Astronom František Krejčí                   

35 let od úmrtí Třebováka a oceněného člena České astronomické společnosti

Jedno nebeské těleso nese jméno 29473 Krejčí. Napadlo by vás, že jde o Třebováka Františka Krejčího? Je to tak. Narodil se 19. října 1901 na Trávníku. V České Třebové začal chodit do školy a bylo mu devět, když se na obloze objevila Halleyova kometa na své cestě kolem Slunce. Malému Františkovi učarovala. A což teprve když se dověděl, že její dráhu vypočítal už v roce 1705 britský astronom Edmund Halley! Začal se pídit po astronomické literatuře a chtěl se dovědět všechno o hvězdách. Ale praktický tatínek ho usměrnil:

"Dej pokoj s hvězdama, Franto," a dal synka učit na dráhu.

Strojvůdce František Krejčí křižoval republiku v rychlíkové lokomotivě z Prahy do Bratislavy nebo z Třebové Olomouce a kam přijel, tam běhal po knihovnách a knihkupectvích a sháněl "něco o hvězdách nebo kometách".

Čas letěl. Skončila druhá světová válka a pan Krejčí šel budovat české pohraničí, jak se tehdy říkalo. S celou rodinou se přestěhoval do Karlových Varů. Byť jsou tam dvě nádraží - Horní a Dolní, zkušeného strojvůdce zklamala. Zaměstnání našel v Hnědouhelných dolech v sousedním Falknově (dnešním Sokolově). V padesátých letech pracoval jako redaktor závodního časopisu Dolu Marie Majerové. A stále všechen volný čas trávil nad astronomickou literaturou. V Karlových Varech založil astronomický kroužek. V něm se sešel s podobně nadšeným Janem Plachem. Společně spřádali své sny o postavení hvězdárny, o sestavení hvězdářského dalekohledu, o pozorování hvězd...

Jednou přišel Jan Plach, zaměstnanec Pozemních staveb, se zářícím zrakem: "Mám možnost levně koupit panely a cihly," sdělil příteli Krejčímu.

A začalo běhání po úřadech. Našli vhodné místo pro výstavbu hvězdárny na Hůrkách, zajistili stavební povolení a další stoh nejrůznějších potvrzení, získali brigádníky mezi členy astronomického kroužku, připravili stavební parcelu a položili základní kámen. Sen nabýval reálných tvarů.

Světe div se, zázrak se stal! Hvězdárna na Hůrkách byla slavnostně otevřena 7. července 1963. Oba iniciátoři - František Krejčí a Jan Plach - se dali do vybrušování čočky, do stavby dalekohledu a zaznamenávali první pozorování oblohy a pohyby hvězd.

Ale neštěstí nechodí po horách. V roce 1971 hvězdárna vyhořela. Tehdy jsem potkala jejího nešťastného stavitele.

"Pane Krejčí, my Třebováci se přece nedáme," dodávala jsem mu sílu. "Určitě se vám podaří dát hvězdárnu znovu do kupy a zase ji otevřete." A pan Krejčí se skutečně s obrovskou vervou pustil do obnovy hvězdárny.

Za pár let její nové existence byla dobře vybavená karlovarská hvězdárna pověřována Českou astronomickou společností celostátními i mezinárodními úkoly. Plnila je k naprosté spokojenosti graduovaných vědců. Vědeckou činnost Františka Krejčího ocenila Česká astronomická společnost mnoha řády a diplomy. Prohlížela jsem si seznam vyznamenaných vědeckých pracovníků-astronomů, mezi jejichž jmény a mnoha tituly překvapovalo jméno astronoma-samouka Františka Krejčího, kolegy astronomy váženého a neobyčejně skromného.

Dovolte malou příhodu pro dokreslení. Ondřejská hvězdárna pořádala jakési soustředění a vyzvala všechny astronomické kroužky v republice, aby navrhly nejvhodnější účastníky ze svých řad. Z celkového množství několika desítek mladých astronomů měli však být vybráni pouze čtyři. Lázeňský hydrogeolog RNDr. Břetislav Vylita, CSc., se mne zeptal: "Znáš nějakého pana Krejčího? Řekl, že pojede náš Tomáš a šéf Ondřejské hvězdárny rozhodl: - Když Tomáše doporučuje pan Krejčí, tak pojede. Kdo je ten pan Krejčí?"

