Ladislav Jasanský, výpravčí v důchodu z České Třebové sedmdesátníkem

Vážení přátelé. Dovolte, abych za veliký kolektiv železničářů od východu k západu naší republiky popřál Ladislavu Jasanskému, který dne 17. května 2017 oslaví 70. narozeniny. Ladislav se narodil v rodině učitele z České Třebové, který zde až do odchodu do důchodu vyučoval na základní škole český jazyk, německý jazyk a tělocvik. Maminka Ládi pracovala jako pokladní v místním kině. Ladislav vyrůstal v přísné a důsledné  rodině, jak to v kantorských rodinách bývá. Maminka hrála na klavír, byla členkou pěveckého sboru, tatínek hrál na housle. Tatínek byl ze sedmi dětí a tak věděl, jak je důležité být náročný na svého syna, který měl spoustu klukovských zálib. Od útlého mládí Láďa navštěvoval hudební školu. Bravurně zvládl kytaru, klavír i trubku. Byl tak vynikající muzikant, že pak řadu let byl aktivním členem tanečního orchestru v České Třebové.
Když ukončil českotřebovský gympl, zvažovali rodiče kam dát syna dále studovat. Tatínek rozhodl, že když jako mladý nerozumný chlapec chodíval k trati na Parníku sledovat vlaky (po kterých – jen po nákladních - házel  kamení), tak musí železnici něco vrátit a tak byl Ladislav přijat jako vynikající student z gymplu na dopravní obor českotřebovské železniční průmyslovky. Po úspěšném dokončení studia byl zařazen do staniceVysoké Mýto, kde ve velmi krátké době provedl praktickou zkoušku na výpravčího (t.zv. autorizaci) a stal se před padesáti lety výpravčím.
Dva roky vojny prožil v Žatci a na Slovensku u letectva. Protože byl literárně nadaný, psal básně o vojně a svém milovaném tanku T 34, kterému říkal Hanička. Z vojny odcházel jako rotný díky výborným výsledkům, odznak Vzorný voják, a odznak ČSM. V této době je veden jako nadrotmistr v záloze.
Po.návratu z vojny se velmi rychle vypracoval na menších stanicích na nejšikovnějšího výpravčího v síti a byl přelezen do mimotřídní stanice v České Třebové. Zde pracoval jako výpravčí na náročných místech v celém uzlu. Byl nejen výborným výpravčím - ale i odborářem.Vedl kolektiv výpravčích a byl velkou odborářskou oporou náčelníkům stanice Klimešovi, Šmídovi, Tvrdíkovi, Grebíkovi, Hostinskému i Kudrnovi. Ve své práci byl vysoce hodnocen. Se svou milovanou manželkou Hanou vychovali tři děti  Alenku, Petra a Honzu.
Ve svém důchodovém věku se věnuje čtyřem vnučkám, cestuje po republice a zajíždí do Jižních Čech na chaloupku. Literárně pracuje v současné době na knize o železnici, která je před dokončením. Povídky vypráví příběhy ze zaměstnání s humorem železničním, který je velmi vyhraněný. Kniha jejíž název Ladislav Jasanský - spisovatel dosud tají, bude pokřtěna dne 1. června v České Třebové v restauraci Na Kříbu. Kniha bude v prodeji ve všech knihkupectvích v regionu. Přejeme tomto milovníku železnice a současnému spisovateli k jeho literární činnosti pevné zdraví.
Za velký kolektiv železničářů v celé síti České republiky přeje Mgr. Zdeněk Hynek,
spolužák a předseda třídy 2DAJ z let 1965-67, bývalý přednosta žst. Praha - Vysočany