Českotřebovský deník 350/2018 (9/12)
Jednatelem Vodárenské společnosti Česká Třebová bude Jaroslav Zedník
Rada města se dne 3.12. zabývala problematikou Vodárenské společnosti  Česká Třebová, s.r.o. v souvislosti se změnami, které nastanou při zajištění její činnosti od 1. ledna 2019.  Dosud fungovala Vodárenská společnost pouze jako "prázdná skořápka", neměla  zaměstnance na plný úvazek a veškerou činnost zajišťovala pomocí  servisní smlouvy s Orlickou vodohospodářskou společností. Servisní smlouva, uzavřená v r. 2008 na 10 let, končí a od nového roku již veškerou činnost bude  městská společnost zajišťovat svými vlastními zaměstnanci. Převezme veškerou odpovědnost za  zajištění provozu vodovodů a kanalizací v České Třebové a také ve Zhoři a v Přívratu. Provoz vodárny, čistírny odpadních vod, správu a údržbu sítě kanalizací a vodovodů bude Vodárenská společnost zajišťovat vlastními pracovníky, kteří tuto činnost dosud zajišťovali jako zaměstnanci soukromé společnosti ORVOS, s.r.o. Nový model přímého řízení Vodárenské společnosti bude ekonomičtější, celá činnost Vodárenské společnosti bude pod veřejnou kontrolou. (Dosud byla možná pouze kontrola podle uzavřené servisní smlouvy.)
Dosavadním jednatelem této společnosti do 31.12. 2018 je Ing. Radoslav Budil, který současně pracuje jako vedoucí finančního odboru MěÚ. Tuto funkci  však nemůže zastávat společně s prací jednatele plnohodnotné Vodárenské společnosti, proto rada města navrhla ke konci roku jeho odvolání z funkce jednatele a  doporučila zastupitelstvu města navrhnout (v souladu se zákonem o obcích), aby valná hromada zvolila jako nového jednatele obchodní společnosti Vodárenská společnost pana Jaroslava Zedníka. Před nástupem do funkce starosty města Jaroslav Zedník pracoval jako jednatel městské společnosti Eko Bi.  Současně  bylo navrženo odvolat z funkce předsedy dozorčí rady Vodárenské společnosti Ing. Miloslava Cindra. Nová dozorčí rada bude pětičlenná.  Bylo navrženo, aby jejím předsedou byl RNDr. Vlastimil Hruška, a novým členy Ing. Jiří Vencl, PhD. Pavel Doubrava a Jiří Ducháček. Pátým členem dozorčí rady bude Ing. Jaromír Urban, který byl jejím členem již v minulém volebním období.
 
Modeláři dovezli ze Slovenska trojitý úspěch!
Ačkoliv to nebylo původně v plánu, podařilo se nakonec zorganizovat výpravu na modelářskou soutěž na Slovensko. Akce s názvem Plastiková zima se koná v Bratislavě, tradičně před vánoci. A jelikož je největší akcí svého druhu na Slovensku, dá se o ní mluvit jako o mistrovství republiky.
Celá soutěž se konala v kulturním domě Ružinov. Návštěvníci mohli vidět kolem 1500 modelů. Ačkoliv naše výprava byla malá - jen já a má skvělá žena - odbornou porotu Třebová i tak zaujala. Nestává se často, že v jedné kategorii dostane jeden modelář rovnou tři ceny a z toho jednu hlavní. Takže jsme za Třebovou opět zabodovali a to rovnou na mistrovské soutěži!  Vítek Vrog Přívratský
II. etapa výstavby šaten atletického stadionu na Skalce nebude malá akce
Stavba atletického (letního) stadionu na Skalce byla rozdělena na dvě etapy. První z nich byla realizována v letošním roce a stála nás 20 milionů korun, z toho byla šestimilionová dotace MŠMT.  Dalších 14 milionů však bylo třeba vydat z městského rozpočtu. Počítám v tom 370 tisíc Kč, které je třeba přidat v rámci třetí rozpočtové změny a zvláštní položku 950 tisíc korun na výsadbu a úpravu zeleně v areálu.  Fotografie říjnovým sluncem ozářené modré atletické dráhy z doby kolaudace ukazovaly, jak se dílo podařilo, bylo předáno do správy sportovní divize  společnosti Eko Bi. Stadion se začal používat zejména k tréninku sportovců, kteří si mohli historicky první umělou  atletickou dráhu ve městě vyzkoušet. Přitom však bylo pořízeno poměrně velké množství jiných fotografií, upozorňujících na to, že kvalita práce odvedená dodavatelem stavby není velká a bude vyžadovat opravy řady vad a nedodělků. Jsou zde propadlá místa, vady odkanalizování, zastřešení některých přístřešků pro nářadí atd. Některé z nich půjdou odstranit snadno, u řady z nich to však tak jednoduché nebude, neboť opravou povrchu se poruší jistě i lajnování. Zda jsou obsaženy i v kolaudačním protokolu nevím. Věřme, že tyto vady (a není jich málo) budou dodavatelem stavby v rámci reklamačního řízení vyřešeny.
