Zemřel Ing. Jan Matějka                      
Smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel významný odborník v oblasti elektrické trakce, energetiky a horských dopravních zařízení, Ing. Jan Matějka. Jeho význam překročil rozměry města i regionu, velkou část svého profesního života prožil v Praze.  Po maturitě na elektrotechnické průmyslovce v Šumperku absolvoval v roce 1960 Vysokou školu dopravní v Praze - fakultu elektrické trakce a energetiky a začal pracovat v Železničních opravnách a strojírnách v Šumperku, později v České Třebové a ještě později ve Vývojovém závodě (v dalších letech různě přejmenovaném) v České Třebové. Přitom stihl v letech 1961 až 1971 externě učit odborné elektrotechnické předměty na českotřebovské  železniční průmyslovce. Do 1966 na denním studiu, potom na večerním. V roce 1966 přešel na Ministerstvo dopravy v Praze - na Státní odborný technický dozor elektrických zařízení. Na ministerstvu byl mnohem později jmenován do odborných funkcí: vrchní rada (1988) a po roce 1989 po vytvoření Státní drážní technické inspekce a později Drážního úřadu byl ředitelem odboru elektrických zařízení.
Od roku 1966 prováděl také soustavnou přednáškovou a publikační činnost v oborech technické normalizace a elektrických zařízení lanových drah. Uváděl do provozu nové lanovky před Mistrovstvím světa ve Vysokých Tatrách i Mistrovstvím světa v letech na lyžích v Harrachově, také lanovky na Pancíř, Karlovy Vary - Imperiál a Diana, Petřín, Mövenpick, Ještěd, Harrachov 4x, Špindlerův Mlýn 3x, Žalý, Ramzová, Frenštát, Macocha, Hrebienok, Solisko, Lomnický štít, Zahrádky a další. S tím byla spojena četná zahraniční jednání v Polsku, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Norsku nebo také vyšetřování nehod.  "Byly to např. smrtelné nehody na Chopku, nebo těžké úrazy sovětských důstojníků v roce 1968 na Komáří vížce - příjemné to nebylo", řekl Jan Matějka v rozhovoru pro Českotřebovský zpravodaj v roce 2005 (připomínající tehdy jeho sedmdesátiny). Po dobu 18 let zastával funkci odborného garanta celostátních aktivů revizních techniků drah, z nichž dva se konaly i v České Třebové.
Do důchodu měl odejít v roce 1998, ve skutečnosti odešel až o čtyři roky později. Jeho pracovní vytížení pokračovalo formou lektorské činnosti na školeních a jako inspektor prováděl revize horských dopravních zařízení.  Jan Matějka byl jedním z pilířů skupiny, která přivedla myšlenku vybudovat dlouhý lyžařský vlek v areálu Peklák do stadia realizovatelné studie. V roce 2003 došlo k prvním kontaktů na vedení města s tehdejším sdružení českotřebovských živnostníků a podnikatelů, které bylo hybnou pákou dění.  Jan Matějka vypracoval “předinvestiční studii”, která se stala podkladem pro mnohá jednání a vše bylo šťastně zakončeno získáním známé dotace.
Jan Matějka působil v České Třebové v zájmové oblasti, byl výborný klavírista.  Chtěl bych zmínit např. působení v orchestrech Studio (Keprt), Neutron, Collegial a dalších, v šedesátých letech je možné zmínit i jeho práci jako vedoucího Filmového kroužku ZK železničářů  a působení v českotřebovském Hifi klubu. Po roce 1968 bylo zrušeno sdružení kolem časopisu “Hudba a zvuk” (pro nepřátelské pohledy a snahu zakázat vše co souviselo s hifi technikou)a nezbylo než přejít pod Svazarm. Jan Matějka byl pak předsedou českotřebovského Hifi klubu do roku 1990. V klubu byla tehdy vytvořena Audiovizuální pásma o Třebové a opevnění (Dobrošov, Hanička) se kterými se zvítězilo na přehlídkách v Prešově a Jihlavě. Část vysílána v rozhlase část i v televizi. Působil také jako člen poroty na celostátních přehlídkách audiovizuální tvorby. O videotechniku a spojení spojení obrazu se zvukem se zajímal i v posledních letech, pokud zdraví dovolilo, tak i o zahrádku.
Po celý život zůstal Jan Matějka skromným člověkem. Zdraví však Janu Matějkovi v posledních letech nepřálo. Považuji za důležité připomenout spoustu práce, kterou vykonal nejen jako významný odborník působící pro celé tehdejší Československo a také jeho trvalý zájem o dění v našem městě, které sledoval jako opravdový Třebovák. Čest jeho památce! 
Milan Mikolecký