-
Centrální příjmy, D35 a další
novinky. Máme se na co těšit
-
-
Zeptali
jsme se hejtmana Martina Netolického, jak hodnotí nejvíce diskutovaná
krajská témata, tedy zdravotnictví, dopravu a školství. Jaké jsou jeho
osobní priority a čeho chce dosáhnout na konci období.
- Po krajských volbách na
podzim 2016 vznikla částečně obměněná krajská rada, ve které místo SPO
zasedli společně s ČSSD, Koalicí pro Pardubický kraj zástupci ODS a
hnutí STAN. Staronovým hejtmanem se stal Martin Netolický, který tak v
této pozici zahajuje druhé čtyřleté období, ze kterého společně s
kolegy ukrojil první rok.
-
-
Pojďme se podívat na oblasti,
které naši čtenáři často hodnotí jako nejproblematičtější, což však
není záležitost pouze Pardubického kraje, ale regionů obecně. První z
nich je zdravotnictví, které v posledním období doznalo jedné zásadní
změny sloučením pěti nemocnic do jedné společnosti. Jak tento krok po
letech hodnotíte a co čeká krajské zdravotnictví do konce vašeho
období?
- Stabilizaci krajského
zdravotnictví a sloučení pěti samostatných nemocnic do jedné akciové
společnosti považuji za jeden z největších úspěchů naší práce. Tento
záměr neměl v době našeho rozhodování v českých podmínkách obdoby a
mnozí nás od něj odrazovali. Jiní zase čekali, že si na něm vylámeme
zuby a vše skončí fiaskem. Sloučením se výrazně zlepšilo nejen řízení
společnosti, ale také hospodaření a zároveň si jednotlivá krajská
zařízení přestala konkurovat v boji o pacienty. Podařilo se nám také
konečně oddělit rozpočet kraje a našich nemocnic. Ostatně kraje tady
nejsou od toho, aby ze svěřených prostředků platily ztráty
zdravotnických zařízení na úkor rekonstrukcí silnic nebo středních
škol. Provoz nemocnic má být hrazen z veřejného zdravotního pojištění,
na které každý z nás přispívá ze svého výdělku. To, že tomu tak v
minulosti nebylo, považuji za fatální chybu. Po sloučení a finanční
stabilizaci společnosti Nemocnice Pardubického kraje jsme v letošním
roce přistoupili k dalšímu významnému kroku, kterým je nákup
společnosti DIMED, což znamená návrat výkonů v oblasti
radiodiagnostiky do naší společnosti. Radiodiagnostika je totiž vedle
operačních sálů a centrálního příjmu srdcem celé nemocnice. Je to
klíčový moment, kterým se vrací jeden z lukrativních oborů, o které
jsme přišli skrytou privatizací před přibližně deseti lety. Podle mě
jde o silný signál i do nemocnic samotných, že plníme sliby dané po
nástupu ČSSD na Pardubický kraj. Když jsem se ze zájmu před nedávnem
díval na archivní debatu lídrů před krajskými volbami v roce 2012,
zdravotnictví bylo hlavním tématem. Nikdo z komentátorů i samotných
kandidujících nevěřil, že se podaří něco změnit v systému krajského
zdravotnictví, kam se lily každý rok peníze jak do černé díry. Myslím,
že hmatatelný výsledek se dostavil a nyní se můžeme zaměřit na
investiční stránku věci.
-
-
Centrální příjmy v nemocnicích
jste v minulosti označil za jednu z krajských priorit. Je tomu stále
tak? Kdy se na ně mohou pacienti těšit?
