Strom a okno. Témata letošní maxmiliánské výstavy         

Ukázalo se, že byla velmi vhodně zvolena. Alespoň podle názoru samotných členek výtvarné skupiny Maxmilián na vernisáži, která se konala 19. května 2017  ve výstavní síni Kulturního centra.  "Zdá se, že oba motivy měly pro osm vystavujících žen dostatečnou inspirativní sílu, která dala vzniknout výtvarným pracím značné rozmanitostí, originality a jakosti. Chvála jim. A chvála Maxmiliánkám." Tak uvádí Ludmila Kesselgruberová v úvodním textu k výstavě, který však pro časové zaneprázdnění  nemohla na vernisáži osobně přednést. Vše tedy bylo v zastoupení, podobně i úvodní projev ředitele Kulturního centra Josefa Kopeckého.  Jen "Maxmiliánky" a jejich vystavené práce byly opravdové, skutečné a také dojmy návštěvníků... Samozřejmě i  hudební hudební vystoupení učitelek českotřebovské Zušky Jitky Novákové a Milady Hamplové a vůbec celá ta pohoda, která vernisáž doprovázela. 

Výtvarnou skupinu Maxmilián při Kulturním centru tvoří nyní 8 vystavujících členek, které při svém představení na vernisáži obdržely krásnou červenou růži, si připomeňme společně s jejich vystavenými pracemi opět spolu s Ludmilou Kesselgruberovou:

Anně Broulíkové se vyplatila věrnost zemitému barevnému ladění. Umírněná chromatika ve spojení s výraznými liniemi dodává jejím pracím působivou i přesvědčivou melancholii.

Alice Formánková dosáhla nejzajímavějšího výtvarného výsledku tam, kde se cestou zjednodušení dopra­covala až téměř ke znaku. Právě tam, kde její projev hraničí s geometrickou abstrakcí, vyznívá zároveň nejoriginálněji.

Eva Formánková, bytostná kreslířka nezaměnitelně jemného výtvarného vtipu, i tentokrát zůstává nedostižná ve svém vlastním osobitém kreslířském stylu, kterým formuje civilní, neokázalé, ale ojediněle nápadité tvary.

Marie Hladilová se rovněž představuje jako zkušená kreslířka. Její pružné a pevné linie vyznívají dekorativně, jimi buduje výjevy až symbolistních hloubek.

Ivana Jiskrová volila své barvy opatrně, byť ve škále širší. Její práce zhodnocuje pozoruhodný kontrast silně barevných ploch s křehkými liniemi někdy rovněž dekorativního účinku.

Pavla Klimešová opět ukázala, že je paní malířské plochy. Dokáže ji celou pokrýt výtvarným děním, které umně poskládá v jeden pevný a pro oko diváka atraktivní celek.

Ludmila Pražáková se v této kolekci jeví jako odvážná experimentátorka s barvou, jako milovnice rozlehlých barevných polí a také diagonál, které dodávají její tvorbě dynamismus i určitý vzrušující neklid.

Ludmila Rašnerová vytvořila práce silné, pevné a pružné. Jejich výtvarný účinek zakládá někdy jistota ve stylizaci, jindy přesvědčivé uchopení objemu a hmoty zobrazovaného.

Výstava je v Kulturním centru otevřena až do 14. června denně vždy od 9 - 12 a od 14 - 17 hodin.