K výročí první
zmínky o České Třebové
V příštím roce
2018 to bude už 740 let
Co na tom v poslední době badatelé změnili ?
Uvádím text z
roku 2003, kdy jsme slavili 725. výročí od od první zmínky o České
Třebové. Stálo by za
to se tématu znovu věnovat, termín výročí by diskuze k problému
změnit neměly.
Bylo to někdy na podzim roku 1976, kdy se na českotřebovský Městský
národní výbor obrátila reklamní agentura TEPS Praha s tím, že na léta 1978
- 81 připadá podle jejich informací významné jubileum 700 let od první
informace o našem městě se samozřejmou nabídkou k vydání pamětní
publikace.
Právě tento rok jsem byl pověřen vydávám městského zpravodaje a tento
námět se mi zdál velmi dobrý pro možnost prezentace České Třebové jako
města s bohatou historií. Je třeba připomenout, že toto všechno se
odehrávalo v době, kdy život kolem nás probíhl jinak. Vše plánoval
ústřední a regiony pak okresní výbor KSČ, a vše co zde bylo vymyšleno, se
pak většinou bez velkých připomínek a možností odvolání také realizovalo v
praxi. A jednou z myšlenek utvářených na této úrovní bylo tehdy i spojení
měst Ústí nad Orlicí a České Třebové, jakkoliv se to zdá dnes těžko
představitelné. Myšlenky na spojení měst (a tedy začlenění České Třebové
pod správní centrum v Ústí n.O.) sice narazily podle ohlasů na velký odpor
i na tehdejší stranické půdě, avšak nebylo je možné brát na lehkou váhu.
Vždyť Ústí postupně pohltilo i Dlouhou Třebovou a rozšířilo se až k České
Třebové - Lhotce. Příležitost vydat publikaci o České Třebové v těchto
podmínkách jsem tedy považoval za významnou, kterou bylo třeba využít.
Možnosti doby však byly omezené a času velmi málo. Během jednoho roku tak
vznikl místo komplexní publikace pouze sborník “Česká Třebová 1278 -
1978", na kterém se podílel celý redakční kolektiv. Musím ještě
připomenout, že velká část z doby přípravy zmíněného sborníku musela být
vyčleněna na tehdy nezbytné schvalování textu na odboru kultury ONV a pro
vydavatele, který si sám zajišťoval tiskovou přípravu a grafické
zpracování… I tak to byla na dlouhou dobu jediná kniha, která byla o České
Třebové napsána…. Uveďme nyní ještě celý redakční kolektiv: Milan
Mikolecký, Bohuslav Štangler, Dr. Jindřich Růžička, Vladimír Hampl, Marie
Marklová, Ing. Jindřich Bek, Josef Slavík, Hana Habrmanová, Radko Jasanský,
Dr. Pavel Kovář a Dr. Leo Bureš.
Kapitolu nejstarších dějin města zpracoval známý odborník historik a
českotřebovský rodák PhDr. Jindřich Růžička, který se také věnoval
nejstarší historii města České Třebové do husitských válek již ve své
diplomové práci. Z jeho podkladů můžeme citovat materiály, ze kterých se
usuzuje na to, že první zmínka z roku 1278 je vedena právě o naší České
Třebové:
S
názvem Třebová se setkáváme poprvé v latinské listině krále Vladislava I.,
která se hlásí do roku 1167, která však byla vyhotovena až někdy před
rokem 1200 v litomyšlském klášteře a měla asi sloužit k podpoře
vlastnických práv kláštera. V listině se píše o tom, že klášteru byl
panovníkem věnován les “od potoka Sloupnice až k řece Třebové”. Tvar slova
Třebová pochází od slova “tříbiti”, tedy mýtiti les, který byl zřejmě již
v této době v okolí této řeky (tehdy zřejmě mnohem vodnatější) alespoň v
některých místech vymýcen za účely osídlení v tzv. prvotní (vnitřní)
kolonizaci, díky které zde na pravém břehu Třebovky zřejmě vznikla také
románská rotunda sv. Kateřiny. Historikové umění zatím neurčili přesnější
dobu jejího vzniku, nicméně dnes žádný netvrdí, že by zde stála již před
rokem 1200, ale současně je zřejmé, že její stavba přichází v úvahu jistě
před obdobím další kolonizační vlny, při které vznikly základy města na
levém břehu Třebovky. Také z nejstarší dochované českotřebovské listiny z
roku 1335 je patrné, že v této době zde již působila třetí generace
rychtářů (první dědičný fojt či rychtář byl děd tehdejšího rychtáře
Lipolta).
