-
 Do
řady vašich ocenění přibylo 12. května další: cena města Kohout 2016.
- Udělení ceny města si velmi
vážím, škoda, že jsem pro nervozitu na jevišti nedokázal vše tak dobře
formulovat. Děkuji všem, kteří na mne nezapomněli. Svou práci pro fotbal
ať již jako hráč, funkcionář nebo potom jako rozhodčí jsem dělal s
láskou, stejně jako mnoho dalších z mé
generace. Vše za podmínek, které se se současností nedají srovnávat. Mou
snahu byla vždy fair play, a tak jsem také vychoval desítky dalších
fotbalových rozhodčích, také Třebováky.
-
- Můžete srovnat činnost
rozhodčího dnes a třeba před 50 lety?
- Je to těžko srovnatelné.
Zatímco dnes je odměna rozhodčího v I. lize 25 tisíc korun, tak v mé
době to bylo za patnáct set, krajský přebor byl za 35 a okresní soutěž za
dvacku. Byly také jiné platy a jiné ceny, samozřejmě. A nejde jen o
odměny, ale další výbavu, kterou si dříve musel rozhodčí pořizovat sám.
Dnes jsou jednotné dresy rozhodčích i v okresní soutěži. Složitá
bývala i doprava na zápasy. Pokusy ovlivnit rozhodčího jistě
byly i v mé době, hlavně od politických funkcionářů, ale jeden tehdy
hlídal druhého a tak (snad) vyhrával sport. A hráči hráli jen za párek.
Velký problém vidím ve spojení sportu a peněz. Poslední aféra s dotacemi
je toho příkladem. A bylo jich více a jistě ještě bude. Je to ostuda,
vypadá to, jako by se tomu nedalo zabránit.
-
-
 Byl
jste rozhodčím, potom i instruktorem, tedy delegátem, potom v krajské
disciplinární komisi.
- Také jsem byl činovníkem
okresní i krajské komise rozhodčích, vychoval jsem desítky mladých
rozhodčích, byly nutné především pro mládežnický fotbal. Do vysokého
věku jsem byl členem krajské disciplinárky. Ale že bych souhlasil
se vším co přinesla nová doba, to nikoliv. Tak třeba za dvě žluté karty
je hráč vyloučen. Zaplatí pokutu a může hrát. Budiž. Ale když je
vyloučen i v dalším zápase, tak žádný přísnější trest nepřijde, zaplatí
opět šest stovek a může hrát dál... Takhle by to už podle mne být
nemělo....
-
-
Co Vám osobně přinesla
činnost rozhodčího, delegáta a funkcionáře?
-
V první řadě známosti s lidmi, kterými
bych se ve svém životě nesetkal, jak po stránce sportovní, ale i
společenské.Dále myšlení různých lidí, náhledy těchto na na věci
neveřejné, ale i dobré názory funkcionářů venkova na dění v kopané.
Poznal jsem řadu dobrých přátel, spolupracovníků, vychoval řadu dobrých
rozhodčích a kamarádů v komisi rozhodčích, kteří společně zlepšovali
odbornou činnost rozhodčích na našem okrese. Při udělení nejvyššího
vyznamenání ČMFS = Ceny JUDr. Václava Jíry, jsem si uvědomil, že moje
činnost nebyla marná, že člověk nemůže myslet jen na sebe na svého
koníčka, ale je nutné něco vykonat dobrovolně pro sport, který je moji
láskou po celý život.Někdo vykoná více, někdo méně, ale při tom se nesmí
zapomínat na rodinu, která musí býti vždy dobrým zázemím pro tuto
činnost člověka.
-
-
-
|