Železniční zastávka Parník (Lhotka) bude – nebude?

Chceme ji nebo nechceme?

Pod tímto titulkem byl obsáhlý článek napsaný před 17 lety.

Nyní už je dávno dobojováno. Připravuje se modernizace železničního uzlu Česká Třebová, jednoho z posledních úseků hlavního koridoru, kde zatím úprava trati nebyla provedena. Je rozhodnuto, žádná zastávka pro Parník nebo Lhotku nebude.  Nicméně podívejme se ještě jednou s odstupem na události staré třeba dvacet let. Na dalším textu nebylo nic změněno , text je stejný, jako před 17 lety.... 

Je nutné podotknout, že se od té doby hodně změnilo. Nyní již investorem modernizace železničního uzlu nebudou České dráhy, ale SŽDC - státní organizace, také personální zajištění je jiné.  Modernizaci dnes zajišťuje SŽDC jako investor a právě nyní na podzim předloží městu Česká Třebová a také jeho občanům již připravený  vlastně již schválený  materiál. Investor již požádal o proces EIA... Projektant je SUDOP Praha. 

Jak to zatím bylo

O zřízení železniční zastávky na Parníku usilovalo ještě obecní zastupitelstvo Parníka v době první republiky. Existují o tom zápisy v obecní kronice. Snaha parnických představitelů však nebyla v té době úspěšná, Parník tedy zůstal bez vlastní železniční zastávky. Zastávka zde nebyla zřízena ani při rekonstrukci českotřebovského železničního uzlu v šedesátých letech přestože se rekonstruovalo i kolejiště na Parníku. Nikde není ani žádný záznam o tom, že by se o takovéto možnosti jednalo.

Iniciativa vedoucí ke stavbě k  železniční zastávky byla znovu obnovena v souvislosti s přípravou projektových prací na stavbě I. železničního koridoru. Potřeba zřízení této zastávky byla také projednávána  na schůzkách Spolku Parník.

I.    jednání: 17. června 1997.

 Účel: upřesnění požadavků města na zastávku Lhotka a nalezení nejoptimálnější přeložky úseku parník – Dlouhá Třebová. Závěr: z původně předpokládaných výdajů na zastávku Lhotka byla vyjmuta pilotová zeď. Po vyčíslení nákladů Město posoudí finanční možnosti. Investor doporučuje rozhodnutí urychlit do zpracování projektu. (účastnil se ing. Bittner, hl. projektant)

II. jednání: 15. 15. 1998.

Účel: konečné stanovisko Města Česká Třebová k zastávce Lhotka, mimoúrovňové křížení v prostoru bývalého Beranova mostu.  Závěr: město Č. Třebová s ohledem na fin. Náročnost neuvažuje nadále s realizací zastávky Lhotka. Trvá na požadavku vybudovat pilotové základy pro mostní konstrukci pro náhradu Beranova mostu, zlikvidovaného ČSD. MDS  zásadně nesouhlasí, aby z finančních prostředků staveb ČD byly realizovány objekty ve prospěch mimodrážních subjektů. (účastnil se hl. projektant ing. Bittner)  

III. Dopis Ing. Bittnerovi (konečné stanovisko města) – 29. 5. 1998

1. Město s ohledem na finanční náročnost stavbyžel. Zatsávky Lhotka neuvažuje v budoucnu s realizací této akce.

2. Město i nadále trvá na požadavku, aby v rámci stavby koridoru byly vybudovány pilotové základy či jiné tech. Založení mostních pilířů pro mostní konstrukci. Přiložen zákres křížení komunikace s tratí a tech. Parametry: most pro nahodilí zatížení třídy B ČSN 73 62 03

IV. Dopis Ing. Hanzlíkovi, řediteli odb. os. dopravy – 3. 5. 2000

Na základě usnesení měst.. zastupitelstva z 12.4. 2000 si Vás dovoluji oslovit v souvislosti s výstavbou železniční zastávky v České Třebové v oblasti části Parník – Lhotka. Vzhledem k tomu, že dle našich informací, je nutno tuto otázku rozhodnout v krátkém termínu, žádám Vás o stanovisko k možné výstavbě a případně o jednání o vzájemných podmínkách a finančním podílu na této akci. Citace usnesení MěZ č. 53: „MěZ ukládá vedení města, aby okamžitě zahájilo jednání s vedením Českých drah o výstavbě železniční zastávky na Lhotce.“

 Očekávám Vaši odpověď  a jsem s pozdravem                 Jiří Pásek, starosta města

V. Dopis Ing. Hanzlíkovi z 16. 5. 2000 – odesílá Petr Zelený,

člen MěZ Česká Třebová a územní tajemník OROS Praha.  Žádost o přehodnocení odpovědi odboru os. Dopravy a přepravy, upozornění na atraktivitu lokality Parník – Lhotka, podiv nad postupem ČD. Upozornění na to, že všechna jednání ze strany ČD  s městem Česká Třebová byla vedena korektně, zejména na snahu ČD „přiživit se“ na úkor případného partnera co nejvíce a to i na souvisejících investicích v rámci výstavby koridoru, které budou, a ť už v souvislosti se zastávku, nebo bez ní.

