Často se setkáváme s problémem, kdy je stavba využívána k jinému účelu, než k jakému byla původně zkolaudována. Střetává se zde soukromé právo vlastníka užívat stavbu podle svého s požadavkem práva veřejného, které chrání veřejný zájem. Toto téma je nyní právě aktuální v souladu s rozdílným výkladem využití povolené rekonstrukce čp. 254 u kostelíčka, stavby, která bude po dokončení kolaudována jako rodinný domek se třemi byty, ačkoliv záměr propagovaný v souvislosti s rekonstrukcí domku byl velmi odlišný. K tomuto tématu uvádím text, který zveřejnil 29.6. veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček, který shodou okolností také řešil problematiku přestavby čp. 254v České Třebové:
"Ustanovení o tom, že stavba může být užívána jen k účelu, ke kterému byla kolaudována, je třeba vykládat tak, aby byla respektována vůle vlastníka, ale současně chráněn i veřejný zájem. K porušení veřejného zájmu dochází zpravidla tehdy, pokud je nemovitost odňata účelu bydlení, k čemuž byla kolaudována, a bydlení, jak tomuto pojmu rozumíme, je nahrazeno podnikatelským záměrem, který s bydlením nemá nic společného. Krom vnitřních bezpečnostních a hygienických předpisů je nutné posuzovat také vliv užívání stavby na své okolí. Zástupce veřejné ochránkyně práv, JUDr. Stanislav Křeček, šetřil případ, kdy byla stavba zkolaudována jako rodinný dům, ale reálně je využívána jako ubytovací zařízení. Okolí je tak zatěžováno hlukem a zvýšenou dopravou.
Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území definuje pojmy „stavby pro bydlení“, „stavby pro rodinnou rekreaci“ a „ubytovacího zařízení“. V šetřeném případě byla stavba zkolaudována jako stavba pro bydlení, ale reálně je využívána jako ubytovací zařízení pro veřejnost. To jednoznačně vyplývá z webové prezentace majitelů, kde nabízejí apartmán a další čtyři pokoje o celkové dispozici 27 lůžek. Podobně byla stavba prezentována v nabídce cestovní kanceláře.
Stěžovatel se obrátil na JUDr. Stanislava Křečka, protože byl obtěžován zejména zvýšeným hlukem a dopravou, která souvisela s provozem ubytovacího zařízení. Jeho předchozí podněty stavebnímu úřadu se nesetkaly s pozitivní odezvou.
Příslušný stavební úřad města Chrast konstatoval, že je využívání stavby v pořádku. Podobně reagoval příslušný živnostenský úřad města Chrudim. Podle stavebního úřadu užívání stavby rodinného domu jejími vlastníky nebo jinými osobami k dočasnému pobytu nevyžaduje změnu v účelu užívání stavby. Nebylo však přihlédnuto k tomu, k čemu je stavba reálně v současné době používána.
Podle Nejvyššího soudu (2012) skutečně není nutné, aby schválení stavebního úřadu podléhala každá drobná změna v užívání stavby. Avšak podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2014 je účelem řízení o změně v užívání stavby prozkoumat dopady navrhované změny v užívání stavby.
Stavbu tedy lze v některých případech užívat variabilně, ne však zcela zjevně v rozporu se schváleným účelem.
V šeřeném případě se jednalo o rodinný dům, který není užíván vlastníkem, ale je pronajímán jako „vhodný pro rodinnou dovolenou, firemní školení, přátelská setkání i nejrůznější oslavy.“ Na stránkách cestovní kanceláře pak byla stavba inzerována, jako „nový, luxusně zařízený rekreační objekt s bazénem vhodný k ubytování pro náročné klientely.“
Zástupce veřejné ochránkyně práv, JUDr. Stanislav Křeček, k tomu uvádí: „Mám za to, že mantinely variability užívání stavby rodinného domu jsou v tomto případě maximálně překračovány. U pronájmu k firemním akcím není dle mého názoru převažujícím účelem uspokojení potřeby bydlení, ale podnikatelského záměru, uspokojení společenské potřeby a poskytnutí prostoru za účelem sdružení osob k jejich zábavě, případně vzdělání. Užívání stavby takovým způsobem má nepochybně zcela jiné dopady na okolí, než kdyby byla stavba skutečně užívána jako rodinný dům, tedy k bydlení.“
O výsledcích šetření jsme informovali krajský úřad Pardubického kraje. Ten se s výsledky šetření ztotožnil. Rovněž považuje za nepřípustné, aby stavební úřad rezignoval na rozlišování mezi rodinným domem a ubytovacím zařízením. Vyzval proto stavební úřad města Chrast, aby znovu posoudil, zda je stavba v Hroubovicích užívána v souladu s povoleným účelem užívání a zda tedy nedochází k tomu, aby veřejný zájem nebyl respektován. Se závěry šetření JUDr. Stanislava Křečka se ztotožnil rovněž živnostenský úřad. Nyní je tedy na stavebním úřadu, aby sjednal nápravu."