Českotřebovský deník 32/2018 (29/1)  
Kohouti mají nejvyšší návštěvnost v krajské lize
Hokejisté České Třebové odehráli v probíhající sezoně celkem 30 zápasů, v nichž získali 67 bodů. Patnáctkrát se Kohouti se představili vlastním fanouškům, na jejich domácí utkání přišlo celkem 7 288 diváků. Průměrná návštěva na jedno utkání byla 486 diváků a to znamená prvenství v rámci krajské ligy Pardubického kraje!!
Nejvyšší diváckou kulisu měl vloni 3. prosince zápas Česká Třebová – Choceň, který navštívilo 686 diváků. Na stupně vítězů se ještě dostal duel Winter Classic (hraný 27. ledna na otevřeném kluzišti v Žamberku) Česká Třebová – Choceň (556 diváků) a 12. listopadu loňského roku hrané utkání Česká Třebová – Světlá nad Sázavou (545 diváků).
Pořadí klubů: 1. Česká Třebová 7 288 diváků (průměr na jedno utkání 486 diváků), 2. Choceň 6 655 diváků (průměr 444), 3. Moravská Třebová 5 107 diváků (průměr 340) 4. Chotěboř 3 700 diváků (průměr 264), 5. Světlá nad Sázavou 3 295 diváků (průměr 253), 6. Litomyšl 2 832 diváků (průměr 218), 7. Polička 2 251 diváků (průměr 188), 8. Chrudim 2 484 diváků (průměr 166), 9. Hlinsko 2 304 diváků (průměr 154), 10. Havlíčkův Brod B 1 225 diváků (průměr 94). Tým Ledče odehrál pouze první část soutěže, deset domácích utkání navštívilo 1 113 diváků (průměr 111).
“Údaje o návštěvnosti potvrzují, že svoji práci neděláme vůbec špatně. Hokej v České Třebové není zdaleka jen o tom, co se odehrává na ledě. Máme nejaktuálnější webové stránky, to je obrovská přednost. Divákům nabízíme tištěné slosovatelné programy, domácí zápasy doplňuje přestávkový program, tradičně vyhlašujeme nejlepší hráče, máme výbornou moderátorku. Na většině zimních stadionů nic podobného neuvidíte a neuslyšíte. Zájem fanoušků nás těší,“ říká manažer Kohoutů Vladimír Vaněk.
 
Kraj posiluje investiční činnost o 416 milionů korun
Rada Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválila přerozdělení finančních prostředků, které kraj získal zvýšeným výběrem sdílených daní v roce 2017. Z celkové přerozdělené částky 416 milionů korun nejvíce posílí kapitola dopravy, která získá 220 milionů korun. Přes 50 milionů půjde do zdravotnictví, kultury a památkové péče či školství.
„Stejně jako v předchozích letech můžeme díky konzervativnímu nastavení rozpočtu využít zvýšené inkaso sdílených daní na investiční činnost kraje a vrátit tak finance zpět do území. Přes 220 milionů korun získá odbor dopravy na investiční příspěvek pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje na pokrytí nutných rekonstrukcí a odstranění havarijních stavů mostů v regionu. Kultura a památková péče získá 55 milionů korun, které budou využity například na investice do Domu hudby v Pardubicích. Obdobná částka jde do školství a o 50 milionů korun posilujeme zdravotnické investice,“ sdělil hejtman Martin Netolický.
Přehled přerozdělení prostředků ze zvýšeného inkasa daní:
-          Doprava a silniční hospodářství 220 000 000 Kč
-          Kultura a památková péče 55 000 000 Kč
-          Školství a mládež 55 000 000 Kč
-          Zdravotnictví 50 855 292 Kč
-          Sociální věci 18 000 000 Kč
-          Kancelář ředitele úřadu 7 987 890 Kč
-          Sport a cestovní ruch 6 500 000 Kč
-          Životní prostředí a zemědělství 2 300 000 Kč
-          Krizové řízení 500 000 Kč
500 000 Kč pro hasiče 
Rada Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválila poskytnutí individuální dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska – krajskému sdružení hasičů Pardubického kraje ve výši 500 tisíc korun. Finanční prostředky budou určeny nejen na činnost tohoto sdružení, ale také na práci s mládeží a na pořádání různých soutěží v požárním sportu.
„Finanční podpora dobrovolných hasičů započala již v roce 2002. V minulosti jsme přispívali krajskému Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska částkou 300 tisíc korun. Letos již potřetí uvolňujeme částku 500 tisíc korun, jelikož si plně uvědomujeme záslužnou činnost v oblasti prevence a práce s dětmi a mládeží. Navíc popularita požárního sportu narůstá a daří se díky činnosti krajského sdružení přilákat další mladé zájemce o požárničinu,“ sdělil hejtman Martin Netolický. „Kromě tohoto příspěvku podporujeme nejen činnost krajského sdružení, ale také jednotlivé jednotky při pořízení požárních automobilů, stavbě či rekonstrukci hasičských zbrojnic, ale také drobnějšího technického vybavení, jako jsou ponorná čerpadla,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Se svými více než 22 tisíci členy patří dobrovolní hasiči mezi jednu z největších organizací na území kraje a navíc jsou přítomni i v těch nejmenších obcích a umožňují dětem zapojení do kolektivu a sportovní vyžití.
 
