ČESKOTŘEBOVSKÉ  KALENDÁRIUM 

NA  PROSINEC  2017 

165 let od narození Antonína FELCMANA (7.12. 1852 – 5.12. 1929), majitele malé továrny a veřejného činitele

Narodil se v České Třebové v rodině truhláře.

Po absolvování zdejší obecné školy nastoupil na gymnázium do Lanškrouna. Studium ale z finančních důvodů nedokončil. Vyučil se u svého otce truhlářskému řemeslu a vydal se do světa na zkušenou.

Působil v Praze, Vídni a dalších městech. Za několik let se vrátil zpět do rodného města. V roce 1876 se osamostatnil a začal pracovat s jedním učněm a jedním dělníkem. V roce 1881 postavil vlastní továrnu na nábytek čp. 172 na Trávníku. Postupně zaměstnával až 140 dělníků a tři úředníky.

Byl členem několika českotřebovských spolků a korporací. Patřil mezi první členy Sokola, několik let pracoval ve funkci náměstka starosty města, působil ve výboru místní a okresní školní rady i jako náměstek okresního starosty.

Za zásluhy o rozvoj svého rodného města byl jmenován čestným měšťanem České Třebové.

135 let od narození Josefa FELIXE (29.12. 1882 – 22.8. 1916), středoškolského profesora, veřejného činitele a funkcionáře Sokola

Narodil se v Německém (Havlíčkově) Brodě, kde jeho otec provozoval lékařskou praxi. Po studiu na Karlově univerzitě působil jako profesor moderních jazyků na Královských Vinohradech, v Kolíně, Kyjově a od roku 1911 na reálce v České Třebové. Hned po svém příchodu do našeho města začal intenzivně pracovat v místním Sokole, kde byl pilným cvičitelem, vzorným vzdělavatelem a místostarostou. Svoji činnost rozvíjel i na úrovni okrsku a župy.Od roku 1912 působil také v městské radě a byl místostarostou města.V květnu 1914 kandidoval za poslance do rakouského říšského parlamentu, ale nebyl zvolen. Za protirakouské postoje v předvolební kampani byl udán a žalářován. Po propuštění dostal nejen přísnou písemnou důtku od zemského školního rady, ale došlo i k jeho přeložení na gymnázium do Loun. Ještě téhož roku (1915) jej odvedli s poznámkou p.p. (politicky podezřelý) a v srpnu nastoupil vojenskou službu. Padl na italské frontě, zasažen italským granátem. Pochován byl na osamělém vojenském hřbitůvku v Lusta See. Jednoduchý dřevěný kříž značí místo, kde našla konečně klid uštvaná oběť svého politického přesvědčení. Z úcty k prof. Felixovi pojmenovali třebovští jednu z ulic jeho jménem, v sokolovně mu v roce 1922 odhalili pamětní desku a také byl založen Felixův fond při Spolku pro podporování nemajetných studentů.

Nedožitých 85 let PhDr. Jana KAPUSTY staršího (7.12. 1932 – 7.5. 2011), kulturního pracovníka, hudebního vědce, muzejníka a publicisty

Narodil se v České Třebové. Gymnázium vystudoval v Lanškrouně (maturoval v roce 1951), hudební vědu, estetiku a historii na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Po ukončení studia (1958) pracoval převážnou část života v muzejnictví (Zábřeh, Olomouc, Litomyšl, Polička ), přičemž v litomyšlském a později poličském muzeu působil jako ředitel. Byl autorem trvalých expozic litomyšlského a poličského muzea, zasloužil se o vznik Památníku Bohuslava Martinů v Poličce a vypracoval scénáře mnoha příležitostných výstav. Řadu let byl také redaktorem periodika Zprávy z muzeí od Trstěnické stezky, v němž publikoval celou řadu důležitých příspěvků. V roce 1983 byl donucen z politických důvodů práci v muzejnictví opustit. Až do odchodu do důchodu pracoval ve Státním rybářství v Litomyšli jako pomocný dělník. Stále se ale věnoval publikační činnosti. Středem jeho zájmu bylo výtvarné umění a hudební věda. Napsal přes 400 studií, článků a textů katalogů výstav a 10 samostatných monografií. Jako zakládající člen Společnosti Bohuslava Martinů každoročně připravoval do sousední malé vesničky Vlčkova na poslední víkend v květnu slavnost Putování za studánkami. Podílel se také na kulturním dění města Litomyšle. Působil ve výborech Smetanovy Litomyšle, Mladé Smetanovy Litomyšle, v pěveckém sboru Vlastimil a v Mužském pěveckém sboru. Přesto, že bydlel v Litomyšli, na své rodné město nikdy nezapomněl. Neunikla mu jediná výstava s výtvarným zaměřením, která se v České Třebové uskutečnila, některé z nich sám zahajoval. Ve šlépějích otce dnes kráčí jeho syn Jan Kapusta mladší, absolvent Ústavu dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1980 působí v Galerii výtvarného umění v Náchodě (historik umění, ředitel).

