Třetí  a poměrně dobře navštívenou akcí tohoto projektu byla komentovaná prohlídka barokních památek v České Třebové, která proběhla  ve svátek sv. Václava ve čtvrtek 28. září 2017 odpoledne. Zájemce o výtvarné umění po českotřebovských barokních památkách provedla PhDr. Ludmila Kesselgruberová. Prohlídka začala uvnitř kostela sv. Jakuba ,  v chámu sice  téměř ryze klasicistním máme také barokní sochy, zachované z původního kostela, který roku 1793 vyhořel. Jde především o sochu sv. Václava na boční stěně a potom sochy apoštolů Jakuba a Jana, které přednášející zařadila do  poloviny 18. století, socha svatého Václava je z uvedených nejmladší.  Dřevěné zlacené sochy apoštolů byly také ještě pře opravu umístěny po stranách apsidy v rotundě sv. Kateřiny. Další mi památkami na baroko jsou tři restaurované sochy před kostelem sv. Jakuba - Sv. Kateřiny, sv. Barbora a sv. Jan Nepomucký, která byly až do třicátých let 19. století umístěny na mostě přes Třebovku. V roce 1928 byla socha sv. Kateřiny při nehodě shozena do řeky a rozbita, proto byly  sochy z mostu odstraněny.  Za Protektorátu se zdejšímu faráři podařil husarský kousek - zajistit opravu a rekonstrukci sochy sv. Kateřiny, sochy dostaly důstojné umístění  na rampě před kostelem svatého. Jakuba.  Nedávno se podařilo s velkou pravděpodobností určit autora - Antonína Appellera (z Litomyšle) a  datování jejich vzniku odpovídá létům kolem roku 1730. Jde především o sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny, socha sv. Jana Nepomuckého má jiného autora, zřejmě stejného, jako obdobná jeho socha v Bystrém u Poličky. Při srovnání socha tohoto světce vychází najevo, že jediná socha v České Třebové se vyznačuje tím, že drží před ústy prst jako symbol mlčení . Díky tomu že neprozradil zpovědní tajemství....

Velké uznání za vynikající komentář, vlastně přednášku při vycházce za krásného počasí patří Dr. Ludmile Kesselgruberové, která dokázala, že v baroku je "doma" a vyzná se právě také v problematice okolního regionu a navíc má dar předat své znalosti ve srozumitelné formě také veřejnosti.  Česká Třebová je bohužel na sochařské umění chudá, nebyl zde nikdo, kdo by pořízení drahých kamenných soch zaplatil, tak jako tomu bylo v jiných bohatších městech. Potěšil mě také zájem veřejnosti, byla to velmi užitečná akce našeho městského muzea.