Od 21. října 1991 má Hvězdárna na Hůrkách ve vstupní hale umístěnu pamětní desku, která připomíná, že jejím zakladatelem je František Krejčí. K nedožitým stým narozeninám Františka Krejčího pojmenovala Česká astronomická společnost na návrh Jiřího Grygara planetku, kterou objevil Petr Pravec a Lenka Šarounová, "29473 Krejčí". Od únoru 2003 nese jedna z ulic v lokalitě Motýlek na Hůrkách jméno Františka Krejčího. A konečně se dočkala i karlovarská hvězdárna označení jménem svého zakladatele Františka Krejčího. Dmu se pýchou, když vyprávím o tomto svém příteli Třebovákovi, jako bych všechny ty ostruhy vybojovala sama...

EVA HANYKOVÁ, KARLOVY VARY

Historie hvězdárny v Karlových Varech

je spojena se jménem Františka Krejčího

Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici.
Podle historika Karla Nejdla existovala zde krátce soukromá hvězdárna vybudovaná na karlovarské hlavní třídě lékárníkem Františkem Wočadlem. Celková orientace obyvatelstva na lázeňské služby ani potřebu pěstování astronomie nevyžadovaly.

9. června 1954 byl založen při tehdejším Krajském domě osvěty v Karlových Varech první astronomický kroužek. Členové kroužku konají přednášky pro veřejnost, pozorování malým dalekohledem v parku 'U kočky' a rozhodují o výstavbě hvězdárny. Myšlenka na její vybudování se nejdřív nesetkala s příznivým ohlasem. V roce 1955 ale osvětový dům zkusil adaptovat několik objektů, ale jejich odlehlost a dezolátní stav budov znamenal, že se od jejich úprav ustoupilo. Naposledy se snažili upravit pozorovatelnu na střeše střední ekonomické školy. Nakonec se rozhodlo o výstavbě nového objektu hvězdárny v místě vyhořelého lesa na Hůrkách.

Astronomický kroužek se po zrušení Krajského domu osvěty dostal pod Kulturní a společenské středisko. Slavnostní výkop byl proveden 3. října 1959. V následujícím roce se práce rozběhly naplno. Členové kroužku zde pracovali i se svými rodinami. Postupně utuchala i brigádnická pomoc a hrozilo, že malý kolektiv nenajde síly hvězdárnu dostavět. Nakonec převzal národní podnik Pozemní stavby Karlovy Vary nad stavbou patronát a hvězdárnu dobudoval.

Také dalekohled byl realizován amatérsky. První primární zrcadlo dalekohledu prasklo a muselo se koupit stejných parametrů a kvality. Nakonec to vypadalo, že se dalekohled dokončí, jeho hlavní konstruktér, ing. Bok, v květnu 1963 náhle zemřel - dalekohled dokončili dobrovolně zaměstnanci Elektrosvitu.

Hvězdárna byla slavnostně otevřena 7.července 1963. Za astronomický kroužek převzal klíče od ní František Krejčí, který se na dalších dvacet let stal jejím vedoucím. Hvězdárna měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách asi 9,5 x 5 metrů. Ve zvýšeném přízemí byla přednášková místnost, hala, WC a improvizovaná klubovna. Pod odsuvnou střechou byl umístěn reflektor Newton 250/1500 mm.

Rozvoj činnosti hvězdárny byl podmíněn zájmem lidí zejména o kosmonautiku, která koncem šedesátých let vrcholila přistáním na Měsíci. Rozvoj přerušil požár hvězdárny v listopadu 1971. Zničil celou knihovnu, dalekohledy a poškodil přední část budovy. F. Krejčí s vytrvalostí sobě vlastní prosadil její obnovu a rozšíření. K původní budově byla přistavena zadní část, která prostory zvětšila o celkem 4 místnosti. Stav však umožnil hvězdárně rozvoj po roce 1993, kdy se daří hvězdárnu s podporou Magistrátu zrekonstruovat, aby vyhovovala stávajícím potřebám.

Zde bych rád připomenul osobnost Františka Krejčího. Založil kroužek a vybudoval i vedl hvězdárnu od roku 1959. Obnova hvězdárny v letech 1972 až 1977 byla především jeho zásluhou. Narodil se v České Třebové 21. října 1901. Byl strojvůdcem a v tomto povolání setrval skoro až do důchodu. Zájem o astronomii v něm prý vzbudilo pozorování Halleyovy komety v roce 1910, přitahovala ho ale i filosofie, umění, cestoval a poznával život lidí. Za německé okupace vstoupil do České astronomické společnosti. Do Karlových Varů přišel roku 1947. Československá astronomická společnost ho jmenovala čestným členem a odměnila ho Koperníkovou a Keplerovou medailí. Mimo jiné získal zlatý odznak budovatele Karlových Varů i další uznání. Zemřel po těžké chorobě 13. června 1984 v Karlových Varech. Nutno podotknout, že se již od roku 1993 pokoušíme přesvědčit některé místní zastupitele, aby bylo možno hvězdárnu po Františku Krejčím pojmenovat. Jsem přesvědčen, že i přes některé drobné nedostatky, na které dnes narážím (problematika plánů objektu atp.), zanechal po sobě dílo velmi značné ceny, které má šanci nadále přežít a nabízet programy veřejnosti.

