|
Lze říci, že hned od příchodu Zdeny Novotné do České Třebové je
její působení v esperantském kroužku nebo hnutí vůbec velmi znát.
Přesvědčit se o tom můžeme v pěti tlustých svazcích esperantské
kroniky. Postupně také rostl její vliv na podobu a zápisy v
kronikách, dlouhou řadu let je již psaní esperantské kroniky právě
jejím dílem, povinnost vést kroniku převzala po Jiřím Pištorovi.
Jednoduchý umělý mezinárodní jazyk dokázal mnoha esperantistům
otevřít cestu do světa. Tato skutečnost byla vítaná zejména v době
před tzv. sametovou revolucí. V té době si dopisovala až se 60
esperantisty z 20 zemí celého světa. Jejím koníčkem bylo sbírání
panenek v národních krojích. Velkou část své sbírky předala do
esperantského muzea ve Svitavách. Mnoho se přitom snažila o
otevřené esperantského oddělení muzea českotřebovského, po
iniciativě Jiřího Pištory z devadesátých let jsme pro to měli
velké předpoklady.
V devadesátých letech už nebylo problémem vyjet kdykoliv za
hranice a navštívit přátele, byť to bylo třeba hodně daleko.
Naopak jsme rozšíření obzorů hodně potřebovali. Od roku 1995
postupně vytvořila skupinku dětí zajímajících se o esperanto a s
nimi jezdila do světa, pořádala každoroční výjezdy. Nacvičený
program potom v cizině u esperantských přátel s úspěchem
prezentovala nejčastěji ve školách. Spoluorganizovala také
výměnné pobyty s esperantisty v Ratíškovicích u Hodonína.
Zdena Novotná byla také častým návštěvníkem esperantských
kongresů, zejména kongresů esperantistů - katolíků (IKUE) a
tělesně postižených. Hodně vzpomínala velký kongres, který se konal
v r. 1996 ve sjezdovém paláci v Praze, kde se v esperantu dobře
domluvili zástupci 50 zemí. Stejně jako např. Jiří Pištora, tak i
Zdena Novotná vyjela několikrát prezentovat zajímavosti a
speciality našeho kraje pro esperantisty v jiných zemích. Velkou
událostí byla např. doslova "šňůra" prezentací lidových zvyků a
krojů z našeho regionu, kterou Zdena Novotná vykonala v roce 2004
ve francouzské Bretani. Během pěti týdnů navštívila řadu
esperantských kroužků a rodin společně s jednou žákyní, která
předváděla kroje a některé tance z východních Čech. Podobné
prezentace předváděla i na dalších místech při výjezdech za
esperantisty nebo na esperantských kongresech.
Zdena Novotná také u nás ve Třebové přivítala spoustu
mezinárodních návštěvníků z Ukrajiny, Francie, Holandska, Ruska,
Německa, Japonska a Bulharska. Na cesty a zájezdy jezdila Zdena
Novotná se svou fenkou Katynkou. Také ona měla esperantské
vychování, byla vynikající učební pomůckou pro výuku esperanta.
Letos v únoru oslavila Zdena Novotná již 84. narozeniny a zdála
se být stále duševně aktivní. Odchodem Zdeny Novotné přišli
českotřebovští esperantisté o velmi potřebného člověka.
Zdeně Novotné můžeme poděkovat již jen "tam nahoru" za
vzornou a aktivní reprezentaci města Česká Třebová a okolního
regionu v esperantském světě. Čest její památce!
Milan Mikolecký |
Činnost
českotřebovského esperantského kroužku AMIKECO si již od
sedmdesátých let minulého století nebylo možné představit bez Zdeny
Novotné, která se v té době přistěhovala do České Třebové z
Opatova. Zde pracovala jako učitelka základní školy, pro svoje
náboženské přesvědčení však byla právě v době normalizace z
Opatova přeložena. Jako matka malých dětí odmítla dojíždět až do
Březové, takže nakonec přešla do sousedního Opatovce, kde doučila
do důchodu. Sem také dojížděla z České Třebové po přestěhování do
služebního bytu manžela.