos byla v některých kategoriích opět zajímavá konkurence a jedna ze staveb oceněných naší krajskou soutěží získala i trofej celostátní, a to Revitalizace Tyršových sadů v Pardubicích.

Co je před vámi?

Projektů před námi je opravdu mnoho, ale ve vztahu ke kultuře bych chtěl zmínit tři z nich. Tím prvním je Dům hudby, který čeká velmi šetrné a zvenku neviditelné zateplení a také výrazné úpravy společenských prostor včetně sálů a návštěvnického zázemí. Jsem rád, že se k vylepšení bezprostředního okolí Domu hudby připojí i město Pardubice, hlavní práce očekáváme v roce 2019. Další dva objekty v majetku kraje, kterým věnujeme zvýšenou pozornost, jsou hrad Rychmburk a zámek Bystré. V obou sídlí sociální ústavy, které je během pár let opustí. Na nás bude úkolem hledat pro tyto objekty optimální využití.