VI. Odpověď Ing. Jana Hanzlíka, ředitele odboru os. dopravy a přepravy starostovi města datovaný 17. 5. 2000:

Obdrželi jsme Vaši žádost ze dne 3. 5. 2000 na zřízení železniční zastávky Parník. Žádáme Vás o doplnění dalších náležitostí. Jednotný postup pro zřizování zastávek ČD byl zveřejněn v Přepravním a tarifním věstníku.   Žádost musí obsahovat tyto náležitosti: - místo na trati, kde má býát nová zastávka zřízena (kilometráž trati), návrh názvu nové zastávky, předpokládaný roční objem cestujících v členění:

-          počet pravidelných cestujících nastupujících a vystupujících podle druhu jízdy, pravděpodobný počet nahodilých cestujících, předpokládané množství cestovních zavazadel v tunách, případně další skutečnosti (nástupy do zaměstnání, konec pracovní doby, provoz střediska, výměna turnusů, nebo zda je určena pouze k dennímu využívání…)

-          -kilometrickou vzdálenost od dosavadní nejbližší stanice

-          jaké dopravní prostředky byly dosud k přepravě užívány a v jakých intervalech

-          druh komunikačního spojení s novou zastávku, sjízdnost a schůdnost v každé roční době a kdo tento přístup bude udržovat, pří. Další údaje (výhled na zvýšení přepravy apod.)

K uvedenému návrhu je třeba přiložit krátký situační náčrtek. Souhlas se zřízením zastávky vzhledem k současné fin. Situaci ČD bude dán pouze za předpokladu, že žadatel převezme investorství stavby a uhradí veškeré náklady vzniklé s výstavbou zastávky…

-          Odbor os. dopravy a přepravy vypracuje ke zřízení zastávky souhrnné stanovisko z hlediska dopravy, přepravy a koncepce rozvoje ČD. Není však vyjádřením ČD jako účastníka územního řízení. Pro tento účel ČD zastupuje přísl. Stavební správa.

-          Provedení územního řízení a vydání územního rozhodnutí provede přísl. Stavební úřad

-          Stavební povolení vydá speciální stavební úřad pro stavby drah a stavby na dráze (Drážní úřad příslušné oblasti)

Z dostupných dokumentů zpracoval Milan Mikolecký

Lhotka na Parníku... (Ing. Pavel Adámek)

      Dovolím si trochu upřesnit jinak velmi podnětný článek Mgr. Mikoleckého o železniční zastávce Parník v červencovém čísle ČtZ. Poptával jsem se na příslušných místech ČD o možnostech a osudech této potřebné zastávky v České Třebové a dozvěděl se následující. O zřízení zastávky Lhotka (mezi odbočkou Parník a Dlouhou Třebovou) požádalo město Česká Třebová již v roce 1997. Následně proběhla jednání mezi zástupci města a ČD, na nichž ČD požadovaly spoluúčast města na financování výstavby zastávky. Po jednání s ČD v květnu 1998 město Česká Třebová s ohledem na finanční náročnost neuvažovalo nadále s realizací zastávky Lhotka. Toto vyjádření bylo také zasláno bývalým starostou p. Hýblem ČD - Stavební správě Praha

     V květnu 2000 obdržely České dráhy, odbor osobní dopravy a přepravy ČD, žádost nynějšího starosty p. Páska o stanovisko k výstavbě železniční zastávky Parník v městské části Parník - Lhotka, v níž je citováno usnesení MěZ z dubna t.r. ukládající vedení města, aby okamžitě zahájilo jednání s vedením Českých drah o výstavbě železniční zastávky na Lhotce.

