Socha
sv. Václava pro Libchavy
vznikla ve
lhotecké kovárně
Františka Bečky
V neděli dne 28. října byla v
Libchavách
odhalena nově instalovaní socha sv. Václava, dílo uměleckého kováře
Františka Bečky. Po loni instalované soše sv. Prokopa před kostelem
v Dlouhé Třebové to je další vydařené dílo, které má svůj původ ve
lhotecké kovárně. Měl jsem možnost postupně sledovat,
jak socha vznikala, ale nesměl jsem její snímky zveřejňovat.
Některé fotografie z procesu vzniku sochy nyní uvádím. František trávil v
dílně skutečně hodně času, brnění pro světce zkoušel na své vlastní
postavě. Pro svou práci potřeboval i posilu - pomáhala i manželka, měla
pro pracovní finiš v září a říjnu velké pochopení.
Ocelová socha sv. Václava s
mečem, štítem a praporcem zachycuje českého světce v životní velikosti a
je v Libchavách
umístěna na kamenném podstavci . Je zde pouze několik dní a již mám dobré
ohlasy od všech, kteří
Libchavy za účelem
shlédnutí nového sv. Václava navštívili.
Svatý Václav (907 – 28. září 935)
byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona
české země. Český kníže Václav
I. byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry, která byla
dcerou knížete Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první
historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá
Ludmila.
Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, patron české
země, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v
emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské
Evropy. Václavova obliba je také daná dlouhou církevní tradicí, později
byla posílena obrozeneckými potřebami. Kult, ke kterému se nakonec
obrátil i samotný Boleslav, se začal výrazně projevovat od druhé
poloviny 11. století. Vyzdvihované přednosti jsou: zbožný a mravný
život, horlivost pro čest a slávu Boží, péče o rozšíření křesťanské víry
v celém národě, stavba četných křesťanských chrámů, častá návštěva
bohoslužeb, všestranné konání skutků milosrdenství a lásky. Václav ctil
svou matku, pečoval o chudinu, nemocné a sirotky, poskytoval přístřeší a
pohostinství pocestným a cizincům a netrpěl, aby se komukoliv stala
křivda, byl osobně statečný, výborný jezdec na koni. Toto vše se dle
tradice událo v období mezi jeho 18. a 22., resp 28. rokem života až do
jeho smrti.
Situace z pátku 12. října |