Česká Třebová ve výsledcích výzkumu "Město pro byznys" |
Ve výsledcích výzkumu Město
pro byznysletos opět nejvíce zabodovalo statutární město Pardubice a
obhájilo pozici podnikatelsky nejpřívětivějšího (a jistě i
nejpodporovanějšího) města Pardubicka, druhý byl Lanškroun a třetí
Svitavy. V rámci Pardubického kraje se hodnotí se 15 měst s
rozšířenou působností. A co Česká Třebová?
Po dvou letech 2014 a 2015, kdy byla na úplně posledním 15. místě v kraji je nyní třináctá, třetí od konce. Uděláme-li rozbor jednotlivých disciplín, tak vidíme, že zlepšení nastalo především v 17 kritériích souhrnně nazvaných "přístup veřejné správy", kde byla Česká Třebová letos hodnocena na 6. místě, loni na 14. místě. Některá kritéria moc nezlepšíme, jsou dána polohou, ale to platí pro všechna hodnocení města a jejich ORP. Nicméně podnikatelské prostředí v České Třebové a na Českotřebovsku je stále druhé nejhorší. Takže jako to je s příchodem nových investorů a podmínkami pro rozvoj? Jsme zde předposlední jen proto že se našel ještě někdo horší... Příkladem pro nás může být především město Lanškroun, které bylo hodnoceno na 2. místě krajského žebříčku a to již podruhé za sebou. Černého Petra a tedy poslední místo v hodnocení podnikatelského prostředí i v přístupu veřejné správy získalo město Žamberk. Loni byl Žamberk předposlední. Současně byly zveřejněny i detailní tabulky jednotlivých "disciplín", ukazující v čem jsme dobří a v čem špatní. Podívejme se, kde jsme třeba nejhorší: je to především podíl prostředků z EU získaných na 100 obyvatel a dále máme nejmenší podíl kapitálových výdajů města, tedy vysoké mandatorní výdaje a dotace všeho druhu. Velmi špatně je hodnocena naše likvidita, kde jsme (stejně jako loni) předposlední. Jediné horší město je Ústí nad Orlicí a také poměr běžných výdajů města a úvěrů vychází třetí nejhorší v kraji (horší jsou jen Svitavy a Hlinsko. Podíl podnikatelů ve městě je hodnocen jako druhý nejhorší, také vývoj počtu ekonomických subjektů. Negativně je také hodnocen trvalý úbytek obyvatel, kde jsme se proti loňsku dále zhoršili a klesli z 8. místa na jedenácté. V otázce dlouhodobé nezaměstnanosti jsme se proti loňsku zlepšili jen nepatrně Z 15. místa jsme nyní na 13. místě. Horší je jen Moravská Třebová a Svitavy. Na chvostu tabulky jsme také v dosažených průměrných platech. Naopak jako nejlepší v kraji je hodnocena podpora webových stránek (zajímavostí tohoto "výzkumu" je to, že loni byla naopak třetí nejhorší, i když se téměř nezměnila !), také se líbí nízké ceny vodného a stočného, kde jsme za Žamberkem druzí před třetí Litomyšlí. Zatímco kvalita ovzduší ve městě je hodnocena "nic moc" 11. místem, tak stabilita krajiny je na druhém místě. Nerozumím hodnocení "vzdálenost k dálnici", když je ČT jedenáctá a třeba Lanškroun, který je od dálnice ještě dál, je šestý... Patříme mezi nejstarší města, máme vysoký index stáří, který se navíc každoročně zvyšuje. Horší mají jen Králíky, Moravská Třebová a Hlinsko. Naopak dobře jsou hodnoceny nízké ceny pozemků a nízké ceny bytů...... Některé ukazatele se ale změnily rapidně. Zatímco loni jsme v počtu dětí na 1 třídu byli poslední, letos na místě pátém a přitom se počty dětí podstatně nezměnily. Nad některými závěry tohoto "výzkumu" zůstává proto rozum stát... Jeho výsledky jsou přitom hodně publikovány a přitom by řada hodnocených podkladů stála za provedení revize..... .
|