     Jak jsem zjistil, jsou nyní České dráhy trochu zmateny - mají stanovisko města z  r. 1998, podle něhož Česká Třebová se zastávkou Lhotka v budoucnu neuvažuje, novou žádost o stanovisko k zastávce v lokalitě Parník - Lhotka, citující usnesení MěZ k výstavbě zastávky na Lhotce. Výsledkem je dopis ředitele odboru osobní dopravy a přepravy divize obchodně provozní ČD (ze 17.5. 2000), v němž žádá vedení města o doplnění žádosti o konkrétní údaje. Tady bych chtěl upřesnit, že se nejedná o dotazník, ale o postup při zřizování zastávek, uveřejněný v Přepravnmím a tarifním  věstníku (PTV). PTV vydává Ministerstvo dopravy a spojů ČR a jsou v něm publikovány úřední oznámení orgánů státní správy týkající se všech dopravních oborů a oznámení a opatření dopravců ve vztahu k cestujícím a přepravcům (např. tarifní úpravy, nové předpisy, ale i kupř. zákazy plavby vyhlašované plavebními podniky při mimořádných vodních stavech ap.). Je to tedy úřední (bez pejorativního nádechu) list ministerstva a dopravců a ve vzájemných vztazích je třeba respektovat v něm zveřejněné vyhlášky. Českými dráhami požadované bližší údaje k zamýšlené zastávce jsou v souladu s novelizovaným opatřením pro zřizování zastávek, které bylo publikováno v PTV 27-28/2000 ze 14.7. 2000 a které platí od 1.8. 2000. Novelizované opatření je oproti předchozímu k obcím o něco vstřícnější (mimochodem - novelu inicioval organizátor Pražské integrované dopravy a podstatná úprava spočívá v tom, že odpadl požadavek ČD, aby se obce zavázaly i k hrazení provozních nákladů na zastávku, tj. zejména na zastavování vlaků, který byl velmi problematický). Jinak pokládám za pochopitelné, že dopravce požaduje na obci bližší údaje o požadované zastávce, zejména, kde obec zastávku přesně chce, kolik lidí ji bude asi užívat atd.

Z hlediska nákladů se není třeba obávat, že do nákladů na zastávku zahrne ČD cokoli. Zastávka musí mít určité náležitosti, vyplývající ze Stavebního a technického řádu drah (vyhl. 177/95 Sb.), která je prováděcí vyhláškou k zákonu č. 266/94 Sb. o dráhách a z příslušných podrobných technických norem (nová zastávka musí mít např. pevný povrch, bezbariérový přístup, osvětlení, čekárnu nebo přístřešek ap.). Konkrétní náklady vyplynou z projektové dokumentace, na jejíhož zhotovitele - vzhledem k tomu, že náklady na investici do zastávky zcela jistě převýší 100 tis. Kč - musí být ze zákona vypsáno výběrové řízení. Protože případnou zastávku by muselo financovat nebo alespoń spolufinancovat město, může si vybrat zhotovitele projektové dokumentace podle kriterií, která si stanoví.

A nyní k realitě. Vzhledem ke stanovisku města z r. 1998 není v projektové dokumentaci na modernizaci úseku Ústí n. Orl. - Odb. Parník (mimo) zastávka Lhotka zapracována. Zahájení prací se předpoikádá údajně ještě v r. 2000 a termíny výstavby i finance na koridor jsou ostře sledovány s ohledem na financování ze státního rozpočtu a z úvěrů zahraničních bank. Očekávat nebo požadovat, aby po předchozím upuštění od požadavku byla do tohoto úseku zastávka dodatečně zapracována , není reálné.

Jiná je situace v úseku Parník - Česká Třebová. Tento úsek se stal součástí uzlu Česká Třebová a jako takový je - jako ostatně všechny uzly - z výstavby koridoru vyňat. Předpokládá se zde pouze optimalizace a termíny nejsou zatím přesně stanoveny, úroveň projektové dokumentace - zpracovává se snad zatím jen územně technická   studie - umožňuje ještě lecos. Zastávku je možno zřídit s relativně menšími náklady (a řádově nižšími než v zářezu u sídliště Lhotka) v podstatě ve 2 lokalitách - u podjezdu ul. Ke stadionu nebo u podjezdu ul. U teplárny. Pokusme se je porovnat a zároveň doplnit údaje o případných zastávkách v těchto lokalitách podle požadavků ČD:

požadavek ČD na doplnění             zast. u ul. Ke stadionu                     zast. u ul. U teplárny            

 místo na trati (traťový km)                  km 247,660                                          km 247,950

návrh názvu zast.                                Česká Třebová-Parník                         Česká Třebová-Parník

předpokl. roční objem cest.                300 tis.                                                  300 tis.  

       z  toho pravidelných                    250 tis.                                                   250 tis.

                  nahodilých                          50 tis.                                                     50 tis.