Stavba by měla pokročit do II. etapy. Obsahuje šatny pro sportovce využívající stadion, sklady sportovního vybavení a provozní objekt se sociálním zařízením pro veřejnost.  I když se opět se počítá s poskytnutím dotace ze stejného dotačního titulu, bude i tato stavba velkým zářezem do rozpočtu města. Jak přesně bude potřeba dofinancování velká, nelze přesně předvídat, jsou však stanoveny podmínky pro poskytnutí investičních dotací  MŠMT. Program vypadá slibně, je plánován velký finanční objem a počítá s dotacemi od 15 do 40 mil. Kč na jednu akci. Opět je ale třeba počítat s nemalým dofinancováním. Dobudovat letní stadion na Skalce II. etapou je skutečně zapotřebí, bez šaten jej nelze řádně využívat. Navíc by šatny měly sloužit v zimním období pro sousední zimní  stadion, kde je šaten nedostatek.
Celkové náklady na realizaci této investiční akce jsou ve výši 43140 tis. Kč včetně DPH.  Dotační program Podpora materiálně technické základny sportu byl vyhlášen MŠMT 29. října 2018, termín pro podání žádostí je 31. 12. 2018. V případě přiznání podpory je podíl dotace stanoven ve výši max. 50% a podíl města ve výši minimálně 50%.  Povinnou přílohou žádosti o podporu je usnesení zastupitelstva města o tom, že souhlasí s žádostí o dotaci a dofinancuje zbylou částku. Je připravena žádost o dotaci ve výši 20240 tis. Kč, která počítá s dofinancováním z městského rozpočtu ve výši 22 900 tis. Kč. Tato částka by zřejmě byla rozdělena na rozpočet města v letech 2019 a v roce 2020. O podání žádosti rozhodnou zastupitelé města dne 17. 12. 2018.  (mm).
Informace o uvedeném dotačním programu najdete ZDE
 
Hluboká krize v týmu: HC Kohouti v Chrudimi propadli
HC Chrudim - HC Kohouti Česká Třebová  8 : 2  Více ZDE
Změna vedení autobusové linky na sídliště Lhotka šetří městu peníze
Na sídliště Lhotky nyní zajíždí všechny spoje autobusové linky 700900 Česká Třebová - Ústí nad Orlicí. Nepatrně to prodlužuje jízdní dobu i trasu linky,  nijak se to však neprojevuje ani na ceně jízdného pro cestující, která je daná systémem integrované dopravy IREDO. Předtím bylo sídliště Lhotka obsluhováno spoji linky 700934  Lanškroun - Česká Třebová, nyní jsou tak vedeny jen 4 spoje této linky. Celou trasu v úseku Terminál - Lhotka a zpět  bylo třeba doplácet z rozpočtu města, nyní je těchto spojů podstatně méně, což se projevilo snížením doplatku města do krajského rozpočtu o cca 200 tisíc korun. (Nyní bude město doplácet do systému cca 246 tis. Kč.) Přitom cestující ze sídliště Lhotka mají kvalitnější a pravidelné spojení od 4:30 do 22 hodin každou hodinu a často dokonce každou půlhodinu. A spoje této linky jezdí v pravidelném dvouhodinovém intervalu po celý den také o sobotách a nedělích Co si mohou přát víc?.
