Českotřebovský deník 281/2018 (1/10) 

Videozáznam z besedy s kandidáty na starostu z 29/9 2018 najdete na https://youtu.be/xavo6Qq6U0A


Předvolební týden

Poslední  schůze zastupitelstva města. Předvolební přípravy budou přerušeny ve středu 3. října ještě prací - opravdu úplně naposledy zasedne zastupitelstvo města, aby schválilo poslední dvě usnesení, které umožní realizovat projekt "Park s hřištěm na sídlišti Trávník" . Bez jejich schválení by nebylo možné úspěšně žádat o dotaci na Státním fondu rozvoje bydlení  a tak lze předpokládat, že si zastupitelé ještě naposledy udělají čas a také předložená usnesení schválí. odměnou za to bude 50% dotace na pořízení projektu, který sídliště Trávník  opravdu potřebuje.
Pohodový pátek na Horách V pátek  bude již den voleb, ale v sále na Horách bude "narváno".  Zdeněk Neterda zde pořádá  PPP - tedy Pohodový pátek podruhé a to opět v zajímavé kombinaci hudebníků vysoké kvality a také ve společnosti moderátora Jana Čenského.
VARHANY. V sobotu se bude v kostele sv. Jakuba konat druhý koncert českotřebovského varhanního festivalu. Ten první  zahajovací nasadil vysokou laťku a je tedy na co se těšit. Můžete se sem přijít odreagovat po zjištění výsledků komunálních voleb a meditovat pak nad tím, kdo tedy vlastně bude ten příští starosta..... Jaký je program varhanního koncertu:
Michal Hanuš - varhany
Sto let české varhanní hudby.  Skladby autorů: P. Eben, O. Mácha, B. Martinů, Z. Pololáník
HOUBY. Od 5. - 7. října můžete také navštívit v ekocentru Podorlicko v Podbranské ulici tradiční výstavu hub s mykologickou poradnou Martina Mičky, v pátek 5. října se navíc od 18 hodin koná přednáška Ing. Marka Brtníka na téma "Hvězdovky". Houby moc nerostou a tak se přijďte podívat na to, jaké exempláře dokážou i v takových podmínkách nasbírat mykologové. 

Zemřela paní učitelka Alena Zapletalová

Jen nenápadným nezvykle malým  úmrtním oznámením se českotřebovská veřejnost dozvěděla o tom, že 21. září 2018 zemřela v požehnaném věku 92 let v českotřebovském Domově pro seniory velmi populární českotřebovská učitelka  paní Alena Zapletalová, která vychovala několik generací. Děti učila  na "národní škole", ale bedlivě sledovala jejich další růst a vývoj často až do dospělosti.
Českotřebováci ji také jistě znají jako neúnavnou propagátorku sokolských myšlenek Tyrše a Fügnera, několik let vedla v Českotřebovském zpravodaji Sokolské okénko, ve kterém se snažil popularizovat sokolskou tradici. Aktivně se účastnila sokolských akcí a cvičení do vysokého věku. Byla také pravidelnou posluchačkou na koncertech vážné hudby. Pracovníci Kulturního klubu na ni vzpomínali jako na posluchačku, která vše jen tak tak stíhala a docházela na koncerty mezi posledními. "Když přicházela rychlým krokem k pokladně paní učitelka Zapletalová, věděli jsme, že už můžeme začínat, vzpomíná na Alenu Zapletalovou bývalý ředitel Kulturního klubu Vláďa Zoubek. Vzpomínku na paní učitelku Alenu Zapletalovou připravuje v daleko důkladnější podobě Martin Šebela. Připomeňme si ji alespoň nyní na fotografiích. Čest její památce! (mm)
Fotografie Vojtěška Vohralíková a Radko Navrátil, poslední snímek učitelského sboru 3. osmileté střední školy v Nádražní ulici (také s Alenou Zapletalovou, tehdy 33tiletou) byl pořízen 27. června 1959.

Cestovní agentura Hana Vraspírová nabízí  

Předvánoční zájezd do Prahy 8.12.  autobusem na muzikály
Čas růží za 750,- až 1350,-  Muž se železnou maskou za 1050,-  Mefisto za 950,- 
Tři oříšky pro Popelku za 1140,-  Osmý světadíl za 950,- a 1150,-  Sugar 980,-.
Slevy last minute, slevy first minute na léto 2019, zájezdy na lyže.    
V kanceláři Na Splavě pondělí a čtvrtek 9-12  14-16, na telefonu 723226287 a mailu  hvtour.ca@seznam.cz kdykoliv. 
Hana Vraspírová


Mostek na Zámku Pardubice je opravený,
kraj řeší i další projekty pro údržbu památkového areálu 

Na kontrolním dnu menších investic na Zámku Pardubice se sešli zaměstnanci Východočeského muzea a dodavatelské firmy s 1. náměstkem hejtmana pro majetek kraje, investice a kulturu Romanem Línkem. Předmětem jejich jednání byly nedávno dokončené opravy mostku před hlavním palácem, oprava omítek hradební zdi a statické poruchy jak na parkánové, tak i na hradební zdi.
 
