Z historie městského krematoria v České Třebové Snaha o výstavbu smuteční obřadní síně v české Třebové získala ve druhé polovině šedesátých let konkrétní podobu. Uvažovalo se o finančním zajištění akce. tehdejší rada města a jeho představitelé, předseda MěstNV Jaroslav Roleček a tajemník Bohuslav Routek se pak v roce 1967 obrátili na občany s výzvou o poskytnutí třeba i malé bezúročné půjčky, která by umožnila výstavbu obřadní síně. Výzva byla vyslyšena stovkami rodin, které poukazovaly n účet města i malé obnosy, například 100 nebo i 50 Kčs. MěstNV poté vystavil v roce 1968 všem záruční listinu na půjčku a kvitanci, ve které bylo všem vyjádřeno poděkování. Podle zápůjční smlouvy měla být půjčka vrácena na základě předložení smlouvy při vyúčtování obřadu ve smuteční síni a dále proplacením po pěti letech od r. 1974 tak, že nejpozději do konce roku 1978 měly být všechny zápůjční smlouvy proplaceny. Možná se se neproplacené zápůjční smlouvy najdou ještě v některých rodinných archivech. Při přípravě výstavby smuteční síně pak došlo v roce 1968 k obratu, původní projekt byl rozšířen na městské krematorium. Tato změna byla umožněna tehdy odvážným rozhodnutím ředitele komunálních služeb. Součástí stavby na volných polích před městským hřbitovem se tak stala i kremační pec, tehdy ještě na propan-butan. O problematiku ochrany životního prostředí se tehdy nikdo moc nestaral. Zřízení krematoria v České Třebové bylo předmětem na tehdejší dobu dost ostré mediální přestřelky v okresních novinách Jiskra Orlicka mezi Českou Třebovou a Ústím nad Orlicí. Obřadní síň a městské krematorium pak bylo dokončeno v roce 1970, slavnostní otevření se uskutečnilo v závěru července. Od této doby prošlo řadou úprav, zejména je třeba zmínit plynofikaci v roce 1978, byla změněna technologie spalování. Častý černý dým, který byl předmětem kritiky a stížností, větší rozsah měl boj proti rozšíření krematoria v letech 1989 - 1990 podle záměru tehdejšího Okresního podniku služeb. Po roce 1990 se vše opět dostalo do vlastnictví města. Bylo stanoveno, že technologie městského krematoria by měla splňovat přísná kritéria norem a kontrolována, stejně jako počet spalů během roku. Krematorium neslouží jen pro město, ale širší oblast, nejbližší je stále v Pardubicích a v Šumperku. Proto také byla současná kremační technologie zakoupena ještě v závěru devadesátých let z dotace zajištěné v té době ještě existujícím okresním úřadem. Majitelem budovy obřadní síně a krematoria je stále město Česká Třebová, které ji pronajímalo Soukromé pohřební službě. Jde o to, zda podmínky, za kterých byl pronájem domluven byly stanoveny dostatečně pevně a zda byly kontrolovány. Zisk z pronájmu byl tak malý, že nestačí ani na obnovu kremační pece. Provádělo se několik etap rekonstrukce, při které bude vylepšen vzhled budovy, obnoveno schodiště. provedla e také rekonstrukce WC. Během lett vyrostly stromy v okolním parku, obřadní síň a její okolí, park i městský hřbitov jsou udržovaná pietní místa, navštěvovaná i bývalými českotřebovskými rodáky a zaslouží si trvalou pozornost a stálou údržbu. (mm) |