Českotřebovský deník  196/2017 (21/7)
Není Perner jako Perner 

V Pardubicích mají před nádražím novou důstojnou bronzovou sochu Jana Pernera od akademického sochaře Jaroslava Brože. V České Třebové máme Jana Pernera také, aspoň je to na podstavci napsáno, ale je to nepovedený abstraktní slepenec od pana Jaromíra Garguláka z Brna. Straší tam už sedm let a stál více než dva miliony korun.
V Pardubicích si zřejmě umí dobře vybrat mezi akademickými sochaři. Také bronzová socha pardubického rodáka Jana Kašpara se sochaři Františku Bálkovi velmi povedla. A úžasná je také jezdecká bronzová socha T.G. Masaryka od akademického sochaře Petra Nováka z Jaroměře.  Myslím si, že by stálo za úvahu rozhodnout o koupil kopie  bronzového Jana Pernera  od sochaře Jaroslava Brože pro Českou Třebovou. Osobnost Ing. Jana Pernera  by si to určitě zasloužila. pěkné místo na zeleném prostranství po straně osázené růžemi naproti nádraží máme. Jistě by se líbilo i sochaři Brožovi pro jeho Pernera.
Sousoší Sbratření od Karla Pokorného, které bylo přemístěno ze Starého náměstí k nádraží má také dvě kopie. Ale zřejmě budeme muset počkat až na nové a vstřícnější zastupitelstvo na naší radnici, které se bude více zajímat o názory lidí - svých spolupbřanů.
Jarmila Korejtková
 
Ad: Rekonstrukce chodníků podél I/14

Musím reagovat na Vaší krátkou zprávu na internetovém zpravodaji ohledně údajných stížností na pomalý postup v rámci projektu "Zvyšování bezpečnosti pěší dopravy při silnici I. třídy v České Třebové".
Bydlím a pohybuji se podél silnice I/14 a nyní mám krásný výhled na všechny stavbou prováděné činnosti od bývalého Konzumu až po LIDL. Za těch pár dní, co mám rozkopaný chodník u domu musím poznamenat, že dělníci každé ráno nejpozději o půl osmé pracují. Nezaznamenal jsem žádnou přehnaně masivní techniku, pokud nechcete asfalt rozbíjet krumpáči, bagr byl v době činnosti umístěn na chodníku, později před odvezením na krátkou dobu na silnici. Byl jsem překvapený činností dělníků i v nesnesitelných vedrech, kdy jsem sám byl velmi rád, že mohu sedět doma v chladu. Nechápu tedy výrok, že mnoho pracovníků velkou část dne nic nedělá. I kdyby to byla pravda, je to z mého pohledu problém firmy, která nestihne termín a tím ji naskáčou smluvní pokuty.
Aktuálně je neprůchozích 500 m chodníků. Nikdo ale nikomu nebrání jít po druhé straně silnice. Co se týče omezení provozu na silnici, přiznávám, že je to i pro mě jako řidiče nepříjemnost. Horší než zúžení profilu vozovky je ale fakt, že spoluobčané nejsou schopni nechat vyjet auto z boční ulice, nebo jinak blokují křižovatky. Chceme-li chodníky, na kterých se bude konečně dát chodit rovně, vydržme fakt, že je někdo musí předělat. Není to na dlouho. Vít Bednář
 
Čtenářský koutek v recyklo stylu

Městská knihovna má novinku v podobě čtenářského koutku. „Kdo jste zatím neviděl na vlastní oči a neokusil na vlastní pozadí, určitě neváhejte a stavte se. Všechno začalo horou papírových krabic. A ejhle bylo tu čtenářské křeslo, a protože to křeslo vypadalo trochu osaměle, postupně přibyly další papírové vymoženosti: stolek na kuří nožce s apartními brýlemi o neznámých dioptriích, nikdy neuvadající květina v květináči a nakonec stojací lampa, zatím sice nefunkční, ale kdo ví,“ říká        k nápadu jeho autorka, knihovnice Jana Koďousková. „Použitým materiálem jsou kartónové krabice, ve kterých jsou dodávány nové knihy. Pro ty více zvídavé, konstrukci tvoří papírové tubusy z použitého PVC, jednotlivé spojovací články, pak (opět papírové) trubičky od mikroténových sáčků. Konečná vizáž je vytvořena ze stránek staré, již dávno vyřazené knihy. Dalším použitým materiálem je bublinková fólie (na područky), jedno nejmenované české silácké lepidlo a tavná pistole. Jednoduché. Křeslo je plně funkční a aby se nezničilo, je povrchově upraveno bezbarvým vodou ředitelným lakem. Proto se nebojte se u nás posadit,“ přibližuje vznik čtenářského koutku Jana Koďousková. Jako knihovna se snažíme znovu používat krabice, myslet zeleně, dáváme knížky     do knihovničky na nádraží a vytváříme příjemné prostředí pro vás, čtenáře. Přidejte se k nám. Pochlubte se také svými výtvory, co jste vytvořily z papíru, knih, ke čtení… fotky můžete posílat   na facebookovou stránku Městská knihovna Česká Třebová a my je budeme rádi sdílet. Mgr. Hana Sychrová
 
Rekonstrukce mostku na I/14 u Třebovice si vyžádala již dvě havárie

V pátek 21/7 krátce před polednem zde vyjel ze silnice I/14 naložený, převrátil se na bok. Nehoda se obešla bez zranění. Na stejném místě se bouralo v pondělí 3/7.  Při couvání zde těžký jeřáb najel na nezpevněnou krajnici, která se pod vahou stroje zbortila Všechna vozidla musela až zhruba do půl druhé pokračovat po objízdné trase přes Rybník ale také přes Skuhrov. Mostky v Rybníku dostaly ten den co proto. Jeřáb, který vážil 90 tun  na místě čekal dlouhé hodiny na své vyproštění. Žádná jednotka hasičů tady v kraji nedisponuje něčím, co by  takový jeřáb zvedlo. Při havárii byla poškozena nezpevněná část krajnice a její škoda byla odhadnuta na 5 000 Kč.
 
