|
Exkurze
českotřebovských mineralogů
ve vysílání
Televize Markiza
Do bohatého programu Mineralogického klubu Česká Třebová patří i
exkurzní činnost, spojená s výzkumnou prací v terénu. Začátkem
července přijali členové klubu, pozvání slovenských kolegů k návštěvě
vybraných geologických, mineralogických a paleontologických lokalit
jihovýchodního Slovenska a severního Maďarska. Exkurze se pravidelně
uskutečňuje, vždy na počátku prázdnin, ve spolupráci s Mineralogickým
klubem Pardubice.
Nabitý program mnohadenní akce se zaměřil převážně na oblasti
čedičového vulkanizmu v okolí Rimavské Soboty, na jeho mineralizaci a
také na paleontologii miocénních sedimentů. Pečlivě připravený program
pamatoval i na návštěvu Ochtinské jeskyně s unikátní aragonitovou
výzdobou či maďarského Ipolytárnoce, který bychom mohli přirovnat
k italským Pompejím. Pravěká sopka zde před miliony let pokryla
mnohametrovou vrstvou popela okolní krajinu a uchovala do dnešní doby
mnoho paleontologických pokladů. Od otisků stop pravěkých krokodýlů a
nosorožců, až po 100 metrů dlouhý zkamenělý borovicovitý strom o
průměru kmene 8 metrů, který je světovým paleontologickým unikátem.
Hostiteli naší výpravy byli i pracovníci hvězdárny v Rimavské Sobotě a
je jen škoda, že v době naší návštěvy nebylo lepší počasí.
Během paleontologického výzkumu mladotřetihorních sedimentů se výpravě
podařilo uskutečnit ojedinělý nález. Kromě zubů menších druhů žraloků,
se našel i skutečný obr. Sedmicentimetrový zub patřil největšímu
žralokovi, který kdy obýval naši planetu. Tento druh, který se
proháněl před miliony lety v miocénním moři i na území dnešních Čech a
Slovenska, dostal vědecké jméno Carcharodon megalodon. Přesto, že
tito bezkonkurenční predátoři své obrovité zuby neustále vyměňovali,
patří jejich nález k paleontologickým raritám. Mimořádnému nálezu
věnovala pozornost i sdělovací média na Slovensku, například Televize
Markiza odvysílala 8.července v hlavních zprávách informaci o tomto
nálezu včetně rozhovorů s členy výpravy.
Protože žraloci mají chrupavčitou kostru, zachovaly se z jejich
pravěkých předchůdců pouze zuby a vzácně i obratle. Vzhledem k podobné
stavbě těla s dnešními parybami, se dá odhadnout, že Carcharodon
megalodon dosahoval délku 30 a více metrů a dosahoval hmotnost přes 35
000 kg. Podařilo se zrekonstruovat i jeho čelisti, které měřily na
šířku 180 cm. Zub nalezený naší expedicí nepatří sice k největším, ze
sedimentů Severní Karolíny pocházejí až 17 centimetrové kusy, ale
každý podobný nález je velmi vzácný. Předpokládá se, že potravu těchto
predátorů byli především menší druhy žraloků a velryby. Obrovité zuby
s pilovitým okrajem, podobné ostří nožů, musely být ve své době
zkázonosnou zbraní.
Zbývá odpovědět na otázku, jak se fosilní zbytky žraloků dostaly na
Slovensko? Je třeba si uvědomit, že rozložení pevnin a moří v oblasti
střední a jižní Evropy bylo v miocénu jiné, než jak je známe dnes.
Vývoj karpatské soustavy i třetihorní vulkanismus přímo ovlivňovaly
pronikání i pozdější ústup moře z tohoto území. Jemné bahno, písky i
štěrky, které se ukládaly jako důsledek mořské sedimentace tak
uchovaly pozůstatky mořské fauny, včetně schránek korálů, měkkýšů a
již zmíněných žraločích zubů.
 Je
známé, že ve stejném období zasahovalo mělké a prosluněné miocenní
moře i do východních Čech. Mořský záliv, dle nalezených sedimentů i
zkamenělin, pronikl z karpatské předhlubně na Moravě i na naše území a
zasahoval do okolí Lanškrouna, Dolní a Horní Čermné, Opatova a České
Třebové. Pobřežní čára byla v té době ve výšce 350 metrů nad mořem a
do mořského zálivu ústilo množství řek a říček o čemž svědčí nánosy
štěrku u Žamberka, Letohradu a jinde. V těchto brakických (smíšených)
vodách se dařilo bohaté fauně. Přesto, že tato mořská záplava netrvala
dlouho, zanechala nám množství dobře zachovaných fosílií, včetně dvou
zubů žraloka druhu Carcharodon megalodon. Oba mimořádné nálezy, které
učinili J.Peringer a M.Michalski při přestavbě železničního uzlu, byly
již dříve publikovány.
Mezi nejvzácnější objevy patří i pozůstatky několika jedinců vymřelého
chobotnatce druhu Deinotherium levius, nalezené u Opatova a v České
Třebové, které jsou dnes uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze a
Městského muzea v České Třebové.
Paleontologie je věda, která nám stále přináší nové a nečekané nálezy
a unikátní zkameněliny jsou důkazem toho, že také náš region se má čím
pochlubit. Kdo ví, jaké další poklady nám ještě odhalí?
Milan Michalski
|
