Vlastivědné listy Pardubického kraje:

Zaniklé vesnice na Litomyšlsku

V červnu 2017 vyšlo v nákladu 700 výtisků druhé číslo Vlastivědných listů Pardubického kraje, určených především odborníkům, historikům a společenskovědným organizacím. Na 36 stranách jsou uvedeny články z Českomoravského pomezí, z Pardubicka, z Hlinecka a Chrudimska a poslední část je věnována osobnostem Pardubického kraje, kam řadí zejména příslušníky rodiny Vokolků z Pardubic. Orlicko  a tím také Českotřebovsko zde není v tomto čísle samostatně nijak obsaženo.

V tomto čísle je v části věnované Českomoravskému pomezí zajímavý článek "Zaniklé obce na Litomyšlsku", ze kterého uvádím na podnět Petra Vomáčky několik postřehů. Týkají  se především oblasti nedaleko České Třebové.  K Litomyšlsku patřily i obce  blízko České Třebové, tedy např. Svinná, Kozlov nebo Semanín.

Podmínkou vzniku středověké vesnice byl podle autorů článku zejména zdroj vody. Pokud trvalý zdroj vody obec neměla, nemohla se trvale udržet, voda byla třeba  nejen pro lidi, ale i pro dobytek. Pokud trvalý a bezpečný zdroj vody nebyl, docházelo k zániku vesnice, což byl zřejmě případ všech obcí, které autoři uvádějí.  Celkem je uvedeno 11 obcí, 6 z nich leží na hřebenu, který  leží západně od České Třebové:

Malín. Zaniklou obcí, která je České Třebové nejblíže je Malín. Je doložen již v roce 1303. Kde přesně ves stála se vlastně neví, mělo jít o ves blízkou Semanínu a měla to být obec s českým obyvatelstvem. Některé zdroje Malín dokonce zaměňují za Semanín a nebo i Třebovice. Jiného názoru je např. Ing. David Smyčka, který má určité logické vysvětlení o místě, kde Malín stával - u bezejmenného potoka odtékajícího ze svahů Kozlovského kopce na cestě ze Semanína k Borku či dále na Českou Třebovou. Poloha této zaniklé obce je dokonce vyznačena na naučné stezce.

Královec. Další obcí, která je na dohled od České Třebové je osada Královec (Königsberg), která je poprvé zmíněna až v roce 1760. Stávala na katastru obce Opatov poblíže rybníka Hvězda nad levým břehem Lukovského potoka, ze kterého získávala vodu s pomocí trkačů. Dnešních dní se nedočkala, poslední obyvatelé odtud odešli v roce 1964 a od té doby  zbytky vsi chátraly a devcastace se nevyhnula ani místní kapličce. Dnes jsou zbytky domů a sklepy těžko rozeznatelné a zarostlé, posledním zbytkem jsou Boží muka zapomenutá uprostřed polí u křižovatky cest.

Dvořiště / Dvořice.   Vesnice ležela mezi Pazuchou a Kozlovem podél bezejmenného přítoku potoka Zlatý pásek u křižovatky cest  nad údolím zvaným Zákopy. Poprvé je připomínána v roce 1347, ale v 15. století již byla pustá, podle vyprávění ji vypálili uherští vojáci Matyáše Korvína. Uherské vojáky pak posléze pobili českotřebovští měšťané v údolí, zvaném Uhrovy doly poblíže Hor.

Hrádek - Štítka  Ves ležela v údolí mezi Hrádkem a Řetůvkou v údolí potoka Husí krk. Podle indikační skici zde byla ještě roku 1839 zemědělská půda. Letopočty jsou uvedeny až v souvislosti se zánikem vsi  - 1471 (Fr. Jelínek) a 1506 (Listinář Viléma z Pernštejna)

Svatozla  Obec je uváděna v listině z roku 1292 byla podél potoka Sloupnice (Labíčko), s Horní Sloupnicí posléze zřejmě splynula.

Šling  Obec mezi Opatovem a rybníkem Hvězda. První zmínka 1398, později splynula s Opatovem.

Mohou být i další zaniklé obce či sídliště. To určí případný archeologický průzkum Takový úspěšný se podařil v nedávné době u Vlkova (u Litomyšle) a Lezníku (směr Polička).  Lokalita popsaných sídle je v mapě.