Českotřebovský deník 98/2018  (7/4)   
Pardubice řeší podchod nebo lávku do oblasti za nádražím A co Česká Třebová?
Podchod máme, ale takový, jaký nechceme. Především není bezpečný a jeho stavební stav není v pořádku. Oprava by stála spoustu milionů. Zde by také problém vyřešila nová lávka byla by hezčí, lacinější, také schůdnější - výškový rozdíl, který  by bylo třeba překonat by díky potřebě vystoupat na Semanínskou ulici se podstatně zmenšil. Byla by to obdoba bývalého Herzánova mostu, i když bez automobilů. A stávající podchod by bylo možné využít pro vedení inženýrských sítí.  V záměru rekonstrukce uzlu byla představa nového podchodu. Myslím, že by nebylo špatně se inspirovat v Pardubicích.  Nejde zde o přímé propojení nástupišť, ale o náhradu přemostění odstraněného při přestavbě železničního uzlu v srpnu roku 1960. Z toho vyplývá, že investorem akce by měla být železnice, přesněji SŽDC, s.o.. Díky potřebám železnice byl starý most odstraněn. Zatím byla provedena oprava stávajícího podchodu, je zde lepší osvětlení, kamerový systém složený ze čtyřech kamer se záznamem, monitorovaných městskou policií.  Tato oprava životnost stávajícího tunelu neprodlouží, jde o dočasné řešení. A nyní je právě před realizací přestavby uzlu nejvyšší čas vyřešit, jaká bude budoucnost spojení města  s průmyslovou oblastí za nádražím. Zde bude nadále počet pracovních příležitostí narůstat a tedy i počet lidí, kteří zde budou procházet. Přitom vzdálenost není tak velká, aby se do oblasti za nádraží nedalo jít pěšky (nebo na kole), autem je třeba absolvovat poměrně velmi dlouhou objížďku. Bude-li dobré spojení pro pěší, bude jízda autem zbytečná......  Myslím, že vybudování takového kvalitního spojení do oblasti za nádražím je pro město důležitější než vybudování železniční zastávky na Lhotce či na Parníku. (mm)
 
Pardubice: Podchod není realistický, TOP 09 podpoří lávku
Lávka, jejíž studie byla prezentována na zasedání zastupitelstva města, je na rozdíl od podchodu nebo dalších variant zvažovaných v nedávné minulosti (například lanovka) zejména variantou reálnou. Je cenově přijatelná vzhledem k užitku, který přinese, a je proveditelná. "Železniční trať dělí, podobně jako řeka, město na dvě části, kdy sídliště Dukla je v podstatě od hlavního nádraží odříznuto. Zprůchodnění oblasti mezi sídlištěm Dukla a hlavním nádražím, potažmo Zeleným předměstím výrazně přispěje ke zkomfortnění života tamních obyvatel a odlehčí dopravě uvnitř města.", uvádí Michal Sláma, místopředseda pardubické TOP09.
 Při rozhodování o tom, zda propojit pardubické nádraží se sídlištěm Dukla lávkou nebo podchodem, se pardubická TOP 09 nakonec přiklonila k variantě lávky. Vnímáme hlavní výhodu podchodu, kterou je skutečnost, že cestující by se podchodem dostali přímo do nádražní budovy a na jednotlivá nástupiště. Vnímáme i okolnost, že podchod znamená pro cestující o něco menší výškové převýšení, tedy méně schodů než lávka, která musí překonat celý průjezdný profil elektrifikované železnice včetně troleje. Podchod má však i své nevýhody. „Za zásadní nevýhodu podchodu považujeme skutečnost, že stavba by byla příliš nákladná a příliš obtížně realizovatelná. Dokonce natolik, že máme obavy, aby při zarputilém prosazování podchodu nakonec nezůstalo jen u jistě zajímavých debat, zda budeme stavět podchod nebo lávku, ale alespoň nějakého spojení bychom se nedočkali. Na tom mnoho nemění ani skutečnost, že při plánované rekonstrukci celého železničního uzlu Pardubice bude stávající podchod prodloužen na projektované páté nástupiště s tím, že pak už dle příznivců podchodu zbývá jen "kousek", aby se podchod dostal až na Duklu. Musíme totiž vzít v potaz, že ono prodloužení na páté nástupiště bude mít délku cca 30 metrů, zato navazující úsek pod nákladovým nádražím dalších téměř 200 metrů," shrnuje Martin Slezák, člen místního výboru TOP 09. Subjektivní nevýhodou může být pocit stísněnosti, který by mohli někteří při průchodu více než čtvrtkilometrového, úzkého a uprostřed zalomeného tunelu zažívat. S tím související nedostatek čerstvého vzduchu bez nežádoucích aromat může být i problémem objektivním.  „Lávka, jejíž studie byla prezentována na zasedání zastupitelstva města, je na rozdíl od podchodu nebo dalších variant zvažovaných v nedávné minulosti (například lanovka) zejména variantou reálnou. Je cenově přijatelná vzhledem k užitku, který přinese, a je proveditelná. Přivede cestující na většinu nástupišť (1., 3. a 4.) a přes první nástupiště relativně pohodlně i do nádražní budovy. A na rozdíl od podchodu může být lávka i celkem pěknou stavbou, která nabídne svým uživatelům i nové pohledy na naše město,“ doplňuje Martin Slezák.
 