Vážným následkům nehod zabrání omezení rychlosti a vzdělávání řidičů, nikoliv plošné kácení stromů
Příčinami dopravních nehod jsou nejčastěji nepozornost řidičů a nepřiměřená rychlost, nikoliv stromy podél silnic. Vyplývá to z policejních statistik. Mezi pevné překážky podél cest zdaleka nepatří jen stromy, ale i pouliční lampy, betonové sloupky, domy, mostní pilíře, skály a další. Stejně jako kvůli bezohledným řidičům nebudeme bourat budovy stojící vedle silnice, není řešením ani plošné kácení stromů. Tragickým koncům dopravních nehod zabrání nejlépe snížení rychlosti, osvěta a instalace svodidel. Stejnou cestou kráčejí v sousedním Německu, ale i ve Francii nebo Spojených státech.
V roce 2017 šetřila policie celkem 103 821 dopravních nehod[i]. Srážka s pevnou překážkou tvoří jen pětinu z celkového počtu. Pozornost se ke srážkám s překážkami obrací především proto,  že následky jsou v mnoha případech tragické. Příčinami[ii] nejtragičtějších nehod jsou ale zejména nepřizpůsobení jízdy technickému stavu vozovky a situace, kdy se řidič plně nevěnoval řízení vozidla. Náraz do pevné překážky, kterou může být i strom, je pak už jen důsledkem špatné jízdy řidiče.
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že plošné vykácení stromů problém neřeší. Naopak je potřeba přimět řidiče k bezpečnější jízdě a dodržování pravidel. Mezi systémová opatření, která snižují počty dopravních nehod, patří snížení rychlosti jízdy v alejích, reflexní nátěry[iii] či odrazky na kmenech, svodidla v rizikových místech, výsadba stromů v bezpečné vzdálenosti od vozovky, ale také výuka jízdy alejemi v autoškole[iv].
„Hovořit o plošném kácení stromů kvůli zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích je krátkozraké. Můžeme se poučit například ze zkušeností z Francie nebo Spojených států amerických. Studie[v],[vi]  prokázaly pozitivní dopad alejových stromů na bezpečnost řidičů. Spojitost mezi počtem smrtelných nehod a hustotou alejí naopak prokázána nebyla,” říká RNDr. Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.
Plošné kácení podél silnic bez náhrady není podle všeho prevencí tragických dopadů nehod. Navíc by v budoucnu vedlo ke zvýšení prašnosti, hlučnosti i negativních dopadů extrémních projevů počasí – v zimě stromy nezabrání tvorbě sněhových jazyků a náledí, v létě poškození vozovky nadměrným horkem. Kromě toho vykácení stromů snižuje také  atraktivitu lokalit pro bydlení a tím pádem i hodnotu přilehlých nemovitostí. Ke kácení stromů z bezpečnostních důvodů by mělo docházet především, pokud stromy svým zdravotním stavem bezprostředně ohrožují zdraví lidí nebo majetek anebo pokud brání řidičům ve výhledu.
K fotografii:   Martin Mička doufám potvrdí, že na snímku je penízovka sametonohá a že běžně na sněhu v lednu neroste. Letos je taková jinačí zima, mech i  tráva se  pěkně zelení...Ale sníh ale jistě ještě přijde. (Foto Bartoš)
 
INFORMACE  o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice
V roce 2017 Policie České republiky šetřila 103 821 dopravních nehod. Při těchto nehodách bylo 502 osob usmrceno, 2 339 osob zraněno těžce a 24 740 osob zraněno lehce. Celková hmotná škoda odhadnutá policisty na místě dopravní nehody dosáhla 6 316,3 milionů Kč.
Porovnání základních ukazatelů s rokem 2016
Pokles v kategorii:
 usmrcených osob o 43 osob tj. o 7,9 %
 těže zraněýh osob o 241 osob tj. o 9,3 %
 
Nárůst v kategorii:
 počet nehod o 4 957 nehod tj. o 5,0 %
 lehce zraněných osob o 239 osob tj. o 1,0 %
 hmotná škoda o 512,1 mil. Kč tj. o 8,8 %
Počet osob usmrcených při nehodách je za rok 2017 nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti. Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969 (1758 usmrcených osob).
Počet těže zraněných osob je za předmětné období také nejnižší od roku 1961, nejvíce těžce zraněných bylo v roce 1969 (9 258 těže zraněných).
 
Počty dopravních nehod a jejich následků za uplynulých 10 let
 
  počet nehod následky na životě a zdraví usmrceno těžce zraněno osob lehce zraněno osob
2008 160 376 22 481 992 3 809 24 776
2009 74 815 21 706 832 3 536 23 777
2010 75 522 19 676 753 2 823 21 610
2011 75 137 20 487 707 3 092 22 519
2012 81 404 20 504 681 2 986 22 590
2013 84 398 20 342 583 2 782 22 577
2014 85 859 21 054 629 2 762 23 655
2015 93 067 21 561 660 2 540 24 426
2016 98 864 21 386 545 2 580 24 501
2017 103 821 21 263 502 2 339 24 740