Nedožitých 85 let Ing. Zdeňka LANGA (5.12. 1932 – 25.2. 2001), stavebního odborníka, veřejného činitele a známého sportovce

Jako českotřebovský patriot se snažil prosadit, aby jeho rodné město nabylo vážnosti a významu, která mu přísluší. Svůj názor prosazoval hlavně ve funkci starosty města a dále radního a člena zastupitelstva. Připomeňme např. jeho úsilí o získání statutu pověřeného úřadu. Od mládí také sportoval (atletika, basketbal) a sportu zůstal věrný i v pozdějších letech jako funkcionář. Byl čelným představitelem místního Sokola a aktivně působil v jeho ústředí. Za svého účinkování na radnici nikdy v sobě nezapřel odborníka stavaře (absolvoval stavební fakultu VUT v Brně). Vždy vášnivě vystupoval při hodnocení předložených studií, plánů a záměrů. V roli stavitele a projektanta za svého života realizoval celou řadu staveb. Z nejznámějších jmenujme krytý bazén v České Třebové nebo kulturní dům v Ústí nad Orlicí. Zemřel náhle na lyžařském výletě poblíž Svinné, kam jezdíval za rekreací. Na místě jeho skonu postavil za kamarády Jan Černý dřevěný kříž a Okrašlovací spolek města společně s Junáky a Sokoly kamenný pomník. Pochován je v České Třebové. Celoživotní práce Ing. Zdeňka Langa pro blaho města a společnosti byla oceněna mimořádným uznáním in memoriam od rady města.

160 let od narození Jaroslava ŠTANGLERA staršího (18.12. 1857 – 25.4. 1901), známého živnostníka a veřejného činitele

Narodil se v Kvasinách v rodině mlynáře. Když se vyučil řeznickému řemeslu, odešel do světa na zkušenou. Po Praze, Vídni a Budapešti přišel v roce 1880 do České Třebové, kde se usadil. Začal pracovat jako tovaryš u řezníka a majitele hostince Josefa Berana v chalupě na náměstí čp. 49. V pozdějších letech od Jos. Berana převzal živnost. Byl dvakrát ženat. Z prvního manželství měl čtyři děti, z druhého tři. Mezi nimi byl i syn Bohuslav, významný kulturní pracovník našeho města. V roce 1884 rodina zakoupila dům čp. 64, kam byl řeznicko – uzenářský závod z čp.49 přestěhován. Po modernizaci byl prvním na strojový pohon ve městě. Jaroslav Štangler starší aktivně pracoval i pro veřejnost. Byl členem Občanské besedy, Řemeslnické besedy, divadelního spolku Hýbl. Nesměl také chybět v městském zastupitelstvu a městské radě, významné postavení zastával v Sokole. Mezi jeho přátele patřil např. Jiří Pichl, pokrokový kněz Jan Selichar nebo F.V. Krejčí. Když zemřel, pohřební průvod byl dlouhý od starého hřbitova až na náměstí.

105 let od narození Karla TOMŠE mladšího (28.12. 1912 – 2.7. 1991), mnohostranně nadaného umělce a kulturního pracovníka

Narodil se v pekárně u Vavřínů v Bezděkově a této českotřebovské čtvrti zůstal věrný po celý život. Měl ještě dva sourozence – sestru a bratra. Jeho otec byl původně dekoračním malířem, později vlakvedoucím ČSD. Matka pracovala jako kuchařka ve vile Hermana Pollacka. Od malička chtěl být akademickým malířem. Protože na vyšší vzdělání nebyly finanční prostředky, alespoň se vyučil malířem dekorací v nedalekých Svitavách. S výučním listem ještě absolvoval praxi u táborského dekorativního malíře Touska a malíře Petraňka v Praze u kterého působil do povinného nástupu na vojenskou službu. Po ukončení základní vojenské služby se vrátil do České Třebové. Protože v jeho oboru nenašel uplatnění, nastoupil ke státní dráze. Prošel zde celou řadou zaměstnání, až v roce 1959 byl jmenován do funkce vedoucího ZK železničářů. Karel Tomeš mladší byl nejen známým malířem krajin, figuralistou a dekoratérem panoramatických kulis. Dělal grafiku, ilustroval několik knížek, je autorem divadelní opony v sále kozlovské hospody a dvou soch vodníků (park Javorka, areál depa ČSD). Znali jsme jej i jako zpěváka, herce a režiséra. S divadlem začal v sedmnácti letech (operety, činohry). K jeho nejoblíbenějším rolím patřil Celestén v operetě Mamzelle Nitouche, mladokomik ve hře Podej štěstí ruku nebo Šavlička v Tylově pohádce Strakonický dudák. K sedmdesátým narozeninám Karla Tomše připravil divadelní soubor Hýbl hru G.B. Shawa Pygmalión. Oslavenec se představil v roli Alfréda Doolittla. Pro mimořádný um a hlavně přátelskou povahu byl velice oblíben.

                                                                                                                                                               Jan Skalický