Výběrové řízení  na provozování bufetu Ski areálu Peklák
Na základě výběrového řízení uzavře zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu na dodání popsané služby za podmínek vymezených zadávací dokumentací. Zadavatel požaduje k prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů předložit čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů – živnostenské oprávnění na předmět zakázky.
K prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů Zadavatele je požadováno předložit:
- výpis z obchodního rejstříku (postačí předložit prostou kopii)
- doklad prokazující oprávnění k podnikání pro předmět této zakázky,
  uchazeč předloží kopii živnostenského listu (postačí předložit prostou kopii)
- návrh nájemní smlouvy
- reference
Termín zahájení provozu se stanovuje na Květen 2017.
K provozování bufetu zadavatel poskytne tyto technické prostředky:
Provozní budova bufetu, včetně sociálního zařízení, přilehlá krytá terasa, přilehlá nekrytá terasa, prodejní stánek.
Podmínkou zadavatele pro provozování bufetu je minimálně dodržení provozní doby areálu v průběhu zimní a letní sezóny a při akcích pořádaných provozovatelem. Další podmínkou zadavatele je zajištění provozu a úklidu veřejných toalet nacházejících se v budově bufetu. Zájemce bere na vědomí, že k ceně nájmu budou přičteny skutečné náklady na elektrickou energii a náklady za dodávku pitné vody.  Podmínkou zadavatele je temperování místností pro veřejnost na teploty dle platné státní normy.
Uchazeči mohou podat nabídky v písemné formě poštou nebo osobně na adrese zadavatele:
Eko Bi s.r.o., Semanínská 2050, 560 02 Česká Třebová, Česká republika, každý pracovní den od 7:00 do 14:30 hod do konce lhůty pro podání nabídek v uzavřených obálkách s označením "Provozování bufetu - SKI AREÁL PEKLÁK - NEOTVÍRAT".
Termín pro podání nabídek 18. 4. 2017 do 10:00 hod. nejpozději. Termínem doručení se rozumí doručení nabídky do sídla zadavatele, ne podání na poště. Včasné doručení je rizikem uchazeče. Opožděně doručené nabídky budou vráceny neotevřené zpět k uchazeči, proto musí na obálce být uvedena adresa odesílatele
 
Kraj dostane peníze pro řidiče autobusů ze státního rozpočtu
Předvečer před avizovanou stávkou řidičů autobusů, která se však nakonec dotkla pouze omezeného množství krajů, uvolnila vláda Bohuslava sobotky 420 milionů korun jako příspěvek na dorovnání vládního nařízení. To stanovuje krajům doplatit řidičům autobusů hodinové sazby za pracovní výkon, čekaní a ztížené pracovní prostředí. Pardubický kraj tento nárůst vyčíslil na 20,5 milionu korun, které však může nyní získat ze státního rozpočtu.
„Rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky rozhodně vítám a jsem rád, že pan premiér v celé věci jednal aktivně a finance pro kraje nakonec vláda vyčlení. Z mého pohledu je nutné, aby přerozdělení finančních prostředků proběhlo přesně podle nařízení vlády a nikoliv podle financí, které kraje reálně dopravcům uvolnily, jelikož je zřejmé, že v těchto částkách bylo zohledněno kolektivní vyjednávání odborů a dopravců,“ uvedl hejtman Martin Netolický a upozornil na základní rozdíl ve vnímání poskytnuté částky. „Jednou věcí je dorovnání na úroveň nařízení vlády, druhou požadavky zaměstnavatelů, kteří v některých případech zahrnovali do svého návrhu i částky, které s nařízením vlády nijak nesouvisí,“ vysvětlil hejtman Netolický.
Ten také navrhuje, jakým způsobem by mohla být částka 420 milionů korun krajům spravedlivě rozdělena, ačkoliv v současné době ještě není známa přesná metodika. „Logicky se nabízí například přerozdělení dle počtu objednávaných autobusových kilometrů. Ročně je kraji objednáno téměř 290 milionů kilometrů, přičemž náš kraj objednává necelých 16 milionů. V případě dodržení tohoto poměru bychom z uvolněné částky mohli získat přes 20 milionů korun,“ sdělil hejtman Netolický.
 
