Podle předchozího slibu z minulého týdne  přijel v úterý 6. června 2017 odpoledne do České Třebové zástupce veřejné ochránkyně práv JUDr. Stanislav Křeček se svými spolupracovníky, aby se na místě přesvědčil o rozsahu popisovaného problému  na který upozornilo nezávisle na sobě několik subjektů. Byl to především petiční výbor, kterému se změnu stavby domku u rotundy podařilo během 14 dnů pod petici shromáždit 1640 podpisů, vlastní účastníci stavebního řízení jako bezprostřední sousedé  dotčené nemovitosti, národní památkový ústav a také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Bude to právě rok, co tento vystal jako veřejný v době, kdy se vztyčila vysoká konstrukce nových krovů podkrovní nástavby. Do té doby si rozsah prací bylo těžké představit. Účastníci stavebního řízení sice obdrželi k odsouhlasení nějaké projekty, ukázalo se, že nebyly tehdy ještě schválené a také ani závazné. Národní památkový ústav vydal projektové dokumentaci varující stanovisko, které bylo akceptováno úpravou projektu jen částečně. Mělo také ovšem jen doporučující význam Přesto je zřejmé, že vinu na tom, že byla přestavba v provedené podobě má především odbor památkové péče na českotřebovské radnici, který vydal doporučující stanovisko, aniž zdůvodnil proč není třeba námitky památkářů vzít v úvahu. Mnoho lidí se pozastavuje nad tím, jak přistoupila k projednání stavby komise městského architekta, která si nevyžádala vizualizaci  stavby po dokončení v kontextu se sousední památkou. Snad proto, že komise je vlastně politickým orgánem a nikoliv týmem odborníků, jak by se očekávalo. Investor získal tedy všechna potřebná povolení a realizoval stavbu, i když vzbudila ve veřejnosti negativní odezvu a znehodnotila pohled na významnou kulturní památku. Jak se ukázalo, tak si nedělal ani příliš velké starosti s dodržováním podmínek daných stavebním povolením. Nebyl např. proveden předpokládaný a nařízený archeologický průzkum  (ač je stavba v nadějné lokalitě) a stavební firmy si pro stavbu nedokázaly ani pořídit vlastní elektrickou přípojku a prou odebíraly bez dovolení z rotundy sv. Kateřiny, stavební technika jezdila po starém hřbitově. Stavební úřad šel (k podivu všech sousedů) investorovi na ruku tak, že povolil připojení odpadu do mělké dešťové kanalizace  vedoucí do Třebovky ač ostatní domy v sousedství to nesmějí a musí vyvážet své septiky. Byla snaha řešit problém kompromisem, navrženým hejtmanem Martinem Netolickým. Ten se zúčastnil i jednání Farní rady a navrhl možnost financování úprav objektu Pardubickým krajem tak, aby byly splněny alespoň ty nejzákladnější požadavky památkářů. Neuspěl, po určité době "na rozmyšlenou" investor nabídku odmítl s tím, že si nepřeje, aby se ještě do stavby dávaly peníze daňových poplatníků. Budiž. Zbývala možnost nového posouzení stavby. Právě o to požádali účastníci stavebního řízení, tedy sousedé stavby a na žádost petičního výboru se k žádosti přidalo i město Česká Třebová (na základě schváleného doporučení zastupitelstva města o tom rozhodla rada města). Žádost města byla ovšem jen formální.  Odbor výstavby v obsáhlém zdůvodnění  ukázal, že byly splněny všechny potřebné procedury, že i stanovisko odboru památkové péče, které je v ostrém protikladu ke stanovisku NPÚ je správné, že napojení do nevhodného kanalizačního systému nevadí atd.. Ostrý rozpor mezi mediálním působením investora (Spolku Přátelé Jeunesse Lumiere, z.s.), který publikoval prakticky výhradně bohulibý účel stavby jako zázemí pro rotundu sv. Kateřiny při liturgických ale i kulturních  akcích a stavebním povolením na rodinný domek se třemi byty byl vyřešen tím, že bohulibý účel stavby z webových stránek investora velmi rychle zmizel (na vše se zapomnělo?), a tím bylo vše uvedeno do pořádku. Spolek staví najednou rodinný domek a basta. A přesto na stavbu rodinného domku se třemi byty získal  velký počet darů fyzických i právnických osob, lze jen závidět. K darům byla dokonce nabízena možnost daňového odpočtu. Darující donedávna stavbu obhajovali, dali do ní přece své peníze, k petici proti se logicky připojit nechtěli. Jak se ukazuje v současné době, tak někteří již názor změnili. Na přelomu roku 2016/2017 se pak účastníci stavebního řízení (nyní již bez města Česká Třebová) proti zamítnutí odboru výstavby odvolali a následně věc řešit  Krajský úřad  Pardubického kraje. Zamítnutí potvrdil, všechno bylo tedy v pořádku. Vše jsme mohli sledovat i v televizním vysílání na ČT1. Zbývá jen možnost soudního řešení ?  Do toho však nikdo jít sám nechce. To všechno vyslechl přímo na místě u rotundy a nového rozestavěného domku  zástupce veřejné ochránkyně práv JUDr. Stanislav Křeček a jeho spolupracovníci, měli možnost prostudovat veškerou dokumentaci a konzultovat vše s hejtmanem Martinem Netolickým i se členy petičního výboru, který se snaží napravit ještě co se dá a najít cestu k tomu, aby se v novém odborně vedeném stavebním řízení  posoudila možnost nařídit některé úpravy domu tak aby doplňoval památkový areál rotundy sv. Kateřiny a nikoliv si jej podřizoval, jak vyplývá ze současného architektonického hodnocení řady odborníků. JUDr. Stanislav Křeček nic neslíbil, naopak upozornil na to, že je těžké vysvětlovat investorovi, který získal všechna potřebná razítka, že má ustupovat tlaku veřejnosti. Nicméně slabá místa existují a  tak nemusí být vše ještě zcela definitivní. problémem se veřejný ochránce práv bude zabývat a informace o možnostech dalšího postupu bude podána. Fotografie Jakub Fater a Milan Mikolecký