-
- Centrální příjmy jsou
skutečně naší velkou prioritou. Moderní zdravotnictví je nastaveno
tak, že na centrální příjem je dovezen pacient, který je poté vyšetřen
odborným lékařem a nemusí složitým způsobem vyhledávat vyšetření na
jednotlivých odděleních. Domnívám se, že centrální příjmy budou také
významné z hlediska nakládání s lidskými zdroji, protože budou
znamenat mnohem efektivnější využití práce lékařů, zdravotnického, ale
i obslužného personálu. Jejich vybudování přinese potřebný impuls pro
další rozvoj, který potřebují zejména pavilonové nemocnice, tedy
Pardubice a Ústí nad Orlicí. Je nutné si uvědomit, že všechny
nemocnice mají v současné době příjem pacientů roztříštěný, příkladně
jen v Pardubicích máme 11 příjmových míst, což je pro samotného
pacienta i záchranku značně nepřehledné a nekomfortní. V Ústí nad
Orlicí začneme stavět centrální příjem již v roce 2018, v Pardubicích
prozatím tak daleko nejsme, ale určitě chceme stavbu také do konce
volebního období zahájit. Aby vše dopadlo podle předpokladů včas,
rozhodl jsem se, že osobně převezmu dohled nad plněním harmonogramu
obou klíčových staveb, protože se začalo značně protahovat
projektování, a tím začal být ohrožený i slíbený termín předání stavby
centrálního příjmu v Ústí nad Orlicí do užívání v roce 2020. Je
evidentně nezbytné dozorovat činnosti přímo vedením kraje. Začal jsem
mít pocit, že se přípravné práce nepřiměřeně prodlužují a plnění nám
začíná „klouzat“. Nejedná se pouze o tyto dvě nemocnice. Přes 220
milionů korun získáme na vybudování nového moderního pavilonu
psychiatrie v Pardubické nemocnici. Psychiatrie byla v našem prostředí
dlouhá léta tabu, o kterém se de facto nemluvilo. Úroveň služeb, kde
se měli léčit pacienti s psychickými problémy, byla často až tragická.
Moderní medicína klade na tuto oblast daleko větší nároky, a to jak v
kvalitě samotné péče, tak prostředí ve kterém se pacienti pohybují.
Zásadní proměnou musí projít lůžková část Svitavské nemocnice, kde se
pracuje na odděleních s dispozicemi odpovídajícími konci 19. století.
V rozvojových projektech ale budeme pokračovat i v nemocnicích v
Litomyšli a Chrudimi. S tím souvisí obecný problém nedostatku
zdravotnického personálu, ale jsem přesvědčený, že se nám i díky úzké
spolupráci s univerzitami a středními školami podaří nalákat například
nové zdravotní sestry do našich nemocnic. Zahájili jsme pro žáky
základních škol projekt Zdravohrátky, kterým chceme tyto profese také
zpopularizovat a přiblížit žákům, kteří se rozhodují o svém dalším
studiu.
-
-
Pardubický kraj je považován
za jeden z tranzitních, jelikož leží na pomezí Čech a Moravy.
Dlouhodobě je tak zatěžován kamionovou dopravou. Vybudování dálnice
D35 je blíže než kdy dříve. Jak vnímáte zahájený archeologický průzkum
a blížící se začátek realizace prvních dvou úseků?
- Stavba dálnice D35 je pro
náš kraj nesmírně důležitá a mluví se o ní více než 20 let. V českém
prostředí je to bohužel smutný standard. Tato páteřní komunikace je
významná pro rozvoj naše regionu, a proto je důležité, aby byla co
nejrychleji zajištěna její výstavba v celé trase až do Mohelnice,
protože tato spojnice „východ – západ“ nám neuvěřitelně chybí. Od
počátku jsem nepatřil mezi optimisty, kteří hlásali nereálné termíny
realizace, což se nyní potvrzuje. V současné době probíhají
archeologické průzkumy v prvních dvou úsecích. Doufám jen, že začátek
realizace neohrozí. Nelze se však spokojit s tím, že dálnice k
Vysokému Mýtu je nadohled. Musíme tlačit na stát a jeho organizace,
aby zrychlil výkupy pozemků i v úsecích navazujících. Je třeba
zabránit tomu, aby provizorní sjezd u Vysokého Mýta nebyl v provozu 20
let jako v případě D11 u Poděbrad. Posunuli jsme se dále také s
projekty na přivaděčích k D35, tedy silnic II. a III. Třídy, které
jsou v majetku kraje. S ministrem dopravy jsme v červenci podepsali
memorandum, kterým se česká vláda zavázala vyčlenit téměř tři miliardy
korun na výstavbu přivaděčů k dálnici D35 na území našeho kraje.
