Železný muž Milan Richter nechodil na tělocvik

a na vojně nesměl cvičit

Kdo vlastně tenhle muž je, se dá jenom těžko vyjádřit jedním slovem. Předseda Klubu českých turistů v Ústí nad Orlicí má rád psaní, umění, sport a počítá se mezi rekordní dárce krve.

Přehrát audioPoslechněte si celý pořad

Od prezidenta Českého červeného kříže nedávno dostal plaketu Dar krve - dar života za 373 odběrů. Od té doby byl na dalších třech odběrech. „Pro mě bylo takové pozvání velkým překvapením. Ještě větší to bylo pro mou manželku. Do Prahy mě nechtěla vyslat v bundě, takže jsme museli koupit šaty, kabát. Bylo tam 155 dárců krve, kteří měli přes 250 odběrů. O mně říkali, že jich mám z přítomných nejvíc,“ říká Milan Richter. 

Poprvé dával krev v roce 1972 na vojně. „Pak jsem jezdil do Litomyšle a do Hradce Králové. Každý odběr pro mě byl velkou radostí. Teď už chodím do Ústí nad Orlicí a když sestupuju z těch čtyř schůdků, říkám si pro sebe, že jsem aspoň někomu pomohl.“ 

Dětství s podlomeným zdravím a nevlastními rodiči 

Richter se pořád cítí jako dlužník společnosti. „Přemýšlím, proč zrovna mě si matička v šestinedělí odvezla z Kladna do Ústí nad Orlicí, když mnoho dalších dětí takové štěstí nemá a potloukají se po dětských domovech.“ 

Dětství měl podle svých slov nádherné a až v osmnácti letech se při bujaré oslavě dozvěděl, že ho nevychovávali jeho vlastní rodiče. „Měl jsem rozšířené srdce a skoliózu páteře, nechodil jsem ani na tělocvik. Ale zato jsem chodil do houslí, hrál jsem na kytaru. Pak jsem dostal od lékařů zalepenou obálku, co všechno nesmím dělat na vojně. Říkal jsem si, že když mě odvedli, tak budu dělat všechno jako ostatní. Postupně jsem se zlepšoval.“ 

Když se vrátil z vojny, zažívaly zrovna velký rozmach dálkové pochody. V nich se našel. V roce 1982 dostal první možnost přihlásit se na Železného muže.   V zimě na kole se dvěma kulichy 

Do práce z Ústí nad Orlicí do České Třebové dojíždí Richter denně a za každého počasí na kole. „Do textilního závodu jsem tam nastoupil v roce 1996. Za tu dobu to vychází na 110 000 kilometrů jenom při těch cestách do práce. Při velkých mrazech jsem musel mít dvě čepice a dvoje rukavice, ale naštěstí se všechno povedlo.“ 

Turistům v Ústí nad Orlicí dělá Milan Richter 22 let předsedu. „V roce 1992 nám vrátili turistickou chatu Hvězda na Andrlově chlumu. Skláním se před našimi předchůdci, že ji dokázali vybudovat.“ 

Jakub Malý, Český rozhlas Pardubice

Foto: Milan Richter v Monte Carlu 1989 a partnerkou