Špičky české architektury posuzují potenciál pardubického zámku

Pardubice – S dalším rozvojem areálu Zámku Pardubice, který stojí před významnými možnostmi přesunout část inventáře muzea do depozitářů a dobudovat historický pernštejnský okruh pro návštěvníky, si vlastník si objektu, Pardubický kraj, nechá poradit od nejlepších odborníků v oboru.  První náměstek hejtmana Roman Línek do pracovní komise pozval děkana Fakulty architektury ČVUT Ladislava Lábuse spolu s dalšími renomovanými architekty Josefem Pleskotem a Petrem Všetečkou.
Tento týden společně prošli všechny prostory zámku, seznámili se se širšími vazbami jeho okolí ve středu krajského města, navštívili také Gočárovy automatické mlýny a zastavili se v areálu v Ohrazenicích, kde jsou depozitáře kulturních institucí.
„Potvrdil jsem si u nich, že v Pardubicích máme poloutajený klenot. Každý, kdo sem poprvé přijde, je krásným zámkem příjemně překvapen. A právě proto potřebujeme odborný pohled zvenčí, jak s ním výhledově co nejlépe a promyšleně nakládat,“ řekl Roman Línek a pokračoval: „To, že se nám podařilo dát dohromady trio špičkových architektů, kteří se dlouhodobě věnují památkovým objektům, beru jako velkou příležitost, která nám pomůže správně nastavit koncepci využití naší pernštejnské památky jak z pohledu krajských institucí, které tu sídlí, tak i z hlediska dalších činností, které se na zámku odehrávají. Na základě jejich odborného doporučení chceme upravit nyní realizované projekty a v jeho duchu nastartovat i projekty nové. První prezentaci jejich práce předpokládám během podzimních měsíců.“
Ladislav Lábus (1951), děkan Fakulty architektury, je považován za jednu s nejvýraznějších žijících legend české architektury.
Josef Pleskot  (1952) patří od poloviny 90. let 20. století mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce Řadu realizací má v Litomyšli, kde se zabýval obnovou některých domů na zámeckém návrší včetně revitalizace budovy Regionálního muzea.
Petr Všetečka (1968) je architekt z Brna. Pro Moravskou galerii navrhl rekonstrukci Jurkovičovy vily, podílel se na obnově 21. správní budovy firmy Baťa a na vytvoření několika expozic ve zlínském mrakodrapu a dalších budovách v baťovském areálu...
 
Na hrady a zámky s novými vstupenkami – vzniká unikátní sběratelská edice

Na Hrubém Rohozci, Zákupech, Troskách a Slatiňanech dostávají návštěvníci nové vstupenky s historickým vyobrazením objektu. Do roku 2019 na nové vstupenky přejdou všechny objekty ve správě Národního památkového ústavu a vznikne tak unikátní sběratelský artikl. Pro návštěvníky bude vydán i deník, kam se budou vstupenky vlepovat
Do letošního léta byly vstupenky na hradech a zámcích nejednotné, různých formátů i grafiky. Od letošního roku ale dochází ke sjednocení vizuálu vstupenek, kdy na všech objektech ve správě Národního památkového ústavu obdrží návštěvník vstupenku stejného rozměru a s jednotícími prvky. Objekty jsou očíslovány a tak jsou očíslovány i vstupenky, je jednotné písmo i struktura vstupenky, kdy na lícní straně je historické vyobrazení daného objektu. Jako vzor posloužily veduty, olejomalby či podklady z historických sborníků. Vyobrazení je barevné nebo černobílé.
„S novými vstupenkami začínáme tam, kde již došly zásoby těch starých, takže zhruba tři týdny je používáme na zámku Hrubý Rohozec, také na Zákupech a hradě Trosky v Libereckém kraji, v Pardubickém kraji zatím na zámku ve Slatiňanech. V nejbližších týdnech je začneme vydávat také na Grabštejně, na Bezdězu a na Kuksu – vše je odvislé na návštěvnosti, neboť čím více návštěvníků, tím rychleji odbavíme staré zásoby“, vysvětluje PhDr. Miloš Kadlec, ředitel územní památkové správy na Sychrově.
Právě s ohledem na skladové zásoby se na nový typ vstupenek přechází postupně, kdy nejpozději v létě roku 2019 budou nové vstupenky již na všech objektech. Během příštího roku také Národní památkový ústav vydá „cestovatelský deník“, kam bude možné vstupenky vlepovat. „Vzhledem k tomu, že jsou vstupenky opravdu vydařené, zdá se mi myšlenka takovéto knížečky, slangově bych ji nazval vandrovnickou knížkou - wandrbuchemem, jako výborný nápad. Navíc objekty NPÚ mají své číslo, které bude na vstupence, návštěvník hned uvidí, kde ještě nebyl, který hrad, zámek, skanzen mu v edici ještě chybí“, upřesňuje Miloš Kadlec.
  •