-
Prvního ledna 1849 byl bez veškerých oficialit zahájen provoz na trati
Brno – Česká Třebová. Právě skončil bouřlivý a revoluční rok 1848 a
vláda ve Vídni se obávala, aby slavnostní zahájení provozu spojené s
přítomností občanstva přilehlých míst, nevyvolalo nové pobouření a
podpoření revolučních myšlenek. Původně se s tratí počítalo jako
spojnicí k Olomoucko-pražské dráze, ale brzy se z trati stala trať
hlavní. Historii trati jsem popsal pro Českotřebovský zpravodaj v roce
1999 a nyní jsem byl vyzván, abych shrnul historii posledních 20 let
provozu na trati Brno – Česká Třebová.
-
 V
roce 1999 byla trať z Brna do České Třebové po dokončené rekonstrukci a
elektrifikaci zahrnuta do tzv. 2. koridoru. Rozsáhlé opravy, výměna
kolejí a výhybek, změna zabezpečovacího zařízení jak staničního, tak
traťového proběhly v letech 1996-98. Trať byla modernizována a vybavena
autoblokem, stanice vybavené jedním z nejmodernějších zabezpečovacích
systémů, který byl v té době k dispozici. Elektrický provoz byl zahájen
24. ledna 1999. Část trati z Brna po Svitavy byla elektrifikována
střídavou napájecí soustavou 25 kV 50Hz, od Svitav do České Třebové je
vybavena stejnosměrnou soustavou 3 kV. Dělení soustav je mezi Březovou
nad Svitavou a Svitavami, nedaleko Svitav v km 228. V čele vlaků osobní
a nákladní dopravy nastoupily elektrické dvojsystémové lokomotivy řad
362 a 363. Na vlacích, které nebyly trasovány přes dělení napájecích
soustav u Svitav, nastoupily stroje jednosystémové. Z Brna do Letovic a
Březové nad Svitavou začaly jezdit stroje řad 210, 230, 242 a 560. Mezi
Českou Třebovou pak s osobními i nákladními vlaky převážně lokomotivy
řady 130 a 163. V postrkové službě do Svitav se objevovaly také stroje
řady 181.
-
Od platnosti jízdního řádu 1999 – 2000 začaly po jubilantce jezdit
mezinárodní rychlíky kategorie Eurocity, které byly převážně vedeny
lokomotivami řady 350, patřícím Železniční společnosti Slovenska (ZSSK).
Provoz byl v dalších letech zhruba stejný, změny přinášely jednotlivé
jízdní řády hlavně v časových polohách. V roce 2005 byly na trať
nasazeny jednotky Pendolino, které spojovaly Prahu s Vídní a
Bratislavou. Ve vnitrostátní dopravě po jubilující trati byly pod názvem
"Brněnský expres" zavedeny přímé spoje mezi Prahou a Brnem, které v
podstatě zůstaly dodnes, jen názvy se během let změnily. Jízdní řád
těchto vlaků byl sklouben i s návaznosti na přípoje a několik let jezdí
vlaky v taktu. V současném jízdním řádu jsou tyto oblíbené spoje vedeny
pod komerčním "Svitava". V současnosti jsou tyto vlaky vedeny novými
jednotkami InterPanter řady 661.
-
 Od
14. prosince 2008 se na jubilantce objevily nové lokomotivy z výroby
Siemens, rakouské stroje Taurus řady 1216. Ty byly nasazovány na vlaky
Eurocity, mezi Vídní a Prahou. V prosinci 2014 byly spoje EC jezdící na
jubilantce mezi Vídní a Prahou nahrazeny jednotkami Railjet, z nichž
část zakoupily České dráhy a společně s Rakouskými drahami provozují
linku spojující v současnosti Prahu přes Vídeň do Grazu. Změny před 2
roky nastaly také v relaci Praha - Budapešť, kdy byly vlaky v tomto
směru dostaly komerční název Metropolitan.
-
Asi největší změnou nejen na jubilující trati, ale v celé železniční
síti České republiky přineslo v roce 2008 rozdělení Českých drah na
provozovatele a dopravce. Trať, budovy a zaměstnanci, zajišťující provoz
připadli pod státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).
Segment zajišťující služby pro cestující, osobní a rychlíkovou dopravu
zůstal Českým drahám a nákladní doprava je dceřinou společností ČD s
názvem ČD Cargo. Na jubilantce se v nákladní dopravě se začaly objevovat
také soukromé dopravní společnosti. Také do osobní dopravy na jubilantce
vstoupila konkurence. Společnost Regiojet v současnosti provozuje
několik spojů mezi Prahou, Bratislavou a Vídní.
-
Další a rovněž zásadní změny přineslo územní rozdělení a financování
regionální dopravy kraji. Trať je podle současného územního dělení
rozdělená mezi Pardubický a Jihomoravský kraj. Krajská hranice prochází
u zastávky s příznačným názvem Rozhraní. Přímé osobní vlaky mezi Českou
Třebovou a Brnem byly zrušeny a současná regionální doprava zvláště na
části trati, ležící v Pardubickém kraji je spíše sporadická. Přestupy
tak probíhají v Letovicích, které však nejsou pro přestupy vyhovující.
Jinak se k regionální dopravě postavil Jihomoravský kraj, kde funguje
taktová doprava z Brna do Letovic a některé spoje jsou prodlouženy až do
Březové nad Svitavou. V úseku z Brna do Skalice nad Svitavou, popř. do
Rájce Jestřebí jsou vedeny další regionální vlaky.
-
V budoucích letech čekají jubilující trať i obě koncové stanice velké
změny. V Brně v roce 2019 budou probíhat rekonstrukční práce na
kolejišti hlavního nádraží, některé vlaky jsou převedeny na dolní
nádraží, které sloužilo hlavně pro nákladní dopravu a v minulosti zde
bylo i depo, ze kterého byly vystavovány lokomotivy pro vlaky na
jubilantku. Také Českou Třebovou čeká rekonstrukce nádraží, ale ta byla
zatím odložena na rok 2021. V plánu je také rozsáhlá rekonstrukce trati
mezi Brnem a Blanskem, zahájení je naplánováno po roce 2020. Ta se
zásadně dotkne expresní dopravy na trati. Další změnou, kterou by však
cestující neměli pocítit, bude zapojení trati do centrálního
dispečerského pracoviště, odkud bude pak řízen provoz a celé trati. K
tomuto kroku je však nutno provézt ještě celou řadu úprav ve stanicích
na trati a zřejmě k tomu dojde až po skončení výluk mezi Brnem a
Blanskem.
-
Za posledních 20 let se také změnilo nasazení lokomotiv i vlakových
souprav. Kromě těch, které jsem zmínil se na jubilantce objevují
nejnovější lokomotivy. Kromě nasazování lokomotiv řady 380 ČD od výrobce
Škoda na vlacích Metropolitan se jedná o stroje Traxx a Vectron. Ty
provozuje hned několik dopravců jak v osobní, tak hlavně v nákladní
dopravě. Skladba vlakových souprav pro osobní dopravu se rověž změnila.
Kromě již uvedených jednotek 661 InterPanter a souprav pro Railjet jsou
v soupravách zařazovány nové i modernizované vozy s klimatizací,
přípojkami na nooteboky a wifi. Na části regionálních vlaků z Brna do
Březové, či Letovic jsou nasazovány jednotky RegioPanter.
-
Pavel Stejskal
-
Na mapě lze vidět kam všude
jezdí soupravy Railjet.
Také k nám do České Třebové....
-
|