Věci které jsou nejméně k zamyšlení 

(Nepodepsaný dopis,  jehož autorovi rozumím)

Chodci
Starost o chodníky v České Třebové je tristní zejména pak mimo „centrum“ města. Příkladem může být situace mezi Českou Třebovou a sídlištěm Borek a průmyslovou zónou. Den co den proudí desítky lidi mezi těmito lokalitami a to bez chodníku, řidiči se mezi těmito chodci musí proplétat a to nemluvím o nebezpečí které hrozí za snížených viditelných podmínek. Chodci nejsou označení chodí „cikcak“, maminky s kočárky nemohou nijak uhnout před jedoucími auty. To samé platí i pro rostoucí průmyslovou zónou, lide dochází na svá pracoviště pěšky a to jím nikdo nemůže zakázat ale chodník mezi Metransem,CZ LOKO, IMS Drašnar atd. neexistuje. Všem bych doporučil ať se jdou podívat ve všední den mezi 13:30 – 14:00 kdy většina lidi konči a silnici využívají jako chodník.
Než někdo začne uvažovat o rozdávaní pokut neukázněným chodcům bylo by dobré se zamyslet na tím že tito chodci nemají jinou možnost, čím více se průmyslová zóna bude rozšiřovat tím více bude tento problém tíživější. Opravdu musíme čekat na tragedií nebo jí zkusíme předejít postavením chodníku? Takto tíživých míst v České Třebové je více. A proto prosím vedení města aby poslední trend město pro lidi a až pak pro auta aplikovalo i na Českou Třebovou.
Zbytečnosti
Stále čtu o stavbě nějakého sportoviště apod. Ale zajímal se někdo už o vytíženost těchto sportovišť, odpočinkových zón a o připadnou potřebu? Je pěkné že máme např. zimní stadion ale když je vytížen je pár měsíců v roce tak se o efektivnosti nedá mluvit. Samozřejmě musím zmínit i areál Peklák u kterého se kumuluje pozornost ale nikde jsem neviděl např. výsledek návštěvnosti lidí např. z jiných měst nebo jestli to nějakým způsobem je zajímavé i pro turisty, protože Třebováci se namlsají novinek a pak nemají motivaci to neustále používat např. adrenalinová věž může dopadnou podobně jako lanový park.
Dalším bolavým místem může být i fakt že neexistuje propojenost mezi projekty města, takovým příkladem může být městská karta která je fajn ale reálná motivace používat tuto kartu je mizivá a nevidím ani práci na její integraci do městského života, sběrný dvůr funguje na vlastním čipu, knihovna funguje na vlastním systému registrace apod… a těch nápadů by bylo více jak integrovat kartu, takže to nechce jen něco vytvořit ale taký pracovat na už vytvořených projektech a zlepšovat je.
Mrtvé město
Vedení neustále přistupuje k městu jako už k mrtvému, protože vytváří pasivní projekty. Pokud projekt je už od začátku koncipován tady to máte Třebováci a dělejte si s tím co chcete, tak projekt nekumuluje žádný zisk pro město ani pro obyvatele. Je potřeba vytvářet vedle pasivních i aktivní projekty které obyvatele zapojí do dění a to nakumuluje např. zájem o město. Příkladu máme mnoho. Pro příklad mohou uvést projekt komunitní dílny, laboratoře technologií, komunitních zahrádek apod. Zkusím rozvést jednotlivé projekty:
Komunitní dílna je místo kam by obyvatele mohli chodit vytvářet si vlastní řemeslné projekty a provoz jako takový nemusí být ani drahý. Stačí využit městského majetku (budovy která není využita) vybavit jí (např. věcmi od lidí kteří vyhazují nepotřebný materiál,nářadí apod..) popřípadě některé vybavení dokoupit. Vedení takové dílny může být na dobrovolné bázi, utvářející se komunita se o takový projekt může starat. Z komunitní dílny může město velice lehce získat např. zajímavé projekty určené pro město např. šikovně navržené lavičky apod.. Takový projekt pro obyvatele přinese užitek že si mohou zhotovit vlastní projekt a město může získat zajímavou možnost jak zainteresovat obyvatele do dění města aktivně.
Laboratoř technologií je místo kde se mladí mohou navzájem učit různé technologické věci programovaní, používaní 3d tisku apod.., zase jde o komunitní projekt na kterém se může město podílet tak že poskytne místo nějaké vybavení apod. Město od teto komunity může velice jednoduše získat projekty z IT světa skoro zdarma, například řešení IoT pro město, takové laboratoře se nachází např. v Brně, Praze, kde jsou aktivně využívaný právě pro různé kreativní řešení moderních měst.
Komunitní zahrádky jsou zahrádky o které se stará utvořená komunita, městu stačí poskytnout pozemek kde by se dal tento projekt vytvořit. Pokud by tento projekt byl veden např. ekologickým centrem, tak obyvatele si mohou vypěstovat vlastní zeleninu a město může získat tímto způsobem více členů např. pro dobrovolný úklid okolo Třebovky apod..
Takových to projektu může být mnoho a nemusí vůbec být drahé a zapojí své obyvatele do dění města. Navíc aktivní projekty dokáží vyřešit problém města, typickým příkladem může být to, že dnes mladí lide nemají v České Třebové žádnou aktivitu která by je zabavila tím pádem chodí do hospod a tvoří různé aktivity které nejsou pro město vůbec prospěšné (např. graffiti).
Proto by se vedení města mělo zamyslet nad tím jestli už konečně nezačít myslet i proaktivně místo tvoření bájí o novém koupališti když každý ví že je to nereálný projekt.
 
(Nasraný občan)