V osmdesátých letech se hvězdárna zaměřila pod vedením ing. Josefa Märze a RNDr. Miroslav Lošťák na odborné programy například v oboru Meziplanetární hmoty, zákrytů hvězd Měsícem a planetkami a sledování slunečních skvrn. Zařízení nabízelo veřejnosti otevírací dobu ve středu a v pátek večer za jasné oblohy a prováděly se zde školní exkurse. Po "sametové revoluci" upadal o hvězdárnu zájem. Od roku 1991 je zařízení součástí Městského kulturního střediska, jehož ředitel p. Alois Ježek nejeví o hvězdárnu žádný zájem. Ing. März začíná mít existenční problémy, a tak byl po dvouleté spolupráci požádán Miroslav Spurný, zda by vedoucího hvězdárny nechtěl dělat. Nabídku dlouho zvažoval a nakonec hvězdárnu 1. ledna 1993 s nejistými představami převzal. První dva roky hvězdárna nabízela veřejnosti jen pozorování noční oblohy v minimálním personálním obsazení. Byl to čas, kdy se hledal další směr a hospodářka MKS neustále ujišťovala o tom, „že na nic nejsou peníze“. Když se v roce 1995 stalo MKS součástí KSO, začali jsme vážně uvažovat o změně zřizovatele, což trvalo ale dva roky. Od 1. 1. 1995 do 30. 6. 1997 byla karlovarská hvězdárna světovou raritou – hvězdárnou Karlovarského symfonického orchestru. Teprve apelace na dva poslance v tehdejším zastupitelstvu způsobila, že hvězdárna byla od 1. 7. převedena pod Úřad města - Odbor kultury. Nynějším zřizovatelem, který splňuje naše představy po všech stránkách je Magistrát města - Odbor lázeňství, cestovního ruchu, kultury a vzdělanosti. V jeho rámci se postupně podařilo na hvězdárnu postavit velmi chybějící vodovod a kanalizaci.

Již od 1. 1. 1996 hvězdárna vyvíjí vlastní odborné audiovizuální pořady, a promítá dataprojektorem. Podařilo se rekonstruovat dolní prostor na velmi slušné zázemí pro děti a mládež. O provoz se stará vedoucí ve spolupráci s dobrovolnými spolupracovníky. Po třech letech dohadů má dnes do objektu volný přístup celkem 7 lidí sdružení Astra, což umožňuje velmi dobře vykrýt služby pro veřejnost a odborná pozorování. Jedním z našich hlavních zájmů je dokončit přestavbu dalekohledu na ovládání automaticky pomocí internetu a ucelený informační systém pro Karlovarský kraj. Na něm v současné době intenzívně pracujeme. V rámci možností pořádáme každoročně v srpnu jeden běh tábora pro děti od 8 do 14 let, na kterém se nezabýváme jen astronomií, ale i jinými aktivitami.

Hvězdárna chce do budoucna získat statut nejen městský, ale i krajský, protože jsme v současné době jediní, kdo se v nově vzniklém Karlovarském kraji podobnými aktivitami v této šíři zabývá. Rádi bychom zde získali do budoucna třeba i planetárium. Takový přístroj je možno například získat prostřednictvím kulturního grantu japonské vlády. Světoznámé lázně Karlovy Vary mají v Japonsku spojence - partnerské město Kusatsu. Dnes máme zřejmě větší možnost tento grant získat, než před lety v rámci KSO. Je to však záležitost jednání v zastupitelstva, protože dostavba hvězdárny pro umístění planetária si vyžádá náklady zhruba 2 - 3 miliony korun. Oproti 15 milionům korun, které nám svým grantem nabízí japonská vláda, je to však prakticky pakatel. A výsledek? Možnost podstatně širší nabídky pořadů pro školy, veřejnost a zejména lázeňských hostů pod umělou noční oblohou. Není to šance?

Samozřejmě, že v současné době je spíše trend hvězdárnu uvést do širšího provozu pro veřejnost. Chceme dát příležitost odborným pozorováním v rámci celosvětových pozorovacích kampaní. V tomto roce bychom jsme se pokusili přistavět kopuli a uvést do provozu pozorovací terasu pro veřejnost s novým dalekohledem přímo pro tento účel. Tou dobou by se již hvězdárna s krajskou působností v Karlových Varech měla stát skutečně důstojným stánkem reprezentující Karlovarsko u nás i v zahraničí a bude to právě v roce, kdy oslavíme 40. výročí jejího otevření pro veřejnost.