Pronájem budovy školy

Českotřebovský deník 189/2017 (14/7)

V sobotu 22. července se v areálu českotřebovského gymnázia uskuteční jubilejní 20. ročník PARTNERS Streetball Cup - Memoriál Mistra Jana Husa. Do České Třebové se opět sjedou streetballisté z celé České republiky. Registrace do turnaje je spuštěna, zaznamenáváme obrovský zájem týmů v obou kategoriích. Věříme tak, že opět bude naplněna maximální kapacita turnaje 30 týmů mužů a 12 týmů žen. Na 6 hřištích se tak představí téměř 200 hráčů! Díky spolupráci s Českou basketbalovou federací se hráči, ale i příchozí diváci mohou těšit na 4 profesionální basketbalové kurty s umělým povrchem.
Součástí akce bude dětský den s atrakcemi pro děti, skákací hrad a další aktivity a soutěže. Současně uvidíte v akci mistry basketbalu včetně těch nejlepších.

Pronájem budovy školy nemusí být veřejnou zakázkou
Ze zákona č. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyplývá, že pronájem budovy školy, resp. pacht nemovité věci dle terminologie nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) není nutné ve smyslu a postupem dle ZZVZ zadávat v zadávacím řízení.
V § 29 mezi obecnými výjimkami pod písm. h) je totiž řečeno, že „zadavatel není povinen zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv“.
Budova školy je bezesporu nemovitou věcí, a tak není nutné její pronájem, resp. pacht, zadávat postupem v zadávacím řízení a je možné uzavřít nájemní smlouvu k této nemovitosti zcela mimo režim ZZVZ.
Nad rámec výše uvedeného upozorňujeme, že jiná situace by však nastala v případě, kdyby spolu s pronájmem budovy školy, škola jako veřejný zadavatel převedla na třetí osobu současně i výkon povinností, které by měla zajišťovat sama škola v souvislosti s vlastnictvím této budovy.

Uveřejnění skutečně uhrazené ceny
Dotaz: Jak je to s uveřejňováním skutečně uhrazené ceny dle § 219 Zákona o zadávání veřejných zakázek? Vztahuje se tato povinnost na všechny smlouvy nad 0,5 milionu Kč nebo je to vykládáno tak, že pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, nevztahuje se na ni tedy povinnost uveřejnění dle odst. 1 a tudíž není zadavatel povinen tuto cenu zveřejňovat?
Odpověď: V souladu s ust. § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle ust. § 219 odst. 1 ZZVZ. V ust. § 219 odst. 1 ZZVZ jsou uvedeny výjimky. K této problematice lze odkázat na společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv.
V souladu s dikcí ust. § 219 odst. 3 ZZVZ by měl být veřejný zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny jen v případě, že je povinen uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele dle ust. § 219 odst. 1 ZZVZ; dle tohoto výkladu je povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny vázána na předchozí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele. Považujeme však za nezbytné upozornit na skutečnost, že uvedená ustanovení zákona nejsou v rámci odborné veřejnosti vykládána jednotně. Např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uvádí v publikaci Veřejné zakázky v novém - informační list č. 3/2016 následující: „Jelikož zákon o registru smluv upravuje uveřejňovací povinnosti ve vztahu k smlouvám a jejich dodatkům, nikoliv pak ke skutečně uhrazené ceně za plnění smlouvy, měla by tato být i nadále uveřejňována na profilu zadavatele.“ Dle tohoto názoru by tak měla být skutečně uhrazená cena uveřejňována na profilu zadavatele, i když smlouva byla uveřejněna v registru smluv. V souladu s principem předběžné opatrnosti pak lze doporučit, aby výše skutečně uhrazené ceny byla uveřejněna na profilu zadavatele i u smluv, které byly uveřejněny podle jiného právního předpisu.

Arnika už potřetí rozdává obcím Oskary za produkci odpadů. Moravany obhájily třetí místo
Obce, které v celé republice produkují nejméně směsného komunálního odpadu, se mohou těšit na zasloužený titul Odpadový Oskar 2017. Vítěz z roku 2015, obec Moravany v Pardubickém kraji, obhájil s produkcí 58 kg/ob/rok loňské druhé místo mezi obcemi od tisíce do pěti tisíc obyvatel. Mezi městy nad 5000 obyvatel triumfovalo už potřetí v řadě město Kdyně s produkcí směsného odpadu 80 kg/ob/rok. Ve skupině obcí od 1001 do 5000 zvítězila podruhé obec Štítná nad Vláří – Popov ze Zlínského kraje s produkcí směsného odpadu 39 kg/ob/rok. Ve druhé kategorii, kde odborná komise oceňuje inspirativními příklady odpadového hospodářství (2), putuje Odpadový Oskar do Nového Hrádku, Dvora Králové nad Labem, Kyjova a Jeseníku (3). O letošním pořadí rozhodovala data vykázaná obcemi za rok 2015. Přehled výsledků a popis odpadového hospodářství vybraných měst naleznete na webu: http://arnika.org/odpadovy-oskar-2017.

Pořadí všech měst nad 5000 obyvatel, které měli produkci směsného komunálního odpadu v roce 2015 pod 150 kg na 1 obyvatele.

Obec	Obyv.	Kraj	SKO
Kdyně	5283	Plz	80,1
Hronov	6169	Khk	95,6
Kyjov	11505	Jmk	123,8
Dvůr Králové nad Labem	15946	Khk	127,9
Chomutov	48913	Ust	130,2
Semily	8548	Lib	134,0
Vysoké Mýto	12419	Pak	134,2
Třebechovice pod Orebem	5786	Khk	134,4
Jablonec nad Nisou	45594	Lib	134,6
Mikulov	7443	Jmk	135,1
Ostrov	17089	Kvk	135,5
Písek	29824	Jck	137,8
Úvaly	6381	Stk	141,1
Slavkov u Brna	6456	Jmk	141,9
Vsetín	26504	Zlk	142,0
Otrokovice	18253	Zlk	146,2
Chropyně	5027	Zlk	146,5
Turnov	14362	Lib	147,0
Kroměříž	29035	Zlk	147,1
Planá	5430	Plz	148,4
Staré Město	6816	Zlk	148,7
Jeseník	11524	Olk	149,0
Česká Lípa	36943	Lib	149,2

Zpracoval: Milan Havel, Arnika, program Toxické látky a odpady