V Pardubickém kraji mají památky i tradice své místo
Na setkání se
zástupci organizací a institucí v kultuře v Pardubickém kraji převzalo
ocenění Město Jablonné nad Orlicí za vítězství v krajském kole
Programu regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón za rok 2016 a slavnostně byly uděleny krajské tituly
v oblasti tradiční lidové kultury.
„Se vznikem nového Odboru kultury, sportu a
cestovního ruchu jsme se rozhodli dát těmto oceněním větší vážnost
tím, že založíme tradici každoročních setkání lidí, kteří v našem
kraji v kultuře pracují, a slavnostní předávání zde najdou své
důstojné místo. Kromě toho to je možnost se setkat a probrat
neformálně řadu otázek z oborů, které k sobě mají blízko,“
uvedl 1. náměstek hejtmana pro kulturu, majetek a investice Roman
Línek.
Program regenerace
Program regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón vyhlašuje každoročně Ministerstvo kultury ČR od roku
1993. Slouží k zajištění obnovy kulturních památek nacházejících se v
nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za
památkové rezervace a památkové zóny. Smyslem regenerace je nejen
rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí měst,
ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských
aktivit.
Finanční příspěvky z programu mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud
má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se
zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní
památky. V roce 2016 čerpala města na území Pardubického kraje ze státní
rozpočtu díky programu částku přesahující 21 milionů korun.
Vítězství
podhorského města
Jablonné nad
Orlicí se pyšní jedním z nejhodnotnějších souborů poloroubených
maloměstských domů v České republice. Do programu regenerace se
přihlásilo už v roce 1995. Město každoročně získává dotace přibližně 400
tisíc korun z rozpočtu Ministerstva kultury, kolem 200 tisíc činí dotace
od Pardubického kraje a účast města a asi 400 tisíc vloží do oprav
památek jejich vlastníci. V průběhu let se tu opravilo několik
měšťanských domů, sklepení, střech, včetně té na kostele sv.
Bartoloměje, nebo třeba sloup se sochou panny Marie na náměstí 5. května.
„Děkuji vlastníkům domů, že se o své nemovitosti dobře starají, většinou
do obnovy dají mnohem více prostředků než nutných 40 procent. A jsou to
nejen ti, jejichž domy jsou zařazeny v městské památkové zóně. To
všechno dohromady pomáhá vytvářet historický charakter města, které je
příjemně vnímáno návštěvníky,“ řekl starosta Miroslav Wágner.
Bohatá tradiční
lidová kultura
Pardubický kraj má silné zastoupení i
v tradiční lidové kultuře. Na Reprezentativním seznamu nehmotného
kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO jsou zapsány Vesnické
masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Na národním seznamu má náš
kraj tři statky z celkových šestnácti: jmenované masopustní obchůzky,
Východočeské loutkářství a Vodění jidáše.
Svou zásluhu na tom má i regionální
pracoviště Tradiční lidové kultury, které vede Ilona Vojancová: „Od
roku 2012 tvoří Pardubický kraj také svůj krajský seznam nehmotného
kulturního dědictví a od roku 2015 oceňuje řemeslníky udržující
tradiční řemeslné postupy titulem Nositel tradice Pardubického kraje.
Celkem je na krajském seznamu nehmotného kulturního dědictví už sedm
statků, kromě tří zmíněných v národním seznamu ještě Stínání kohouta a
Velikonoční strom a věneček ve Střemošicích, Tradiční výroba dýmek na Prosečsku
a Věneček ve Vejvanovicích. Vedle toho máme zatím tři aktivní Nositele
tradice – Zdeňka Bukáčka z Krouny, který vyrábí dřevěné hračky,
Ladislava Chládka z Výprachtic, který dělá hračky štípané ze
soustruženého bloku a Josefa Fidlera, tkalce z Hlinska.“
Ruční výroba
žinylky
Také v letošní roce se oba seznamy
obohatily. Mezi nehmotné kulturní dědictví byla zapsána Ruční výroba
žinylkových textilií v Hlinsku. Jedná se o jedinečnou tkalcovskou
technologii, která v České republice zanikla na konci 70. let 20.
století. Před časem byla obnovena v Tkalcovně na Betlémě v Hlinsku
díky úsilí a nadšení pana Josefa Fidlera, který si také převzal
Pamětní list. Ruční výrobu žinylky neuvidíte nikde jinde než v Hlinsku
nejen v rámci naší republiky, ale dokonce i v rámci celé střední
Evropy. Nominaci zpracovala Ilona Vojancová a předkladatelem bylo
muzeum v přírodě - Soubor lidových staveb Vysočina.
Košíkářka a
řezbář
Nositelem tradice se stala letos Lenka
Kmošková ze Sebranic, která se zabývá pletením nádob ze slámy. Paní
Kmošková se práci se slámou začala věnovat ve volném čase již od
střední školy, postupem času získávala stále více dovedností a také
vědomostí díky studiu historických slaměných nádob uložených v
muzeích. Společně s rodinnými příslušníky pěstuje a sklízí vlastní
žito, aby měla dostatek slámy potřebné k pletení ošatek, zásobnic nebo
košnic pro včely. Kromě toho, že paní Kmošková plete slaměné nádoby
dle přání zákazníků, pořádá také kurzy, při nichž zájemce této
dovednosti učí. Nominaci zpracovalo Regionální muzeum v Litomyšli.
Druhým oceněným je Jan Rejman z Vysokého
Mýta, jenž se věnuje řezbářství. Zájem o památky a jejich obnovu pana
Rejmana přivedl k řezbářství. V 80. letech 20. století ho cesty svedly
dohromady s Bedřichem Klinským, řezbářem z Proseče. Od něho a dalšího
svého učitele Jana Dvořáka získal cenné rady a zkušenosti. Pan Rejman
byl pilným žákem a vyřezáváním především betlémových figurek i celých
betlémů se naplno zabývá od roku 1990. Dosáhl skutečného mistrovství a
právem získal v roce 2007 výroční cenu města Vysokého Mýta. Svoje
umění předává dcerám, sám s pokorou přispívá k tomu, aby řezbářství v
našem kraji nezaniklo. Pana Jana Rejmana nominovalo Regionální muzeum
ve Vysokém Mýtě.
|