Zatím však nic neopublikuje, viník tedy není stále znám. V současné době společně s dozorovým státním zástupcem vyhodnocujeme došlé posudky," uvedl mluvčí policie Petr Voldán pro Orlický deník a podotkl, že než se rozhodne o dalším postupu, policie nebude k události poskytovat další informace. Policie případ šetří jako obecné ohrožení.  Na výsledek jistě netrpělivě čeká také Pardubický kraj, který zatím zadal přípravu projektu nového řešení střešní konstrukce, kde by měly být použity jiné typy dřevěných lepených vazníků, navíc zvyšující výšku haly od podlahy v interiéru na 8.66 metru.  Pardubický kraj počítá s tím, že bude moci v srpnu zahájit stavební práce. Havarovanou dřevěnou konstrukci jako subdodávku pro Profistav Litomyšl zhotovila pražská firma Cocolegno.

Městské muzeum ve spolupráci s českotřebovskými základními školami připravilo projekt ke květnovým výročím. Do projektu se zapojili žáci sedmých a devátých tříd. Ze ZŠ Ústecká Jana Zubrická a Štěpán Škorvánek, ze ZŠ Habrmanova Tomáš Sauer, Jakub Janíček a Filip Štusák a ze ZŠ Nádražní Matěj Jelínek a Patrik Vraspír. Jejich úkolem bylo vytvořit prezentace na téma: Život za druhé světové války, využít mohli příběhy svých předků či vyprávě­ní dosud žijících pamětníků. Pracovali jednotlivě nebo ve skupině. Všichni svůj úkol splnili a s výsledkem svého bádání seznámili v úterý 10. května své spolužáky, o den později pak také veřejnost. Akce proběhla v přednáškovém sále muzea. Město Česká Třebová odměnilo zúčastněné žáky zájezdem do Terezína, kde navštívili Muzeum Ghetta a další objekty Památníku Terezín. Zájezd se uskutečnil v úterý 6. června 2017.

Velkou propagační výlohou dobrovolnictví se tento týden stalo svitavské námětí Míru, kde se konal krajský Den dobrovolnictví. Uspořádal ho Pardubický kraj spolu s Dobrovolnickým centrem Krůček Svitavy a Koalicí nevládek Pardubicka. Dopoledne přilákal program více než 500 žáků a studentů místních škol, poté se sešli zástupci dobrovolnických organizací u kulatého stolu a odpoledne pokračoval bohatý program pro veřejnost.

Díky programu Přátelská nemocnice se rozhýbalo také dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních Pardubického kraje. Zatím nejvíc dobrovolníků mají v Orlicko-ústecké nemocnici. Na dalších místech si slibují zlepšení poté, co uzavřeli smlouvy s dobrovolnickými centry. Jedná se o Charitu v Chrudimi a Litomyšli, Krůček ve Svitavách, Světlo v Ústí nad Orlicí a Dobrovolnické centrum v Pardubicích. Tam se také mohou hlásit další zájemci. „Dobrovolníci nenahrazují odbornou práci personálu, ale mohou třeba starším pacientům číst, doprovodit je na krátkou procházku nebo si s nimi prohlížet fotografie či jen tak vyprávět o jejich životě. Někdy hrají hry, luští křížovky nebo přicházejí se psem na canisterapii. Měli jsme i jednu country kapelu, která pacientům chodila hrát,“ uvedla na Dnu dobrovolnictví ve stánku Nemocnice Pardubického kraje Šárka Portyšová.

Dlouhodobá dopravní uzavírka mezi Chocní a Ústím nad Orlicí, která trápí obyvatele Jehnědí, byla předmětem schůzky starosty Milana Myšáka a hejtmana Martina Netolického. Ten již dříve uvedl, že chápe obce, kterým se nelíbí dlouhodobé uzavírky, protože objízdné tresy znamenají pro občany časové i finanční ztráty. Plánuje proto kontrolní den, kterého se zúčastní i zástupci obce, aby byli co nejlépe informováni o postupu prací. „Pokusíme se zajistit, aby trasa byla do konce prázdnin průjezdná alespoň částečně. Nadále budeme samozřejmě tlačit na rychlejší realizaci,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Jsem rád za zpětnou vazbu, která nyní povede k celkové úpravě zadávacích podmínek. Na základě situace, která vznikla v Jehnědí, budu trvat na tom, aby v nich nyní byl i termín realizace stavby,“ dodal hejtman.

