Proč teď neděláme takové výstavy?    

Před deseti lety to byla "Výstava roku 2008":  Jiří Křiklava + František Bečka

Zcela plný dům. Tak zaplněnou výstavní síň jsem viděl už několikrát. Připomínám si např. výstavu Ladislava Šicha,  nebo výstavu k 80. narozeninám Mojmíra Stránského spojenou s sletem Velorexů v závěru srpna roku 2004 a také výstavy  praví Jiřího Křiklavy a Františka Bečky , která se uskutečnila před deseti lety v listopadu 2008.  Vernisáž se konala přímo ve výstavní síni. Mělo to logiku v tom, že přítomná hudební skupina Barrel band z Ústí nad Orlicí nezahrála jen dva či tři obligátní kousky na úvod či závěr vernisáže, ale hrála pro dobrou pohodu  téměř hodinu a půl. A byly to melodie, které opravdu pohladily všechny přítomné a  navodily dobrou náladu a atmosféru let. Hrály se melodie opravdu věčně zelené.  Basistou kapely je František Bečka a tak není divu, že na jeho výstavě kapela zahrála stejně jako v červnu  při otevření výstavy ve svitavském muzeu nebo před časem i v ústecké Galerii pod radnicí.  Výstavní síň byla nabitá nejen návštěvníky, ale také kvalitními pracemi obou autorů.  František Bečka vystavil na 40 prací většinou trojrozměrných,  plastiky, zbraně, obrazy, sochy.  Jiří Křiklava přivezl do České Třebové  nejen vynikající snové obrazy podporující nejen fantazii, ale i  pocit vznešenosti, optimismus a dobrou náladu, ale také  další  snímky z cyklu Poezie  psaná odpadem, kterou velmi úspěšně vystavoval před časem již jednou v českotřebovské Literární kavárně (vzpomene si na ni někdo?) a také  v Praze. Právě z Prahy si přivezl Jiří Křiklava básnířku Věru Ludíkovou, která jej uvedla také krásnými básněmi z cyklu,  inspirovaného právě jeho cyklem fotografií. Z nadšení pro  vystavenou kolekci snímků z pražské výstavy vznikl  dokonce najednou celý cyklus 26  básní se stejným názvem. Ani nevím, zda byl nebo nebyl potom vydán v knižní formě. Ukázky z cyklu jsme si vyslechli při vernisáži. Uměleckého kováře Františka Bečku uvedl tradičně jeho životopisec kunsthistorik Dr. Karel Jaroš a také velmi vtipně i letohradský básník Martin Vídeňský (na fotografiích s kloboukem)..
Na výstavu jsme dlouho vzpomínali a  nyní při desetiletém výročí se ptáme, zda by nešlo takovou událost třeba znovu zopakovat... 
MILAN MIKOLECKÝ