MRTVÉ MĚSTO?

Před deseti lety jsme se toulali po Orlických horách na české i polské straně a natáčeli cyklus dokumentárních filmů pro město Ústí nad Orlicí „Kraj, kde se zastavil čas“. Jedním filmem cyklu byl také dokument o zmizelých obcích, který se jmenoval příznačně „Místa zmizelého života“. Některé obce zcela zmizely a našli jsme pouze zbytky základů baráčků, někde jsme objevily litinové kříže, jinde zůstal zachovalý kostel s ruinami hřbitova. Na polské straně byly i opuštěné obce ne tak docela opuštěné. Například Lesica, kde jsme natáčeli, měla 27 obyvatel včetně dětí z více než tisícovky, která v obci žila těsně po válce. Zachoval se ale krásný kostel, o který se lidé starají, a také některé domy byly zachovalé (vzpomínám na velký statek, kde nikdo nežil, vstoupit se dalo volně a uvnitř byly kromě velikého nepořádku i kusy nábytku, strojů, a dokonce i staré fotografie a různé dokumenty). Většina obcí byla opuštěna po válce, neboť v nich žili sudetští Němci, které nahradili lidé z vnitrozemí, na polské straně dokonce ukrajinští Poláci, kteří však většinou nechtěli tvrdě pracovat, a tak postupně mizeli kdesi v hlubinách času... Češi i Poláci potom odcházeli za prací do měst nebo proto, že život byl v pohraničí složitý. A poslední vlna už definitivního opuštění nastala v posledních letech, kdy zbylí lidé opět z pohraničí utíkají. Na takové obce byl smutný pohled... Smutek, smutek!

Městečko Brandýs nad Orlicí jsem v posledních letech navštívil dvakrát. A musím přiznat, že tady byl pohled na dříve krásné městečko ještě více tristní. Při první návštěvě jsme s dcerou vyšplhali na hrad, který byl v ruinách, zatímco městečko dole ještě mělo občas otevřený nějaký obchod, večer se na náměstí hrálo divadlo, prostě Brandýs ještě žil. Po pár letech, kdy jsme společně navštívili Brandýs podruhé, jsme opět vylezli na hrad, který doznal změny k lepšímu, začaly opravy a rekonstrukce, dole bylo však zcela mrtvé městečko, obchody a restaurace (kromě jednoho většího u nádraží a jedné restaurace nedaleko sanatoria) zavřené nebo zcela zmizely, domy opuštěné... Za městem nedaleko pomníku Komenského však prosperující koupaliště a zajímavý přírodní labyrint. Přesto smutek nad městečkem... Smutek, smutek!

Historik architektury Zdeněk Lukeš jednou napsal, že „Urbex je nový fenomén, a to jen tak nepomine…Oni zachytí něco, co možná jednou zanikne. Pro historiky architektury to může být velmi cenná informace.“ Co to je urbex? Je to nový fenomén života, který zachycuje na videozáznam nebo na fotografie průzkum moderních ruin, které vznikly působením člověka v posledních letech. Když se vrátím do Orlických hor, tak tam jich najdete (a musím říct, že více v Polsku) obrovské množství. Snad nejznámější je bývalá slévárna ve Skuhrově nad Bělou, kterou při silnici do Deštného prostě nelze minout bez povšimnutí. Urbex existuje asi posledních deset let a nejedná se o jakýsi seznam moderních ruin, je to spíše styl života plný adrenalinu z návštěv opuštěných budov, továren i jiných objektů. Prostě dnes mrtvých míst! Existují už také mnohé internetové stránky urbexu a musím bohužel říct, že Česká Třebová se v nich neztrácí. Najdete v nich opuštěné a v ruinách koupaliště v Křivolíku nebo zbytky budov textilní továrny Primona, ale i další místa... Smutek, smutek!

Proč jsem ty tři příklady napsal? Prostě jsem si na ně vzpomněl, když mi Třebováci psali něco v tom smyslu: „Napište, jak mizí obchody ve středu města v okolí obou náměstí“. Člověk si to ani neuvědomí, tak jsem dnes večer prošel se psem jen dvě ulice a Staré náměstí. Nikde nebyla ani noha! A tohle je výsledek: Moravská ulice – stavebniny přestěhovány, novinový stánek uzavřen (ale stojí), prodejna Elektro kdysi zmizela na Parník, Elektroservis zmizel, Orlické noviny – přestěhovány, ale nakonec stejně zmizely do sousedního Ústí, prodejna Nábytek zmizela bez náhrady (již předtím se přestěhovala z Nádražní), Pizzerie zrušena, maličké Potraviny zmizely, Zverimex opuštěný, Železářství a papírnictví zmizelo... Staré náměstí – obrovské prostory bývalého hotelu Modrá hvězda opuštěny a bez využití, místo Květinářství (přestěhováno na Nádražní) je Oáza zdraví (super), Mléčné lahůdky zmenšeny na polovinu (ale naštěstí dále funkční), prodejna Harmonie zmizela, v dolní části náměstí zmizely „vietnamské látky“, zmizel Antikvariát... Hýblova ulice – jídelna Horák zmizela (nahrazena v uličce „Hambárnou“, což není sex shop, ale naopak stravovací zařízení), občerstvovací stánek zmizel, prodejna Spona opuštěna, stejně tak Květinářství a prodejna Oděvy na rohu u světelné křižovatky... Jednadvacet opuštěných nebo nevyužitých prodejen na malém kousku města (a to jsem nepočítal pojišťovny, banky a různé bankovní služby, které nahradily původní prodejny)...

Nějak to vypadá, že střed města se přesunul na Parník a město udělalo veletoč kolem Litomyšlské ulice, a tam, kde byl střed města, už není a naopak... Odpověď na otázku, kterou mi poslala jedna starší paní, se pokuste najít sami. Je střed našeho města již „mrtvé město“?

Karel Kubišta