Mostek do paláce je opět v kondici
Do pernštejnského mostku řadu let prosakovala vzlínající i dešťová voda, která byla v minulosti nevhodnou technologií strojního spárování zdiva uzavřena uvnitř konstrukce. To vedlo až k havarijnímu stavu mostku. Řemeslníci letos odkryli celý jeho povrch a udělali nové hydroizolační vrstvy a spádovou dlažbu. Vše bylo vyspraveno a kamenný mostek, kterým Pernštejnové nahradili zřejmě v roce 1541 jeho dřevěného předchůdce, získal propustné omítky natřené světlou barvou. Očištěny jsou i krásné renesanční reliéfy. „Tady nás opravy stály přibližně 1,5 milionu korun a věřím, že moderní technologie respektující staré postupy budou trvanlivější, než předchozí zásahy,“ uvedl Roman Línek.
Hradební zeď se opravuje na etapy
V minulých dvou letech bylo opraveno prvních 210 metrů od Labské brány směrem ke vchodu do krytu civilní obrany, letos se opravuje navazující úsek. „Zatím máme vysoutěženy práce na 3 roky. Také tady technologie postoupily, nové omítky odvádějí vodu a zvyšují tak trvanlivost. Řešíme také střešní tašky na hradební zdi, které pravidelně ničí padající větve, a rádi bychom renovovali zčernalé opěrné sloupy hradeb. Na nich už technici vyzkoušeli nové čistící nátěry,“ informoval ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek
Statické problémy zdí
Účastníci kontrolního dne se podívali také na několik problematických míst, kde bude nutné vyřešit statické ukotvení. Jedním z nich je takzvaná parkánová zeď za hospodářskými budovami, které využívá Východočeská galerie. „Podle statika zde budeme muset po dobu rekonstrukce zámku, kdy tudy bude jezdit těžká mechanizace, nechat sejmout cihlovou nástavbu kamenné zdi a tu spodní část dočasně zajistit, než bude možné učinit trvalé řešení,“ uvedl Línek. Ke statickým problémům, které se projevují poměrně rozsáhlými prasklinami, dochází v posledních letech také v některých částech hradební zdi, což je dobře viditelní z Tyršových sadů. Odborníci pátrají po příčinách, které by měly pomoci určit nejlepší možné řešení tohoto procesu. Jednou z nich by mohla být kolísající hladina spodní vody, letošní sucho a samozřejmě i mnohé další.
 
 
Historie v režii urozených

Nejnovější příspěvek pro čtenáře literatury faktu. Stalo se zásluhou zdejšího rodáka Oldřicha Dolečka, že výtvarník Michal Vitanovský začal Letohrad před lety navštěvovat. Někdy v devadesátých letech minulého století se zcela náhodně seznámil s výtvarníkem Vitanovským, jehož příjmení ho okamžitě zaujalo. (Více se dočtete v článku „Jak pan Doleček městu k Vitanovskému pomohl", Letohrad 9/2000, ročník 10).
Držitel mnoha ocenění a vyznamenání ve svém oboru, medailér a akademický sochař Michal Vitanovský z Prahy, publikoval v uplynulém desetiletí pravidelně kratší rodopisné příběhy v časopisu Přísně tajné s podtitulem Pohledy do zákulisí historie. Některé z nich se po úpravě staly součástí knihy Kyšperk a rod Vitanovských z Vlčkovic, kterou vydalo v letošním roce orlickoústecké nakladatelství Oftis nákladem města Letohrad.
Autor strávil stovky hodin v archivech, kde sledoval osudy tří hlavních postav, jejich žen, sourozenců a dětí, a to jednoho z menších šlechtických rodů, který se ve své době usadil pod Orlickými horami na tvrzi Orlice u Kyšperka. Srdci dnešnímu čtenáři nejbližší byl onen z příslušníků starého českého vladyckého rodu, který se zasloužil o rozkvět našeho města. Mladému baroknímu šlechtici Hynkovi Jetřichu Vitanovskému je věnována zhruba polovina textu knihy a právě jeho zásluhou prodělalo jím oblíbené městečko Kyšperk velké změny k lepšímu.
Jak se mu to podařilo? Knížka s barevnou přílohou si určitě zaslouží naši pozornost a ocenění.  Díky pečlivě vedenému poznámkovému aparátu může zájemce pokračovat ve studiu historie i po dočtení textu. Za všechno obdivuhodné autorovo výzkumné a dokumentaristické bádání uvádím upozornění na bakalářskou práci letohradské Elišky Kovářové o štukové výzdobě kostela sv. Václava a nejnovějších poznatcích o jejím autorovi.
Ukázka z knihy: „Takto vzpomíná kyšperský kronikář Klíč roku 1865 ve svém rukopisném díle na smrt a odkaz Hynka Vitanovského: Zvon ohlásil smrt otce poddaných, těšitele vdov a chudých, jejich podporovatele, vzdělavatele mládeže i milovníka dítek, podporu všech obyvatelů. Krásný pomník zde na světě zanechal skrze skutky jeho podnes každý občan, který o něm četl, si s úctou na něj vzpomene, neb viditelný památky k jeho slávě to dosvědčují, co on za muže byl."
Eva Hlaváčková

Starosta Petr Fiala a muzejnice Dagmar Bednářová uvedli do života knihu Michala Vitanovského (vpravo), možná příbuzného s rodem Vitanovským v 70 generaci. Foto: Vladimír Zamazal