Nejstarší zmínka o České Třebové z let 1278 - 81 se objevila poprvé v
Profousově díle “Místní jména v Čechách” ve IV. díle, který vyšel v roce
1957, a byla sem pojata z pozůstalosti historika Augusta Sedláčka. Ten ji
získal v edici (přepisu) rukopisu vydaného ve Vídni profesorem Oswaldem
Redlichem jako pozůstalost po badateli Albertu Starzerovi roku 1894 pod
názvem “Rozmanitosti o Německu 16. století”. Uvedený rukopis však vznikl
nikoliv v šestnáctém století, ale daleko dřív, někdy kolem roku 1300 a
dostal se poměrně složitou cestou až do vatikánské knihovny, kde obdržel
signaturu Codex Ottobonianus 2115. Zmínka o Třebové se zde dochovala ovšem
jednak zprostředkovaně a jednak zkomoleně. Editor tohoto rukopisu však
přesto nepochyboval, že jde o Českou Třebovou.
Codex
Ottobonianus 2115 není žádnou úřední listinou nebo originálem, ale jakýmsi
vzorníkem, zhotoveným pro praktické účely úřadování. V prvé řadě tedy šlo
o styl a formulaci a nikoliv o konkrétní historické údaje. Obsah byl však
čerpán nepochybně z originálních písemností, byl jakýmsi jejich upraveným
opisem, v mnohém jistě neúplným a v detailech nepřesným.
Mezi těmito opisy lze poznat např. písemnosti k kanceláře tehdejšího
olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku z II. poloviny 13. století. Mezi
nimi je i částečný opis listu, poslaného litomyšlským opatem Oldřichem
biskupu Brunovi. Opat Oldřich je skutečnou osobou, připomínanou poprvé
právě v roce 1278 (velmi dramatické době po úmrtí Přemysla Otakara II. na
Moravském poli.) V dopise se litomyšlský opat obrací o pomoc proti
loupeživým nájezdům jakéhosi pana Ctibora na Litomyšl i na jiná místa na
území litomyšlského kláštera. Z těchto jiných míst je jmenována právě
Třebová, kde Ctiborovi lidé spolu s Rakušany za noci loupili a vraždili.
Jméno Třebová - Tribovia je ovšem zkomoleno na Cribonia. Tento rozdíl
historikové spíše bagatelizují a uvádí se, že rozdíl v latinském psaném
písmu je velmi malý a písař, kterému nešlo o přesnost, mohl písmena
zaměnit. Přitom tehdy v obvodu litomyšlského kláštera prokazatelně
neexistovala jiná osada podobného jména. Na tomto základě pak Ant. Profous
a také Jindř. Růžička nepochybují o tom, že jde o skutečně doloženou první
zmínku o České Třebové jako sídle.
Tuto “pravost” první zmínky o České Třebové však ve svých některých
pracích zpochybňuje Doc. PhDr. František Musil, např. v nedávno vydané
knížce “Osídlování Poorlicka v době předhusitské”. Výše uvedený názor Dr.
Jindřicha Růžičky považuje za sporný, neboť je založen jen na jediném
nejednoznačném údaji, který řada dalších faktů zpochybňuje. Sám Musil
považuje údaj listiny z výše uvedených let 1278 - 80 za dokument uvádějící
Moravskou Třebovou. Musil však nijak neuvažuje a neuvádí, že Moravská
Třebová byla mimo oblast litomyšlského kláštera a od Litomyšle na tehdejší
poměry velmi vzdálena a pokud by litomyšlský opat měl na mysli jinou
Třebovou než tu, která patří do oblasti litomyšlského premonstrátorského
kláštera, jistě by to bylo nějak zdůrazněno. Nicméně zápisky v “Codex
Ottobonianus 2115" mohou být opravdu velmi nepřesné.
Máme tedy dva výklady dochovaného materiálu. V podstatě všichni
historikové, kteří studovali období kolonizace zdejšího kraje se však
shodují v tom, že údolí Třebovky bylo osídleno již od 13. století. Pro
existenci obydleného sídla v na Třebovce s názvem Třebová (rozlišovací
přívlastek se do roku 1304 neužíval) v uvedených letech svědčí i další
nepřímé důkazy, např. listina rychtáře Lippolta z roku 1335, z které je
patrné, že fojt či rychtář zde byl již tři generace před tímto rokem či
existence románské rotundy zasvěcené sv. Kateřině. Patrocinium sv.
Kateřiny, oblíbené světice premonstrátů, spolu s listinou litomyšlského
kláštera z roku 1167 (nebo 1200) dávají další podpůrné důkazy o české
kolonizaci údolí Třebovky za vzniku osady Třebová, která byla již roku
1292 (14 let po termínu první zmínky) tak veliká, že byla v zakládací
listině kláštera zbraslavského označena jako “civitas Tribovia” (ještě i
zde bez přívlastku) a s přívlastkem jako Tribovia Bohemicalis pak v další
listině roku 1304 (sepsané v Brně), i když jako villa forensis. Do této
doby, v rámci působnosti litomyšlského premonstrátorského kláštera, nebylo
rozlišení “Česká Třebová” zřejmě potřeba. Nechám na čtenáři, aby sám
posoudil pravost první zmínky o České Třebové a její časové datování.