"Nechceme být ve stejné situaci jako v případě Metransu" -
Hejtman Netolický k požadavkům lomu Zárubka u Skutče 
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal v Prosetíně se starosty obcí v okolí lomu Zárubka na Skutečsku. Ti nejsou spokojeni s vidinou prodloužení těžby v tomto lomu a argumentují zhoršenými životními podmínkami pro své občany, a to především co se týká hluku a prašnosti.
„Chceme vyjít maximálně vstříc místním samosprávám a obyvatelům obcí v bezprostředním okolí lomu. Je nutné se detailně zabývat všemi připomínkami, na které starostové upozorňují, a proto necháme zpracovat další posudek, který by se měl těmito připomínkami detailně zabývat a pokud možno je zohlednit. Musíme si být případně jisti, že nezůstanou jakékoliv nevypořádané sporné body,“ uvedl hejtman Netolický. „Budeme se také snažit vypořádat připomínky starostů obcí k zápisu z veřejného projednání. Kolegové z krajského úřadu se proto v nejbližší době setkají se zástupci samospráv a rozšíří zápis o problematické body, na které starostové upozorňují,“ sdělil hejtman Martin Netolický.
Ten se také zajímal o stav silnic v okolí lomu, které jsou v majetku Pardubického kraje. „Jedná se o poměrně úzké komunikace, které nejsou připravené na velkou zátěž, a to především kamionovou dopravou. Nechceme se dostat do stejné situace jako v případě logistického centra společnosti Metrans v České Třebové, kdy nám zvýšená kamionová doprava devastuje krajské komunikace, které bude nutné za nemalé finanční prostředky opravit,“ řekl hejtman Netolický. Proto i krajská samospráva v případě lomu Zárubka uplatní připomínky. Dosavadní posudek, který zpracovával Ing. Tomášek, požaduje po vlastníkovi komunikace, tedy Pardubickém kraji, aby modernizoval několik kilometrů silnic tak, aby nedocházelo k překračování hlukových limitů. Není ovšem jasné, z jakých zdrojů by měla být tato investice provedena. „Osobně považuji za správné, aby se na obnově komunikace podílel i vlastník a provozovatel těžby. Zároveň by bylo vhodné přesunout zátěž ze silnice na železnici. Návrh nyní počítá s 20 procenty železniční a 80 procenty silniční dopravy. Dle mého názoru by měl být poměr spíše opačný,“ sdělil hejtman Netolický.
 
REMA - nejrychleji rostoucí český systém pro sběr elektrozařízení
Pozici nejrychleji rostoucího kolektivního systému v České republice potvrdil REMA Systém. V loňském roce opakovaně dosáhl výrazného meziročního nárůstu ve sběru vysloužilých elektrozařízení a elektroodpadu, a to o 50 %. O 20 procent tak překonal zákonem stanovené limity. V uplynulém roce také vzrostl počet sběrných míst o 7 procent. Odevzdat staré spotřebiče či baterie k recyklaci či odbornému zpracování mohou lidé v současnosti na více než 17 tisíci místech.
Přísná pravidla Evropské unie na sběr starých elektrozařízení se daří České republice velmi úspěšně dodržovat. REMA Systém dokonce v loňské roce překonal požadavky na zpětný odběr elektrospotřebičů o dvacet procent, dosáhl míry sběru ve výši 59,5 %. „Díky spolupráci se všemi našimi partnery a vzhledem k naší aktivní práci v terénu se nám společně podařilo dosáhnout výsledků, které REMA Systém staví do role nejrychleji rostoucího kolektivního systému v České republice, což považujeme za významný úspěch,“ uvedl ředitel skupiny REMA David Vandrovec. „Jsme rádi, že teoretické diskuse vedené ze stran laické a odborné veřejnosti, ale i ze strany státních orgánů, o fungování kolektivních systémů a způsobu zpětného odběru mají nyní jasné číselné vyjádření,“ dodal Vandrovec. Za úspěchy stojí zejména efektivní a stabilní síť sběrných míst, na jejichž budování se REMA podílí. Jen za uplynulý rok narost jejich počet o sedm procent. V současnosti tak mají lidé možnost odevzdávat nepotřebné a nefunkční zařízení či staré baterie na více než 17 tisících místech. Kromě prodejců elektroniky a sběrných dvorů jsou do sběru zapojené i úřady, školy a pracoviště. „Ekologičtější chování občanů v České republice podporujeme například projekty Zelená obec, Zelená škola a Zelená firma. Všechny zelené subjekty mají od nás zajištěn bezplatný svoz a ekologickou likvidaci nepotřebných spotřebičů, přenosných baterií a tonerů,“ dodal Vandrovec.
 
Skupinu REMA tvoří v současné době 3 společnosti: REMA Systém, REMA Battery a REMA PV Systém.
REMA Systém
je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení. REMA Systém realizuje projekty Zelená firma, Zelená škola, Zelená obec a Buď líný, v jejichž rámci zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ze škol, firem, obcí a od domácností. Zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.
REMA Battery
je neziskově hospodařící společnost s ručením omezeným, která vznikla pro splnění povinností výrobců a dovozců baterií a akumulátorů daných zákonem č. 297/2009. Hlavním smyslem činnosti REMA Battery je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. REMA Battery je oprávněna k provozování kolektivního systému pro zpětný odběr baterií a akumulátorů na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 12. 2009.
REMA PV Systém
je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech v roce 2012. REMA PV Systému navazuje na aktivity společností REMA Systém a REMA Battery. Hlavním smyslem činnosti REMA PV Systému je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace solárních panelů. REMA PV Systém se v rámci své činnosti zaměřuje na řešení problematiky solárních panelů a jiných solárních komponentů.