K výročí první zmínky o České TřebovéV příštím roce 2018 to bude už 740 let. Co na tom v poslední době badatelé změnili? …První písemná zmínka o České Třebové pochází z roku 1278, kdy na pravém břehu řeky Třebovky stála osada s kostelem. V podstatě je to důkaz příchodu křesťanství do východních Čech. Rotunda sv. Kateřiny byla postavena v první polovině 13. století. V předhusitských dobách patřilo město litomyšlským biskupům, v husitských dobách se přiklonilo k Husovu učení. Později měla v České Třebové sbor Jednota bratrská. Za to vše muselo být město potrestáno. Přišlo o většinu práv a během třicetileté války je téměř zničily požáry a boje. Město ožívá teprve v 19. století, kdy opět získává samostatnost.
…Z historického hlediska se klade vznik malé rotundy do souvislosti se založením města. Rotunda mohla plnit funkci soukromé kaple šlechtického lokátora, který měl město založit, a s pokřesťanštěním obyvatel tedy neměla nic společného. Pro ně byly určeny až svatyně budoucího města. První písemná zmínka o rotundě je obsažena v latinsky psané listině rychtáře Lipolta z roku 1335. Mimo reálná fakta se vyprávělo, že pod rotundou je ukryt zvon z ryzího zlata. Mnozí hledači pokladů se ho v minulosti marně snažili nalézt. …Rozměry rotund (průměr okolo 7 metrů) odpovídaly tomu, že mše se zúčastňovali pouze členové tehdejší nobility, lid do nich určitě nechodil, nevešel by se tam… Rotunda v České Třebové patří k velkým, je větší než například dochované pražské rotundy. Důvod neznáme. Rotunda sv. Kateřiny byla mnohokrát upravována a opravována. K první úpravě došlo ve středověku, kdy vznikla křížová klenba v apsidě, na níž najdeme tajuplné lidské tváře. Drobná stavba byla upravována v renesanci i v baroku. Tehdy se kolem rotundy rozrůstal velký hřbitov, což souviselo se stavbou márnice. Po roce 1900 vybudovalo město nový hřbitov a ten okolo rotundy byl zrušen. Místo osiřelo a bývalá hřbitovní kaple začala chátrat. Celková oprava v roce 1922 stavbu zachránila. Při ní se přišlo na řadu skrytých detailů, které dokumentují původní stav, například dnes neexistující románské zaklenutí… Toto pojednání je pouhým dovětkem k včerejšímu článku redaktora ČTZ p. Mikoleckého, od jehož zveřejnění v roce 2003 jsme nijak výrazně nepokročili. A pro zvídavé poznámka, že (i s obrázkem) jsem opisoval z publikace Václava Vokolka „Neznámé Čechy 6“ s podtitulem Posvátná místa východních Čech, MF Praha 2014, str. 112-115. Miloslav Renčín
|