-
-
Jste jedním z hlasitých
kritiků státu, co se týká uvolňování financí na rekonstrukce silnic
nižších tříd. Nedávno jste navrhl zrušit Státní fond dopravní
infrastruktury v reakci na informaci, že krajům již nebude poskytovat
prostředky na rekonstrukce silnic. Jsou pro vás tyto prostředky
skutečně tak důležité?
- Stále doufám, že se
jednalo pouze o názor ředitele SFDI. Musíme si uvědomit, že silniční
síť v České republice je jeden celek bez ohledu na vlastníka, proto je
nutné přistoupit k systémovému řešení. Očekávám, že nová vláda, ať už
bude v jakákoliv, najde peníze pro kraje tak, aby běžná obnova silnic
mohla být nadále prováděna. Domnívám se, že i přes několikaleté snahy
upozorňovat na stav zanedbané silniční sítě silnic II. a III. třídy,
které stát na kraje převedl před více než 15 lety, je zde stále
obrovský investiční dluh, který je v našem kraji okolo 13 miliard
korun. Není vůbec lehké každý týden přijímat několik žádostí od
starostů obcí na opravy a rekonstrukce silnic v momentě, kdy se stát
tváří, že se ho regionální komunikace vůbec netýkají. Rozhodně není
příjemné být v každoroční pozici žebráka, který na kolenou prosí, aby
velký mocipán rozhodl o relativně malých prostředcích na obnovu silnic
nižších tříd. Ve skutečnosti se jedná o zajištění služeb pro občany, o
které máme povinnost jako veřejný sektor pečovat. Kdy to ale stát a
jeho představitelé konečně pochopí, to opravdu nevím.
-
-
Kraj v minulých letech zahájil
výraznou podporu technickým školám v souvislosti s nedostatkem
vybraných profesí. Kromě investic do škol samotných podporujete také
studenty pomocí stipendií. Je to pro vás stále prioritou?
- Když jsem poprvé zmínil, a
bychom postupně připravili duální systém vzdělávání v českých
podmínkách, byl jsem následně označen za neodborného a povrchního,
protože duální systém u nás podle některých nelze založit. Dnes je
toto téma stále živější nejen v regionech, ale i na národní úrovni.
Jako vzor v našem kraji uvádím společnost Bühler, která spolupracuje
se Střední školou obchodu, řemesel a služeb v Žamberku. Studenti zde
mohou být vyučováni přímo ve výrobě a podpořeni stipendii, která pro
vybrané profese vypisuje také náš kraj. Nedostatek technických profesí
je problémem celého regionu, avšak je to běh na dlouho trať, jelikož
změny se neprojeví za rok, za dva, ale po několika letech. Nyní se
zaměřujeme také na zemědělské školství. Osobně nejsem zastáncem
klasických praxí na tři týdny, které z mého pohledu nic moc nepřináší
ani studentům, ani samotným podnikům, které nemají možnost si ověřit,
zda by student po absolvování školy mohl být v podniku zaměstnán.
Proto musíme řešit jejich provázání již od prvního ročníku. Vytvoříme
proto pilotní projekt, na kterém si můžeme ověřit, zda prvky duálního
systému mohou fungovat také na našich zemědělských školách. Celkově
ale myslím, že se řada středních odborných škol pomalu probouzí z
mnohaletého spánku a začíná řešit, co dál. Větší vstřícnost vidím i na
straně podnikatelů, kterým v současné době zoufale chybí pracovní síly
a jsou ochotni mnohem více přispět do vzájemné spolupráce.
-
-
Pokud se přenesete v čase do
roku 2020, tedy na konec vašeho druhého čtyřletého období, co je vaším
cílem, kde vidíte Pardubický kraj?
- Jednoznačně bych byl rád,
abychom stejně jako v minulém období maximálně využívali všech
dostupných financí ze státního rozpočtu a evropských fondů pro
modernizace škol, nemocnic, kulturních zařízení a silnic. Jsme
připraveni tyto peníze pro náš kraj získat.
