Vážení příznivci a návštěvníci,
každý rok znovu řeším, jestli bude další ročník Janouškova Ústí. Bývalo to proto, že to třeba rok před tím finančně nevyšlo, a modří už tuší, kdo to doplatil, jindy z toho důvodu, že za každým ročníkem je mnohaměsíční práce, a už se mi prostě nechtělo. Vždycky ale přišel nějaký impuls, že se přípravy opět rozjely. Dost těžké bylo rozkolébat se k loňskému 31. ročníku po tom úspěšném 30., (prý v nejlepším se má končit), jenže když už se to tak stalo, že jsme načali další dekádu, měl jsem letos k tomu 32. tak nějak blíž a připadalo mi to celkem jasné a logické: ano, pokračujme. Jenže v březnu jsem se dozvěděl, že mi padl hlavní sponzor. V tu chvíli jsem měl pocit, že je po festivalu. Protože bylo dost pozdě chtít to začít ještě zachraňovat. Rozhodl jsem se, že končím nebo přinejmenším vynechám ročník. Opět jako v roce 2009 při jiném problému, kdy jsme se na popud Samsona, znalce zákulisí festivalů, stěhovali z plovárny do Cakle a udělali festival dvoudenní (tehdy pravil: Najdi v Ústí místo u řeky, kde se to dá udělat na dva dny!), bavili jsme se i nyní se Samsonem a znovu mě zviklal (tentokrát pravil: Vynecháš, a je po festivalu. Zaměř to víc na děti, zahrajeme jim naše dětské písně a večer krátký koncert, třeba u ohně!).
A byl jsem zpět. Dokonce se podařilo sehnat další sponzory, dát dohromady novou partu, která přispěje na zaplacení interpretů, a rozšířit i tu mediální část. Velmi mi s tím letos pomohl Milan Bureš z firmy Proplast. A také velké díky patří starostovi města Ústí Petru Hájkovi, který pomohl zajistit pódium.
A tak se stalo, že se postupně program rozšiřoval o další a další jména a ve výsledku je program bohatší, než jsem si vůbec uměl představit. No ano, práce s tím je hodně, a těch komplikací, ale těší mě, že zase zažijeme tu krásnou festivalovou atmosféru. I ty studené, propršené ročníky, měly v sobě něco hřejivého, co naplňovalo diváky i účinkující. A letos bude konečně zase hezky (slíbili). Takže přeju dobrou náladu a silné zážitky!
Dramaturgie se opět odvíjela od toho, koho jsem při různé spolupráci během roku potkal, nebo kdo se mi líbil či líbí a už tu dlouho (nebo ještě nikdy) nebyl. Čtyřikrát je tam Ja – Jananas, Jablkoň, Janoušek a taky Jaroslav (Samson Lenk).