Jabkancová pouť před 43 lety nebyla
Platí to pro rok 1976, tento ročník tedy musíme u historie Jabkancových poutí ubrat. K této události českotřebovský "Kulturní zpravodaj" prosinec 1976 napsal:  "Kolem svátku sv. Kateřiny (25. listopadu) se již mnoho let koná ve čtvrti U kostelíčka tradiční Jabkancová pouť. V letošním roce však nemohla být uskutečněna z důvodu rekonstrukce kulturní místnosti "U Kateřiny" která slouží každoročně k přípravě většiny jabkanců a jejich polotovarů. Občanský výbor č. 8a, který je tradičním pořadatelem jabkancových poutí věří, že příští "Jabkancová"  v roce 1977 bude o to slavnější."
 
Připojení a oddělování obcí  na Českotřebovsku
Jako první  došlo k připojení obcí Rybník a Lhotka, se kterými tvoří Česká Třebová prakticky souvislou zástavbu. Rybník byl připojen k České Třebové 1. ledna 1974, poté zde byl zde vytvořen "občanský výbor č. 18" s předsedou Eduardem Hondlem. Během let došlo ke sblížení s městem, kronikářkou města se např. stala Marie Rösslerová. Ve svazku města Česká Třebová ale obec Rybník vydržela pouze do  90. let, využila první možnost oddělení k vytvoření samostatné obce. Lhotka součástí města zůstala, zejména proto, že vlastně na jejím katastru bylo v 2. polovině osmdesátých let postaveno velké sídliště. Dále byly v roce 1976 k 30. dubnu byly k České Třebové připojeny obce Semanín a Svinná. Tehdy bylo slučování obcí daleko snadnější než v současnosti, těžko to dnes komentovat. Obec Svinná, která měla v době připojení 152 trvale hlášených obyvatel, 55 čísel popisných (z toho 10 neobydlených) a rozlohu katastru 311 ha, zůstala ve svazku našeho města do současnosti. Obec Semanín měla ke dni sloučení 622 obyvatel, 161 čísel popisných a rozlohu katastru 881 ha. Dnes je ovšem již od roku 1998 samostatnou obcí.  Připojením obcí Svinná a Semanín se tehdy v roce 1976 zvýšil počet obyvatel města na 17 073. Nebylo to poslední připojení okolních obcí k České Třebové. Později byly připojeny ještě obce Kozlov, Skuhrov a Přívrat, který se pak ovšem zase již v roce 1990 osamostatnil. Osamostatnění obcí znamenalo možnost samostatného rozhodování o vývoji  obce, k tomu ovšem i větší odpovědnost. Pro veřejnou správu to jsou ovšem náklady navíc. Proto vznikla určitá zákonná omezení. V současnosti zákon umožňuje oddělení části obce, která má samostatný katastr a má více než 1000 obyvatel. Kdyby tento zákon platil již v devadesátých letech, tak by osamostatnění Rybníka, Semanína ani Přívratu nebylo možné. 
Kraj pomůže s obnovou vyhořelé farmy ve Spojile
Nedávno postihl ničivý požár stodolu a zázemí pro zaměstnance v zemědělském areálu v obci Spojil. Sídlí zde sociální podnik, který zaměstnává 33 osob se zdravotním postižením a nezisková organizace Apolenka z. s. zde poskytuje sociální služby osobám s nejrůznějšími druhy handicapu. S pomocnou rukou přišel nyní i Pardubický kraj.
Firmě a neziskové organizaci vznikly velké škody nejen na budově, která zřejmě bude muset být celá stržena, ale zejména na uskladněném senu, které je krmivem pro místních 40 ustájených koní na celou zimu. „Rada Pardubického kraje  schválila uvolnění 300 tisíc korun z krizové rezervy jako finanční dar určený k minimalizaci a nápravám následků škod způsobených požárem objektu a k rychlému obnovení provozu sociálního podniku a zázemí pro neziskovou organizací Apolenka,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
„Celá událost nás velmi zasáhla, vážíme si zkušeností, které zde mají se sociálním podnikáním i službami, které zde poskytuje spolek Apolenka. Jedná se o sociální rehabilitaci a také sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením. Proto se jim snažíme co nejrychleji pomoct, aby svou činnost mohli co nejdříve obnovit,“ dodal radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.