Jaký je starosta, taková je obec, jaké jsou obce a města, takový je kraj ...  

 

Do vaší působnosti spadají mimo jiné kotlíkové dotace. Jak se je letos podařilo rozdělit?

Poprvé jsme v rámci kotlíkových dotací využili elektronické podávání žádostí. Podle zpětné vazby od žadatelů se to velmi osvědčilo. Všem, kteří měli žádosti předvyplněné, stačilo jen kliknout na tlačítko Odeslat. V první minutě bylo na Krajském úřadu Pardubického kraje přijato 870 a systém vše zvládl bez problémů. Chtěli jsme tímto přístupem zájemcům ušetřit nedůstojné vystávání ve frontách před úřadem. Měli jsme trochu obavy, jak to zvládnou starší lidé. Ukázalo se, že si všichni, byť třeba za pomoci své rodiny či přátel, s elektronickými žádostmi poradili. Během dopoledne, kdy jsme sběr zahájili, přišla necelá tisícovka žádostí. Lidé požádali o peníze na nové kotle nebo tepelná čerpadla v částce přesahující 100 milionů korun. V minulých dvou výzvách jsme rozdělili více než 190 milionů korun mezi 1700 žadatelů. Výhodou kotlíkových dotací pro občany je to, že část složité administrace na sebe bere kraj a pro občany již proces není tak složitý. Nejvíce se změna projeví v těch obcích, které leží v údolích a kde se v odpoledních hodinách držel kouř tak, že se pomalu nedalo vycházet ven.

 

Při  nástupu do funkce jste se chtěla věnovat školením pro starosty obcí, daří se to?

Lepší informování a vzdělávání starostů v podobě školení a seminářů považuji skutečně za velmi důležité. Vlastní zkušenost mi říká, že starostové, kteří jsou aktivní, si potřebné informace sami získají. Ale jsou také zástupci menších obcí, kteří litují vynaložených peněz za drahá školení a tyto informace poté nemají. Semináře zajišťované soukromými subjekty jsou většinou finančně nákladné. V dubnu jsme uspořádali první semináře zaměřené na zlepšení komunikačních dovedností, rozpoznání manipulace a asertivní chování. Jednalo se o první kolo seminářů, které byly určeny starostům zcela zdarma. Poté následovala další školení nejen na obecná témata, ale i například k problematice národní legislativy. V listopadu probíhají školení ohledně zákona o ochraně osobních údajů a posledním pro letošní rok bude etiketa. Chci starostům vycházet maximálně vstříc, jsem ráda, když mi posílají své podněty s požadavky na určitá témata.  Již nyní mám zpětnou vazbu, že vzdělávání bylo přijato s povděkem. Jako krajská radní se řídím touto myšlenkou: Jaký je starosta, taková je obec, jaké jsou obce a města, takový je kraj.

 

Jak se daří kraji čerpat prostředky z Evropské unie?

Od začátku letošního roku kraj přijal z fondů Evropské unie přibližně 150 milionů korun. Většina plánovaných projektů připravených ke spolufinancování z fondů EU je zatím ve fázi přípravy a podání žádosti o dotaci. Fyzicky se zatím realizuje menší část projektů, u kterých ještě nedošlo k proplacení žádostí o platbu. Většina finančních prostředků bude tedy proplacena z Unie až v roce 2018 a 2019 po skončení realizace. Za peníze EU se opravují silnice, školy, památky, budovy krajských nemocnic, sociální zařízení a pořizuje se jejich vybavení.

 

Zabýváte se i podporou inovací?

V současné době máme rozjetý projekt Smart akcelerátor. Díky němu by měla být lépe propojena vědecká komunita se školami a podnikatelskou sférou, aby o sobě věděly a znaly své možnosti a potřeby. Na základě zjištěných potřeb bude vše využito hlavně v praxi. Velmi se těším na první konkrétní výstupy.

Zároveň připravujeme v Pardubicích podnikatelský inkubátor pod názvem P-Pink, který by sloužil zejména mladým lidem ze středních a vysokých škol k rozjezdu podnikání. Vybavené kanceláře nabídnou administrativní zázemí, ve kterém si budou moci zájemci ověřit, jak se jejich nápady ujmou na trhu. Studenti budou podporováni materiálním zázemí, aby na zkoušku bez finančních prostředků mohli začít pracovat. Zároveň tu bude školící a vzdělávací středisko pro širokou veřejnost v oblasti podnikání, marketingu a podobně.