41. ročník Putování za třebovským kohoutem je za námi

Byl to další spěšný ročník,  během víkendu se podařilo vyhnat do přírody více než tisícovku Třebováků, malých i velkých, také cyklistů. Přesně to bylo 1020 pochodníků, psy v to nepočítaje. Počasí bylo takové spíše turistické, spíše větrno, někoho mohla v sobotu od pochodu odradit zamračená obloha.  Tak si mohl počkat na neděli, kdy  bylo počasí o stupeň lepší.  Organizátoři pochodu - českotřebovský Klub českých turistů už byl spokojen nad výsledky prvního dne, kdy pochodovalo na trasách  více než 500 turistů. Nejvíce jich volilo tu nejkratší 6km dlouhý pochod (300),  tak tomu je ovšem i u všech ostatních organizovaných pochodů.  Trasu 15 km si zvolilo 123 turistů, 325 km 23 a na trase 35 km pochodovalo 13 pochodníků, 11 si zvolilo možnost pochodu podle cílů určených souřadnicemi GPS.  V sobotu jelo na trasách jenom 21 cyklistů. V neděli byl pak počet účastníků pochodu obdobný. Výsledkem je spokojenost, organizační štáb nedělal svou práci zbytečně. Mnoho turistů přijelo do České Třebové na náš pochod z velkých dálek. Připomeňme např. Klatovy, Lovosice, Sokolov, Praha, Brno.... Skutečně nejvzdálenějším účastníkem 41. ročníku Putování na třebovským kohoutem byl pak Radovan Buffo z východního Slovenska (Humenné).  Všechny účastníky pochodu vyprovodil od gymnázia po oba dva dny (stejně jako v předchozích letech) neúnavný spolupracovník KČT Franta Smejkal alias "Kohout" ve svém tradičním převleku. Dělá už po léta našemu městu slušnou propagaci, také jako maskot hokejistů. Věřím, že si jeho práce také někdo "nahoře" všimne a řekne alespoň "Pane Smejkal, děláte to dobře, děkujeme..."  Kohout. Tak řekne našemu pochodu skoro každý. Kohouta máme přece v našem městském znaku, byť stylizovaného, vznik je opředen zajímavou pověstí. Kohouta má ve svém znaku také naše partnerské město Olawa. Zatím jsem nezaznamenal, že by sem na našeho "Kohouta" přijela  pochodovat nějaká  skupina turistů z Olawy. Nabídněme jim to. My přece jezdíme už 18 let na jejich "Dny Koguta" a  přitom máme u nás v květnu také takové. Přemýšlíme, čím ještě díle obohatit naše partnerské vztahy.  Turistika nezná hranic a byla by to přece příležitost k poznání našeho okolí, a další propagace tohoto  už více než 40 let organizovaného pochodu, který se stal trvalou ozdobou  turistického kalendáře ČR. Nedělní trasa údolím Křivolíku byla zpestřena možností navštívit pravěkou osadu.  To zvláště ocenily rodiny s dětmi. Nebylo zde sice tak živo jako při zde pořádaných festivalech, ale přece jen  to byla na trase zajímavá zastávka. Zvláště pro ty, kteří tudy procházeli poprvé.  Cyklotrasa 35 km vedla dále krásnou krajinou kolem Janova, Mendriky, Gajera, Brlenky a přes Semanín na Kozlov. V Semaníně dávali razítka účastníkum turisté, manželé Umovi. U Švabinského chaty bylo vynikající občerstvení . Tradičně každý dostal diplom na své jméno se zápisem délky trasy a pěkný odznak Kohouta. Děti se vydováděly na houpačce  a kolotoči a také byly pro ně připraveny pěkné ceny u stolečku KČT, kde se dětem věnovala paní učitelka Černá s manželem.   MM + VP Fotografie Milan Mikolecký a Václav Polák