Jaká bude výtvarná Svinná 2017 ?V roce 2017 bude "Jubilejní Výtvarná Sviná" nebo "Salon ve Svinné" po desáté. Oba názvy jsou vlastně dobře, protože, pokud si dobře vzpomínám, vše bylo zahájeno "zahradní výstavou na jedno odpoledne", Salonem lokalizovaným do Marešovy zahrady ve Svinné. To bylo ovšem už "strašně dávno", t.j. v roce 2006. Letošní rok se bude konat desátý ročník, protože loni si pořadatelé dali pauzu, výstavu nahradili přátelským posezením spojeným s hudebním vystoupením a vzpomínáním na ty ročníky předcházející. Vzpomínáte na to všechno jak to vlastně začalo? Jaké byly cíle a pohnutky v tom prvním ročníku akce?
První ročníky byly především výstavou, které měla ve stejný den vernisáž s programem i derniéru. Jak jste přišli na to si dále zkomplikovat život a přidat k tomu další aktivity? Hudební, divadelní a taneční program, který provázel samotnou výstavu, bytněl pozvolna. Nejprve nám hudební část vernisáže zajišťovaly naše děti, pak jsme pozvali první kapelu, z vernisážového vystoupení byl koncert. Pak přibylo divadlo, další kapely a nebo písničkáři, taneční produkce… Obzvlášť jsme si oblíbili Luboše Pospíšila, který letos přijede do Svinné už po páté. Poprvé v roce 2009 a potom vždy po dvou letech... Když se pak výstava usadila v sále místní školy, mohla být otevřená nejen v sobotu, ale i v neděli. A taky mohlo vystavovat mnohem víc lidí, protože bylo možné instalovat už několik dnů předem. A ze čtyřhodinové záležitosti se stal malinkatý festiválek tvořivosti různého druhu. Moc nás to bavilo. Především poslední ročníky byly opravdu náročným projektem. Jaký máte kolektiv spolupracovníků? První dva ročníky jsme dělaly s Monikou Carbovou a s podporou našich rodin. S instalací pomáhaly Maxmiliánky a pár přátel. Když se podnik rozrostl, stal se důležitou součástí našeho týmu Ladislav Krmela. My s Monikou jsme měly na starost výstavu, zčásti propagaci a program. Láďa zajišťoval technické zázemí – pódia, stany, a podobně. Také jednal s osadním výborem ve Svinné a místními hasiči. Všichni jsme se museli dost otáčet. Máte ke svému projektu dostatečnou podporu z města?
Ve Svinné vzniklo něco, co jinde nemají, je to vlastně letní festival. Je to už tradice. Loni Výtvarná Svinná vlastně nebyla a mnoha lidem to chybělo. Asi už nemůžete jinak, než pokračovat. Jaký bude letošní desátý ročník? Opět se vrátíme na hřiště. Tady bude výstava – tedy jen odpolední (od 13 hodin) a proběhnou tu všechny tři koncerty i divadelní produkce. Je tady dobrý terén – rovina. Vydovádějí se tu děti i pejsci a obrazům i sochám to na pozadí zeleně moc sluší. Věřím, že návštěvníci budou spokojení. Je to spíš salon s doprovodným kulturním programem nebo festival typu od všeho trochu? Nevím. Na to ať si každý učiní vlastní názor. Chceme, aby Výtvarná Svinná byla příležitostí pro setkání se zajímavými lidmi a příjemnou kulturou. Chceme, aby tam bylo návštěvníkům dobře a aby si to odpoledne užili. A my, organizátoři, pokud možno alespoň trochu také. Co byste jako organizátoři potřebovali nejvíc, co vám nejvíc schází, co je zatím nesplněným přáním? Potřebujeme hlavně dobré počasí, nějaké ochotné pomocníky a co nejvíc příjemných návštěvníků. Nebo alespoň něco z toho. Děkuji za odpovědi, ptal se Milan Mikolecký |
 |
Asi tak před 12 lety jsme s kamarádkou Monikou
Carbovou seděly ve Svinné ve škole, prohlížely si místní fotokroniku a
reptaly, že se tady pořádají samé sportovní akce a žádná pořádná kultura.
Láďa Krmela nás pobaveně vyzval, ať tedy nějakou kulturu zorganizujeme.
Souhlasily jsme a následující léto uspořádaly první ročník výstavy.
Probíhala čtyři hodiny na naší a Moničině zahradě. Vystavovalo asi 30
osob, většinou amatéři a děti. Ale lidé přišli a byla to docela legrace. A
do návštěvní knihy psali, že už se těší na příští ročník. 
Myslím, že v zásadě ano. První ročník jsme si
financovali sami. Na druhý jsme dostali asi 3 000 korun. Suma poskytovaná
z městského grantu se postupně zvyšovala úměrrě stále bohatšímu programu,
který bylo přirozeně třeba nějak zafinancovat. Před dvěma lety jsme
dostali také příspěvek od Pardubického kraje. Letošní příspěvek města činí
17 700 korun. Protože spousta práce se odvádí svépomocí, dá se s ním
pořídit výstava, tři koncerty a divadlo. Tohle je podle mě na Výtvarné
Svinné to nejcennější, že totiž fůra lidí zadarmo dělá práci pro
obohacení všech. Přirozeně někdo víc a někdo míň. Občas nejdou věci úplně
hladce, nakonec se ale vždycky dobereme výsledku, ze kterého máme docela
radost.