Na tomto památníku pak byla 17. září 1993 v 11 hodin (po přeletu tří stíhaček, salvách čety vojáků a projevech starosty Ing. Zdeňka Langa a generálmajora Karla Mrázka) odhalena další pamětní deska a trnová koruna připomínající památku šesti českotřebovských pilotů RAF (Royal air force), kteří padli během II. světové války a těsně po ní. Stalo se tak na návrh Klubu plastikových modelářů, kteří udržovali dobré kontakty s žijícími letci RAF. K odhalení desky v r. 1993 vyšla i brožura připomínající osudy uvedených letců. Nová deska ovšem pozměnila význam i výtvarné řešení dlouho a pečlivě připravovaného památníku, který bez újmy přežil s českým lvem i II. světovou válku. Jeho autoři by s dalším "vylepšováním" podoby a rozšířením účelu pomníku těžko souhlasili. Představme si, že by se nyní na návrh určité skupiny doplnil nějaký památník, aby připomínal ještě jinou událost. Podle současného názoru byla úprava provedená v roce 1993 necitlivá, poněkud snížila úctu k jiným Třebovákům, hrdinům padlým v předcházející světové válce a také legionářům, kteří se zasloužili o samostatné Československo. Ti zůstali na svém s velkým úsilím připraveném pomníku bezejmenní, zatímco šestice letců František Kráčmer, František Sixta, Antonín Plocek, Vlastimil Macháček, Miroslav Štusák a František Doležal zde má svá jména uvedena (všichni až na Františka Doležala, tragicky zahynuvšího až po válce v říjnu 1945, jsou uvedeni na památníku v Habrmanově ulici). Dnes má tedy památník na Tyršově náměstí, kolem kterého denně chodíme, dva významy. Na podstavci je to označeno po úpravě dvojicí letopočtů: vlevo 1914 - 1918 a vpravo ještě 1939 - 1945. Oba významy pomníku se často společně neuvádí, mnoho lidí to ani nevnímá a účel zřízení pomníku je jim záhadou. Věnce se ale k pomníku kladou jak v rámci květnového termínu osvobození Československa od fašismu a ještě také na Den válečných veteránů.
Otázka: Bylo by možné dnes pro sto letech od konce I. světové války zjistit jména padlých, pocházejících tehdy z České Třebové ? Možná by šla tato jména umístit na desku před pomník a doplnit tak jeho význam. V mnoha obcích jsou na pomnících z té doby jména padlých běžně uvedena. U nás jde vlastně o poctu všem obětem světových válek, (ať jsou odkudkoliv), svá jména mají jen někteří z nich. A i kdyby se na zmíněný pomník nepodařilo jména umístit, měla by být uvedena alespoň v některé památkové publikaci. Příští rok 2018 si připomeneme 100 let od vzniku Československa, od konce války, která přinesla tolik obětí. Máme tedy více než rok času na to, abychom v této věci zaplnili existující mezeru... Archivy jsou jistě k dispozici.... Milan Mikolecký Další fotografie: památník na Tyršově náměstí v dnešní podobě a památník obětem II. světové války v ulici Habrmanově, který byl odhalený v květnu roce 1980. Autorem díla, na kterém jsou jména obětí uvedena, je sochař Roman Richtermoc z Hořic. Jako zajímavost je možné uvést, že památník byl vybudován z finančních prostředků určených na "komplexní bytovou výstavbu sídliště Trávník III" Krajským investorským útvarem Hradec Králové.
|
Rada
města Česká Třebová rozhodla na své schůzi 17. března 1937 prakticky
jednomyslně, že dává výboru pro postavení pomníku padlým ve světové válce
1914 - 18 k dispozici dvě místa, a to v rohu parku u reálného gymnázia na
křižovatce Litomyšlské a Ústecké ulice a druhé v rohu parčíku Jana Žižky
před domem sociální péče. Výbor dal zhotovit dřevěný model pomníku, který
postupně na obou místech umístil, aby mohla být vhodnost nejlépe
posouzena. Ačkoliv se názory na vhodnost míst dříve značně různily, po
shlédnutí situace s modelem pomníku v terénu vyzněl posudek jednomyslně ve
prospěch místa u reálného gymnázia. Byl to úsudek nejen členů výboru, ale
i celé veřejnosti a náhodných chodců, kteří demonstraci přihlíželi. Toto
rozhodnutí pak znamenalo, že zdejší památník spoluobčanům, kteří položili
své životy za svobodné Československo byl následně rychle postaven a
veřejnosti slavnostně předán a odhalen již v neděli 4. července 1937 při
oslavách 20. výročí bitvy u Zborova. Oslavy tohoto výročí byly v České
Třebové dokonce dvoudenní a zúčastnil se jich i významný českotřebovský
rodák spisovatel F. V. Krejčí, bývalý předseda čsl. vládní delegace u
vojska na Sibiři. Ten přednesl v sobotu 3. července před divadelním
představením divadelních ochotníků “Hýbl” hru “Jízdní hlídka” od Fratiška
Langra k výročí bitvy projev. Druhý den dopoledne při slavnostním odhalení
památníku účinkoval
zpěvácký spolek Bendl za řízení Jindřicha Pravečka. Hlavní projev přednesl
českotřebovský rodák, senátor Jiří Pichl. Z této slavnosti přinášíme i
fotografii Růženy Sobotkové (z archivu M. Šebely). Současně byla provedena
parková úprava okolí památníku. Na toto nové definitivně zvolené místo byl
také přemístěn základní kámen pomníku, který byl několik let předtím
položen v ulici Habrmanově (nyní Masarykově). 
Letos bylo navíc možno vzpomenout na začátku
prázdnin (4. července) 100. výročí bitvy u Zborova. Tento termín pro
Českou Třebovou znamená současně 80. výročí postavení tohoto pomníku
padlým hrdinům na jednom z nejfrekventovanějších míst našeho města. K
pomníku jsme však nedali jediný věnec nebo květiny, nikdo nestál čestnou
stráž... Zapomínáme... (V okolí památníku bylo rušné staveniště nového
chodníku. Kdo by v takové situaci dbal na nějaké oslavy).
