Před 25 lety


Ing. Miroslav Dostálek vedoucím odboru městského stavitele
Dne 11. března 1992 jmenovala rada města  na základě výsledů výběrového řízení do funkce vedoucího odboru městského stavitele Ing. Miroslava Dostálka. Situace na úseku výstavby města a péče o městský majetek si vyžádal, aby byl tento odbor rozšířen. Na odboru tehdy pracoval spolu s Ing. M. Dostálkem ještě Zdeněk Pětník.

V 15. března se konala ustavující valná hromada Okrašlovacího spolku Česká Třebová, který byl po 104 letech a jednom dni od zahájení původního spolku v roce 1888 znovu obnoven. (Původní spolek zanikl v padesátých letech včleněním do Osvětové besedy.) Nově zvoleným předsedou spolku se stal Josef Nekvinda. V nově zvoleném výboru Okrašlovacího spolku byli dále Zdena Vydrová, Otakar Neruda, Ing. Karel Tomeš, František Čech, Ing. Václav Bříško, Eva Jirsová, Ing. Miroslav Dostálek, Milan Mikolecký, Jana Sedláčková a revizorkou účtů prof. Marie Pechancová. Členskou legitimaci spolku s číslem 1 získal starosta města Ing. Zdeněk Lang.  Okrašlovací spolek byl pak po dalších 24 letech obnovené činnosti zrušen v březnu 2916, došlo k velkému úbytku členů a  podstatně se také změnily podmínky pro jeho práci.

Vznikl Spolek Parník
Dne 2. února 1992 byl zaregistrován na  Ministerstvu vnitra Spolek Parník, pokračovatel tamního Okrašlovacího spolku. za hlavní úkol si tenkrát vytkl úpravu místního hřbitova, zajištění WC, upravit vzhled Parníka, zřízení parčíku za novou budovou školy. Předsedou spolku byl R. Cimprich, mezi členy výboru byli Hana Frühaufová, p. Dospělová,  p. Beran, Marie Tesařová a další. Schůzky spolku se konaly vždy poslední čtvrtek v měsíci v parnické škole.
 
Do funkce ředitele Technických služeb města byl jmenován František Čech.
Stalo se tak na základě řádně vyhlášeného výběrového řízení, vypsaného radou města.
 
Starosti dělalo letadlo MIG 15 v dětském areálu Pod Jelenicí.
Nebylo ušetřeno nájezdům vandalů, proto rada města řešila nejdříve možnost opravy s třebovskými podniky a nakonec jej nabídla do leteckého skanzenu v obci Druztová u Plzně.
 
Zvláštní škola se stěhovala do Borku
Městská rada rozhodla, že bývalý objekt č. 17 v areálu bývalých sovětských kasáren bude přeměněn na zvláštní školu.  byla provedena rekonstrukce, která umožnila zahájit školní rok již od září 1992. Finanční prostředky byly čerpány z fondu MNO. Do té doby sídlila zvláštní škola v nedůstojných podmínkách v suterénu základní školy v Habrmanově ulici (v té době ještě ulici Fučíkově).
(V r. 1992 byl změněn název Fučíkovy ulice  na ulici Habrmanovu.)
 
Začaly se prodávat městské nemovitosti
V majetku města bylo v roce 1992 1564 bytů a 49 nebytových prostorů ve 153 objektech. Nejstarší dům byl z roku 1882, nejnovější z roku 1987. V prosinci 1991 byly prodány první dva domy z městského majetku a to dům čp. 1072 v Sadové ulici (dnes DAS Jarmila Dlouhá) za 630 tisíc Kčs a dům čp. 76 na náměstí Sbratření (dnes hotel Bravo), jehož cena se v dražbě vyšplhala z 1 mil. Kč na  za 1 650 tisíc Kčs.  Tento dům byl ovšem následně odkoupen společností Korado, zbourán a  na jeho místě byl v roce 1996 postaven hotel Korado.
 
Patálie s českotřebovskými kinematografy.
Budovu kina Jas na Parníku převzala v restituci rodina Demlova. Město se s novými majiteli dohodlo na pokračování projekce v tomto kině do konce roku 1992. Rodina Demlova tehdy předpokládala, že provoz kina v jejich vlastní režii bude hospodárnější a neskončí schodkem. (V roce 1991 byl schodek z provozu kina jas ve výši 26 tisíc Kčs.)  Kino Svět provozovala MO ČSSD prostřednictvím družstva Budoucnost, kterému byl v roce 1990 (jak se ukázalo trak ukvapeně) Dělnický dům vrácen v restituci. Tehdejší předseda MO ČSSD ve městě Josef Nikl v tehdejším Čt. zpravodaji v září 1990slíbil zachování všech dosud provozovaných činností. Uvedl: při jednání s představiteli našeho města bylo jasně a zásadně dohodnuto, že po převzetí našeho majetku bude stále kino kinem, lidová škola umění stále školou jako dosud, pouze místnost u vchodu, která neslouží vyučování, ale jako sklad bude uvolněna pre potřeby okresního výboru ČSSD. Sál s jevištěm bude využit pro potřeby školy i ČSSD....   Skutečnost byla jiná, okna učeben ZUŠ byla zaplněna předvolebními plakáty ČSSD, provoz kina nebyl zajištěn odborně, chyběla propagace, v některých měsících ani nebyly tištěny plakáty.  V zimě  1991 - 92 bylo promítání v kině Svět na několik měsíců přerušeno. Provoz kina byl ztrátový a záměrem družstva Budoucnost bylo projekci zrušit, i když se k tomu při převzetí zavázalo. V sále kina se měly konat  trhy s textilem a obuví, podobně i prostory využívané ZUŠ měly být vyklizeny... ČSSD požadovala pro zachování činnosti dotace. (Dnes ovšem víme, že bez dotací se opravdu kultura dělat nedá, bylo to tedy v podstatě oprávněné, ovšem neprofesionální.) Nakonec se ukázalo, privatizace v roce 1990 neproběhla dle správných regulí, tedy bez povolení ministerstva financí, byla neplatná, a tak nakonec objekt dělnického domu město převzalo zpět. Filmové projekce v kině mohla mohly pokračovat, i když budova vyžadovala postupně několik rekonstrukcí. Kino svět se nakonec stalo jediným českotřebovským kinem. Byla tehdy doba, kdy rostl zájem o videopůjčovny, situace se měnila. (Pomalu) se také  měnila i televizní nabídka.