10 problémů "našeho města"               

Nejde o Českou Třebovou, ale jiné konkrétní srovnatelné město, nikoliv tedy o město vymyšlené...

V rámci projektu "Zdravé město" a "Místní Agenda 21" se 22. února konalo veřejné projednávání Desatera problémů města, stejně jako v předchozích letech. Tato forma setkání umožnila sestavit žebříček nejpalčivějších problémů  "našeho města"  Občané všech generací přišli  diskutovat o problémech a možnostech jejich řešení se zástupci vedení města, zaměstnanci městského úřadu, ale i s dalšími odborníky např. z neziskových organizací. Sešlo se 140 účastníků. Po úvodu následovala práce v týmech, kde jednotlivé skupiny zaměřené na všechny oblasti rozvoje města určily své dva největší problémy. Svůj pohled připravil i "stůl mladých". V průběhu diskuzí byly zaznamenány připomínky obyvatel, které přejdou dle možností do řešení příslušným odborům úřadu a některé z nich budou přesunuty do projektového zásobníku ke Strategickému plánu "našeho města".
Na závěr setkání bylo ve veřejném konsensu určeno "Desatero problémů "našeho města" pro rok 2017, např.:
Urychlit rekonstrukce škol (budovy, zahrady, hřiště) -
Vybudovat multifunkční areál (dětský park, senior park, basketbal, volejbal...)
Restart letního kina - 
Vybudovat cyklostezku směr...
Zajistit třídění bioodpadu
Realizovat parkovací dům na sídlišti XY
Definitivně rozhodnout o stavbě sportovní haly
Podporovat vznik nových tradic "Zlatá pecka" ...   atd....   
Problémy, které vzešly ze setkání se ověřily následně veřejnou anketou, pomocí anketního lístku doručeného do všech domácností.  Cílem bylo dát obyvatelům města prostor k tomu, aby se mohli vyjádřit k tomu, co v našem městě chybí, co by se mělo změnit a upravit tak, aby mohli být spokojení s místem kde žijí a které je jejich domovem. Z 16 vybraných problémů měli občané "našeho města" označit dva, které považují za nejaktuálnější a které by podle názoru občana měly mít přednost před ostatními. Lístek s označením více problémů byl při vyhodnocení určen jako neplatný. Pro vrácení anketních lístků byla určena sběrná místa ve městě , bylo možné odpovídat i na internetu. Anketa byla ukončena 26. dubna. Její výsledky byly následně předloženy Zastupitelstvu města a zveřejněny.  Jsou  zapracovány do Komunitního plánu města na léta 2017-18.
Proč dělat tajnosti. Jde o město Chrudim, které se  součástí národní sítě zdravých měst (NSZM) stejně jako např. Moravská Třebová. Více měst v našem kraji se do projektu v Pardubickém kraji nezapojilo. Ostatní města včetně České Třebové jsou zapojena pouze zprostředkovaně, neboť podmínky projektu přijal jen Pardubický kraj jako celek. Město je však samostatná komunita, která jedná a koná samostatně a používané metody a postupy nemusí s krajem doporučenými a používanými korespondovat. Můžeme se však od Pardubického kraje a zmíněných měst mnoho naučit.
Co je Národní síť Zdravých měst ČR (zkráceně NSZM ČR) ?
Jde o asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel. Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní, zdravé, příjemné a udržitelné místo pro život, na základě dohody s místními obyvateli.
Ve Zdravých městech, obcích a regionech lze najít dobré příklady strategického plánování a řízení na místní úrovni s aktivním zapojením veřejnosti a s ohledem na udržitelný rozvoj, plánování pro zdraví a dobrou správu věcí veřejných. Zdravé město má organizační zázemí úřadu, je zejména projektem komunitním – otevírá se prostor pro posilování aktivity a zájmu obyvatel. Ukázkou toho je například anketa v Chrudimi, mezi občany města poměrně chválená a oceňovaná.
Zdravá města používají takovou metodiku práce s občany, která je v České Třebové neznámá a tedy i nepoužívaná.
Z toho vyplývá, že přihlášku do NSZM ČR zřejmě naše město v dohledné době nepodá. O jaké metody práce jde: Jsou to např. ankety, besedy, průzkumy,  tematicky zaměřené kulaté stoly, nebo také moderní aktivní komunikace města na Facebooku a Twitteru  apod.  Kdybychom se rozhodli jít s dobou a pro komunikaci se svými obyvateli začali využívat i sociální sítě, tedy nová média, především  Facebook, Twitter a Google+, vznikl by moderní způsob vedení komunikace a masové sdílení kulturních akcí, stejně jako aktivit radnice. Na v České republice nejrozšířenější sociální síti Facebook by se město  mohlo těšit přízni tisíců fanoušků a sledujících, získat statisíce zobrazení svého profilu. Zvláště na Facebooku počet fanoušků neustále roste a  zájem obyvatel o dění ve městě by se tedy podstatně zvětšil.  Podmínkou by ovšem bylo vytvořit takové zázemí, které by zajistilo prezentovat na sociální síti alespoň dva aktivní příspěvky denně a na podněty a dotazy včas reagovat.  Je to jistě možné s řada měst je v tom příkladem. Vůdčím typem je např. zdravé město Kroměříž.. (mm)