Letošní rok, kdy připomínáme 725. výroční první (nepřímé) zmínky o České
Třebové je právě příležitostí k prozkoumání dalších informačních zdrojů a
posouzení validity či spornosti jed- notlivých hypotéz. Podrobnější
rozvinutí myšlenky Františka Musila slibuje připravované vydání nové
publikace o dějinách českotřebovské farnosti, která spatří světlo světa v
nejbližší době, a přednáška, která je v rámci Dnů města připravována na
17. květen do českotřebovského gymnázia. Právě zde bude přednášet p. doc.
PhDr. František Musil Milan Mikolecký
Prameny: Jindřich Růžička “ Česká Třebová do doby husitské”, Sborník
Teps Praha 1978,
František Musil “Osídlování Poorlicka v době předhusitské”, Oftis Ústí n.O.
2002
(Naváže
seriál dalších textů, které jsou diskuzí k této problematice.) |
Připomeňme
si co bylo před 14 lety
Oslavy 725 let města Česká Třebová (rok 2003!!!)
MĚSTO ČESKÁ TŘEBOVÁ A KULTURNÍ CENTRUM ČESKÁ TŘEBOVÁ
vás zvou na kulturní akce k 725. výročí první písemné zmínky o městě
Česká Třebová
Pondělí 12.5. – pátek 16.5. Prohlídka rotundy sv. Kateřiny
s průvodcem (pro školy)
Středa 14. května 2003 V E R N I S Á Ž V Ý S T A V Y
S A L O N
2 0 0 3
Práce
českotřebovských výtvarníků
Kulturní
centrum - výstavní síň v 17.00 hodin
Čtvrtek 15. května 2003 S T A M I C O V O K V A R T E T
O
Koncert KPH
Kulturní centrum - velký sál v 19.30 hodin
Pátek 16. května 2003 VELKÝ SWINGOVÝ ORCHESTR
se svými
sólisty, zpěváky a hosty
Kulturní centrum - velký sál v 19.30 hodin
Součástí
večera bude slavnostní předání Cen města
Česká Třebová
osobnostem roku 2002
Sobota 17. května 2003 HISTORICKÝ TRH
v areálu
sportoviště za Gymnáziem
10.00 hodin Slavnostní zahájení
10.30 hodin „K počátkům České Třebové“ –
přednáška doc.PhDr.Františka Musila CsC – Gymnázium učebna
Dopolední program:
-
vystoupení hudebního sdružení ŽALTÁŘ
-
loutkové divadlo "Don Šajn"
- "Rytířský
turnaj"
-
fakírské duo "In flamenus"
- hry pro děti
i dospělé
- sokolnické
vystoupení
- "Palné zbraně
v dějinách lidstva"
- loutkové
divadlo "Bleší cirkus"
- vystoupení
hudebního sdružení ŽALTÁŘ
- hry pro děti
i dospělé
- fakírské duo
"In flamenus"
14.00 - 15.00 hodin Vlastní program třebovských souborů
Dětský pěvecký sbor „KAJETÁNEK“,
sb. P. Helebrandová
„JABKANCOVÍ UMĚLCI“
15.00 hodin Odpolední program:
-
loutkové divadlo "Rakvičkárna"
-
fakírské duo "In flamenus"
-
hry
pro děti i dospělé
- sokolnické vystoupení
-
vystoupení hudebního sdružení ŽALTÁŘ
-
"Rytířský turnaj"
17.00 hodin Zakončení trhu
17.00 – 22.00 K tanci a poslechu hrají skupiny -
Historické stany, stylové stánky, ukázky řemesel, stylová krčma
Sobota 17. května
Neděle 18. května 27. ročník „PUTOVÁNÍ ZA ČESKOTŘEBOVSKÝM
KOHOUTEM“
vždy 6.00-11.00 hodin start před budovou Gymnázia
Neděle
18. května
8.00
hodin Bohoslužby v kostele sv. Jakuba
9.15
hodin Prohlídka kostela sv. Jakuba s průvodcem a výkladem
10.30-12.00 hodin Prohlídka rotundy sv. Kateřiny s průvodcem a
výkladem
13.00-15.30 hodin Prohlídka rotundy sv.Kateřiny s průvodcem a výkladem
16.00-17.00 hodin Prohlídka kaple Na Horách s průvodcem a výkladem
18.30 hodin Bohoslužby v kostele sv. Jakuba
15.00 hodin "NOC NA KARLŠTEJNĚ"
2.
repríza hudební komedie DS "Hýbl" na motivy stejnojmenné
hry Jaroslava Vrchlického v
režii Jiřího J i r e š e.
Kulturní centrum - velký sál v 15.00 hodin - děti sleva 50%
(V
případě mimořádného zájmu veřejnosti se uskuteční též
večerní představení v 19.30
hodin)
Sobota 24. května „VODNÍ HUDBA“
|