- Mluvil jsem o projektech
centrálních příjmů, které se postupně stávají realitou a v roce 2020,
by již měl být dokončen centrální příjem v Ústí nad Orlicí a ten
pardubický budován. Byl bych rád, abychom se blížili ke konci stavby
prvních dvou úseků dálnice D35 z Opatovic nad Labem do Ostrova u
Vysokého Mýta, měli vybudované příslušné přivaděče a jistotu
pravidelného přísunu peněz ze státního rozpočtu na rekonstrukce silnic
nižších tříd. A především bych rád příští krajské samosprávě předával
kraj ekonomicky silný, stabilní a pokud možno bez vysokého zadlužení.
Ostatně nyní máme nejmenší dluhy od roku 2005. Zde je přesně vidět, že
regionální politika není o ideologii, ale o lidech. I sociální
demokrat v čele kraje umí šetřit a přitom masivně investovat. Jde
pouze o efektivní řízení krajských financí a zdrojů, které máme k
dispozici, a o to se s kolegy snažíme.
-
-
Před loňskými krajskými
volbami jste řekl, že toto období je ve funkci hejtmana Vaše poslední.
Platí tento Váš postoj i nyní, když se naopak volá po nových tvářích
ve vedení ČSSD? Několikrát zaznělo i Vaše jméno.
- V tuto chvíli je předčasné
říkat, co bude za tři roky. Situaci po parlamentních volbách nevnímám
vůbec osobně. Regionální témata letos logicky nehrála žádnou roli.
Lidé volili parlament a vládu. ČSSD byla potrestána za svoji pýchu.
Voliči sociální demokracie však nezmizeli. Nyní se ale na čas
přesunuli k jiným stranám a hnutím, nechci vůbec spekulovat ke kterým,
a čekají, že výprask bude mít v konečném důsledku pro ČSSD pozitivní
očistný efekt. Jak se říká, dobře míněná facka je lepší než dlouhé
vysvětlování. A že těch signálů v minulých letech nebylo zrovna málo.
Proto říkám hlavu vzhůru, ale s novou energií, novými lidmi
nezatíženými minulostí a také větší otevřeností a moderní komunikací.
Pokud členové ČSSD budou mít pocit, že tato kritéria splňuji a mohu
být i nadále přínosem pro náš region, potom kandidaturu ještě zvážím.
Zároveň je pro mne důležité dotáhnout modernizaci našich nemocnic a
napojení měst k D35. Protože razím heslo, že se pramice neopouští
uprostřed řeky, jsem připravený tyto projekty úspěšně dotáhnout, i
přesto že by se přenesly do následujícího mandátu. Stále platí, že mne
práce pro region velmi baví, už proto že mám tu čest pracovat se
skvělými lidmi, a to nejen z rady kraje, ale také ze svého týmu.
-
-
Pane hejtmane, místo tří stran
v krajské koalici nyní spolupracují čtyři subjekty. Jak hodnotíte
dosavadní komunikaci s kolegy?
- Obsazení krajské rady se
sice změnilo, ale pouze na čtyřech postech, což je záruka pokračování
v práci, kterou jsme zahájili v minulém období. Tím nám odpadlo také
seznamování se s chodem úřadu a činnostmi kraje, takže jsme mohli
ihned od začátku pokračovat v tom, co jsme v uplynulých letech začali.
Kolegové, kteří se stali nově členy krajské rady, mají dlouholeté
zkušenosti z komunální politiky, ať už na pozicích starostů či
místostarostů. Jsou to lidé, za kterými jsou vidět výsledky, mají
vztah k našemu regionu a nejsou to jen usmívající se tváře z plakátů,
které reálně v území nikdo nezná. Po prvním roce naší spolupráce mohu
jednoznačně říci, že se velmi těším na zbývající tři roky, jelikož
dosavadní zkušenosti jsou více než výborné. Jednání jsou věcná,
otevřená, lidská, rozumná a je vidět, že se do své práce ponořili a
věnují jí maximum možného času. Radní přicházejí s řadou námětů a jsou
z mého pohledu aktivnější než v předchozím období. Každý se ve své
gesci našel a já ze své pozice činnosti koordinuji a hlavně mám čas
naplno se věnovat financím kraje a dlouhodobé strategii rozvoje
jednotlivých svěřených oblastí, což je dle mého názoru hlavní úkol
hejtmana. Jako rada jsme tým a všichni mluvíme stejným jazykem. Úzce
spolupracujeme také s opozicí, což je z mého pohledu důležité pro
bezproblémový chod krajské samosprávy. Nemusíme se tedy zabývat
vnitřními spory, proto jsem velmi optimistický a doufám, že způsob
práce, který jsme si nastavili od počátku, udržíme celé volební
období.