O rekonstrukci silnice vedoucí přes obec Lozice jednal hejtman s jejím starostou Jaroslavem Novotným. Méně než kilometrový úsek by se tak příští rok mohl dočkat nového povrchu. „V roce 2018 se má opravovat úsek v Radimi, který na tuto silnici navazuje. Požádám proto o přípravu projektu i pro obec Lozice,“ uvedl hejtman.

30. června – 6. července 2017, Chrudim, spolupořádá Chrudimská beseda (příspěvková organizace města).

Nadšenci v Trstěnici šíří nadšení kolem sebe 

---

Základ Spolku archaických nadšenců tvoří převážně rodina Kmoškových z Trstěnice. Je to osm lidí, ale mají hodně příznivců a příležitostných pomocníků. Spolek vznikl před deseti lety. Milují staré věci a přejí si jejich zachování pro další generace. Dosud se zabývali hlavně opravami menších kapliček. Připravují i různé akce, ve kterých se návštěvníci dovědí mnoho už zapomenutého z naší historie. Nyní si vzali větší sousto, opravu polygonální stodoly z konce 17. století. Na počátku června u stavby proběhlo setkání tesařů.

Spolek archaických nadšenců pozval první červnový víkend své příznivce ke statku v Trstěnicích č. p. 65 (u Litomyšle). Na vedlejším pozemku původně stála stodola, ale ta už zanikla. Sloužila obyvatelům statku převážně k uskladnění nevymláceného obilí a později tam v zimě mlátili obilí cepy. Od loňského roku zde vyrůstá „nová“ stodola. Je přemístěna z vesnice Čistá.  Není to stodola ledajaká, je to roubená polygonální stavba z roku 1697. Původní je zachováno jen roubení, střecha bude celá nová, to je vazba a krytina z nových došek. Zájemci si o tomto víkendu na setkání tesařů mohli vyzkoušet ledacos. Například hoblování fošny, ale i zpracování hlíny šlapáním, tak aby vznikl mlat, tedy hliněná podlaha ve stodole. Všechno bylo dříve vyráběno velmi jednoduchými technologiemi, ale zároveň bylo vše velmi náročné na čas a lidskou ruční práci. Jak pojmenovat práci nohou na mlatu, že by práce nožní?

Polygonální stodola je unikát a první větší stavba, které se Spolek archaických nadšenců ujal. V loňském roce zahájili práce a byla přemístěna roubená, tedy spodní část stodoly. Nebyla to snadná přeprava. Veškerý materiál byl rozebrán v Čisté a uložen přes zimu do krytých prostor, aby nedoznal újmy na zdraví dřeva. V loňském roce došlo k převozu „součástek“, znovupostavení a opravě roubené části. Pardubický kraj má zájem na zachování lidových tradic. Proto přispěl  v roce 2016 finanční podporou půl milionu korun. Finanční pomoc a materiál poskytli i některé obce z blízkého okolí. V letošním roce spolek obdržel od kraje stejnou částku, která je určena na celkovou rekonstrukci střechy. Musí být zhotovena z nového materiálu. V současné době stojí již vazba střechy a na ní je světle hnědá plachta, která nyní chrání spodek před vlivy počasí. Zůstane zde a na ni budou narovnány podle původní technologie došky. Žito na došky roste nyní na vedlejším políčku. Je pořádně vysoké, ztratila bych se v něm.  Paní Lenka Kmošková je na „novou stavbu“ v režii svých synů a manžela patřičně hrdá a sdělila mi následující informace: „Žito se musí sklidit podle původní technologie, to je posekat kosou, v panácích nechat na poli proschnout a pak ve stodole vymlátit obilí cepem. Potřebujeme nepolámanou žitnou slámu, ze které budou vyrobeny slaměné došky.“

Vyjadřuji poděkování a obdiv skupině lidí, kteří nelitují své práce a chtějí pro nás a pro další generace zachovat krásné věci. Je určitě působivější, když se děti přijedou podívat do skutečné stodoly, než když si prohlížejí jen obrázky ve škole. Stodola ještě není dokončená, ale už teď voní starými časy, dřevem, hlínou a slámou. Nenapodobitelná vůně a atmosféra. Prožitek, který nás může napojit na naše předky a poskytnout nám v době internetu příjemný pocit „spadnutí z větve na zem“.

Hana Štěpánová, radní pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace

---