Pozn.: roční údaj vychází z toho, že v atrakčním obvodu zastávky by byko cca 6000 obyvatel, z nichž cca polovina je pracujících a z předpokladu, že z nich cca 2000 za prací dojíždí. Při velmi střízlivém odhadu, že alespoň 500 z nich přejde denně na vlak, je denní obrat zastávky 1000 pravidelných cestujících v pracovní dny. Nelze zanedbat ani případnou dojížďku do několika podniků v místě.V sobotu a v neděli vychází odhad z toho, že v docházkové vzdálenosti od zastávky se nachází 2 sídlištní celky, plavecký bazén a sportovní areál, na němž se pořádají i kulturní pořady.  

množství cest. zavazadel v t                        -                                                         -

další skutečnosti (nástupy do zam. ap.) - v bezprostředním okolí zastávky jsou 3 výrobní podniky, 2 sídlištní  lokality, plavecký bazén, sportovní areál

km vzdálenost od středu obce                   200 m od m.č. Parník                     500 m od m.č. Parník

                                                                  cca 1,5 km od sídl. Lhotka              cca 1 km od sídl. Lhotka

km vzdál. od žst. Č.Třebová                      Parník 2,5 km, Lhotka 4 km

dosud užívané dopr. prostředky, int.         autobusy, cca 20 spojů/prac. den

druh komunikačního spojení se zast.         místní komunikace                        místní komunikace

                                                               ul. Ke stadionu                             ul. U teplárny

další údaje - v obou lokalitách lze zajistit nenáročným způsobem bezbariérový přístup v obou směrech od přístupových komunikací k zastávce. Osvětlení  přístupových cest a zastávky lze zajistit přípojkami od veřejného osvětlení. Délka nástupiště zastávky  by mohla být 100 - max. 130 m , nejdelší souprava os. vlaku v tomto úseku je složena ze 4 osobních vozů, délka soupravy 98 m. Významným způsobem by ke snížení nákladů na výstavbu zastávky přispělo situování nástupiště ve směru Česká Třebová u vnější nákladní koleje a návrat zastavujícího vlaku na vnitřní kolej zajistit novou kolejovou spojkou. Druhou možností je zkrácení nákladní koleje z odb. Parník ve směru Č. Třebová a její odbočení až za zastávkou. 

Z hlediska výhod či nevýhod obou v současné době přijatelných lokalit lze říci, že zastávka, která by byla u ul. Ke stadionu je blíže místnímu centru na Parníku (ale i blíže žst. Č. Třebová), je však dále od Lhotky. Z hlediska technických norem je toto místo vhodnější, neboť větší  část zastávky je v přímé a zbytek v tzv. přechodnici (tj. v plynulém přechodu koleje z přímé do obloulu), zatímco v lokalitě U teplárny je trať v oblouku o poloměru 559 m, přičemž Stavební a technický řád drah připouští na celostátních tratích zastávku, pokud je delší než 100 m, v oblouku o poloměru větším než 600 m. Byla by tedy nutná výjimka resp. povolení určité odchylky od Stavebního řádu drah, kterou neudělují ČD, ale příslušný státní orgán, v tomto případě Drážní úřad.     

Závěrem je třeba zdůraznit, že doplnění žádosti o zastávku o údaje požadované ČD, které je zde naznačeno, nezavazuje město k výstavbě zastávky. Tento akt teprve otevírá cestu  k tzv. internímu „kolečku“ v rámci ČD, v němž se k žádosti vyjádří všechny zainteresované složky ČD (přepravní, provozní, stavební, zabezpečovací ap.) V případě kladného stanoviska ČD mohou následovat další kroky města k realizaci zastávky - zadání studie, z níž kromě technického řešení vyplynou i náklady na výstavbu, dále žádost na příslušný stavební úřad o provedení územního řízení a vydání územního rozhodnutí a žádost na speciální stavební úřad pro stavby drah a stavby na dráze (Drážní úřad) o provedení stavebního řízení a vydání stavebního povolení (mimochodem - nemůže stavebí úřad města, který patrně bude vydávat stavební povolení k investiční akci na optimalizaci úseku Parník - Č. Třebová jako podklad pro speciální stavební úřad , vydání stavebního povolení podmínit vybudováním obecně prospěšné stavby tedy zastávky?).

Osobně se domnívám, že dokončení 1. kroku, tedy doplnění žádosti o konkrétní údaje požadované ČD nestojí město nic a je předpokladem pro případné další kroky, zejména však neuzavře neúspěšně kauzu zastávky v lokalitě Parník - Lhotka.

Ing. Pavel Adámek  V olšinách 40   100 00  Praha 10

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------