-
-
Odbočíme mírně od krajské
problematiky. V současné době se začíná formovat nová vláda pod
vedením Andreje Babiše. Jak osobně vnímáte výsledky podzimních
parlamentních voleb?
- Výsledek voleb mě
překvapil pouze částečně. Vítězství hnutí ANO jsem očekával, avšak
pouze kolem 24 procent. Na druhou stranu dramatický propad sociální
demokracie mne překvapil velmi nemile, jelikož jsem předpovídal
výsledek v rozmezí 10 až 14 procent. Děsí mne úspěch a zastoupení
protisystémových a extremistických stran. Občané evidentně chtěli
změnu, která je pouze imaginární. Lidé mají nějaká očekávání a nevím,
zda je Andrej Babiš jako premiér naplní. Tentokrát nemůže tvrdit, že
je proti systému, jelikož je jeho součástí a ponese hlavní vládní
zodpovědnost. Nebude moci vinu přehazovat na ostatní, jak tomu bylo do
současné doby. Co se stane v případě, že očekávání naplněna nebudou?
Mám obavu z extremizace společnosti, proto vnímám, že hnutí ANO bude
stát před nelehkým úkolem. Pokud selže, hrozí posilování například SPD
nebo podobných extremistických stran. Ze situace v České republice
nejsem klidný, pokud se dívám s výhledem osmi nebo deseti let. Vše
nasvědčuje tomu, že vývoj může jít směrem, který by si nikdo z nás
rozhodně nepřál.
-
-
Jsou vaše obavy spojené také s
možnou nefunkční spoluprací mezi kraji a novou vládou? Hrozí podle
Vás, že kraje, ale i města nebudou se svými požadavky vyslyšeny?
- V tomto případě chci být
optimistou a věřit, že ve vládě budou sedět zcela jistě lidé rozumní,
se kterými bude možná společná řeč. Osobně jsem připraven komunikovat
na velmi korektní úrovni i s budoucím premiérem. Spolupráce krajů se z
mého pohledu nezhorší i z toho důvodu, že Asociace krajů ČR je
pestrobarevná. Problémy regionů jsou často velmi podobné, a proto se
dá očekávat, že přístup bude poměrně dobrý. Myslím, že vláda, která
chce být úspěšná, nesmí bojovat se samosprávami na všech úrovních.
Zaznamenal jsem nervozitu u obcí, protože někteří politici naznačili,
že by chtěli obce slučovat pod ekonomickým tlakem. Vzhledem k tomu, že
takové změny nyní probíhají v Estonsku nebo na Ukrajině, nevím, zda
jestli je to cesta, kterou chceme také jít. Domnívám se, že Česká
republika ústavní právo na samosprávu respektuje a ostatně územní
samospráva jako taková je založena na tom, že stát do těchto
záležitostí nevstupuje, ale samotní občané rozhodují, zda chtějí
spravovat své záležitosti. Přijde mi, že někdy politici neznají český
ústavní pořádek nebo rychleji mluví, než myslí, a proto to vede k
takovýmto závěrům.
-
-
MARTIN
NETOLICKÝ (ČSSD) hejtman Pardubického kraje
-
Martin Netolický se narodil
22. září 1982 v Ústí nad Orlicí. Po maturitě na gymnáziu Česká
Třebová vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, posléze
zde absolvoval i doktorské studium. V roce 2000 se stal členem ČSSD,
v letech 2002-2006 byl asistentem poslance Radko Martínka. V roce
2006 se stal zastupitelem České Třebové. Od roku 2008 je členem
Zastupitelstva Pardubického kraje. V roce 2011 byl pověřen funkcí
radního pro zdravotnictví. Na Právnické fakultě Univerzity Palackého
v Olomouci se několik let věnoval pedagogické činnosti na Katedře
správního práva a správních věd a na Katedře finančního práva. Od
roku 2012 je hejtmanem. Nyní již druhé funkční období. Je svobodný,
k jeho zálibám patří lyžování, cyklistika, divadlo a historie.
-