Jednalo se o budoucnosti městského krematoria                 
V pondělí 22. ledna 2018 se zaplněném malém sále Kulturního centra konalo veřejné jednání  zástupců města Česká Třebová s občany. Téma setkání bylo předem avizováno: budoucnost městského krematoria. Setkání zahájil starosta města Jaroslav Zedník. uvedl  aktuální problém, tedy otázku zda  má nebo nemá naše městské krematorium pokračovat v činnosti  a případně jakým způsobem. Důvody pro setkání:
1) občané si stěžují na obtěžování občasným tmavým kouřem a zápachem
2) konči životnost stávající pece krematoria (v roce 2020)
3) 31. března 2019 konči stávající nájemní smlouva s dosavadním provozovatelem
Vedoucí odboru majetku MěÚ Ing. Jiří Smrčka  s pomocí projekce seznámil přítomné s materiálem, který obdrželi pro nejbližší jednání také zastupitelé města. Zastavil se především u otázky měření emisí, které bylo provedeno na podzim minulého roku. informoval o tom, že se měřily koncentrace čtyř typů látek: tuhé složky (popílek, kouř), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a těkavých organických nespálených látek. Měření emisí se provádí jednak povinně jednou za tři roky (naposledy v roce 2015) a jednak mimořádně. Na základě doporučení z periodické kontroly byla  provedena oprava vyzdívek. Zřejmě v pravý čas, neboť měření před opravou již vykázalo některé ukazatele na limitech. Po provedení opravy byly naměřeny opět koncentrace všech měřených látek hluboko pod limity.
Další zastavení bylo u ekonomiky provozu z hlediska města jako majitele a pronajímatele objektu i zařízení. Zde myslím nebyl podán jednoduchý a názorný přehled, čísla na projekčním plátně měla být jasně a přehledně uvedena. Zaměňoval se stávající  stav ekonomického výstupu, tedy z předložených materiálů vyplývající dosavadní celkový zisk cca + 6,2 mil. Kč s budoucím ziskem na konci roku 2018 (uvádělo se 7,5 mil. Kč), i když zdaleka nevíme jak vše dopadne a co všechno bude ještě v tomto objektu letos investovat, když už ve schváleném rozpočtovém provizóriu se počítá s částkou více než 200 tisíc korun.  Nová pec (nejpozději v roce 2020) má podle řečeného stát cca  10 mil. Kč, snad po dvoumilionových splátkách. Nikde se také v nákladech nezapočítává také vstupní investice pece v roce 1995 ve výši 8 mil. Kč investovaná údajně z dotace přes Okresní úřad. 
Pozornost vzbudila tabulka uvádějící počty spalů v jednotlivých krematoriích, kterou si dovolím uvést i do tohoto článku. Počet spalů v českotřebovském krematoriu snad všichni přítomní považovali za zbytečně velký, krematorium umístěné do obytné čtvrti (podle územního plánu je plocha určena pro venkovské bydlení nízkopodlažní) má díky prakticky nepřetržitému provozu (také v noci, o sobotách a nedělích) charakter průmyslového provozu a ten by neměl mezi rodinné domky patřit. Zástupci provozovatele to odůvodňovali  zajištěním ekonomické rovnováhy (roztopení pece prý přijde na 6 - 7 tisíc Kč). Zdálo se mi, jako by tak vysoký počet spalů (až 3500) byl jedinou možností jak  provozovat krematorium a pohřební službu v černých číslech. Srovnáním s jinými krematorii vidíme, že jinde dokážou ekonomicky "přežít" i s mnohem nižším počtem spalů a že si tedy lze představit provoz třeba poloviční.
Opravdu Musíme mít stejný počet spalů jako Olomouc, Pardubice nebo Ústí nad Labem? Aby bylo tohoto počtu dosaženo, musí provozovatel přilákat pohřební služby ze vzdálených oblastí, poskytovat množstevní slevy. Díky tomu vychází cena spalu pro Třebováky vyšší než pro cizí pohřební služby podle počtu dodaných těl. 
V diskuzi se ukázalo, že asi polovina přítomných byla pro zrušení provozu krematoria a polovina pro zachování jako služby pro občany. Byl zvednut také etický problém spojený s provozem, tedy pohled z oken a zahrad sousedních domků na černě kouřící komín krematoria. Situace pro okolní sousedy se po letech opět opakuje a navozuje dobu, kdy zde v osmdesátých letech byly ty největší problémy. Rozhodování zastupitelů bude tedy těžké. V případě zachování je třeba rozhodnout, zda prodloužit smlouvu (za nových podmínek) se stávajícím provozovatelem nebo zda převzít provoz do městské společnosti  tak, aby byl provoz pod plnou kontrolou včetně cen  poskytované služby a počtu spalů. S počtem spalů se sice zlepšuje ekonomika, ale roste celkové množství emitovaných látek a současně se tím logicky zvyšuje i pravděpodobnost spalů "nadlimitních těl", tedy spalů s problémy, na které jsou stížnosti. V České Třebové zemře  ročně  160 občanů, jsou zde však spálena těla tisíců dalších. Diskutovali také občané v Rudoltičkách nebydlící, kteří zase trpí u silnice I/14, domy se jim třesou a nikdo jim s tím nic neudělá. Na tom ukázali, že nelze vnímat pouze své vlastní problémy. Zdálo se mi, že odpůrci krematoria přece jen přes všechny své doložené stížnosti chápou, že jde o službu zavedenou v České Třebové již před 47 lety, že jde o zařízení, které musí být kontrolováno. Byly podány návrhy na zpřísnění veřejné kontroly, zpochybněna potřeba pálit i v noci. Zachování dosavadního způsobu (a počtu spalů) by tedy zřejmě narazilo na velký odpor veřejnosti.
Veřejné jednání nemohlo přinést nějaký výsledek. Sloužilo pro oboustranné získání  informací. Základní rozhodnutí o tom, zda pokračovat v provozu českotřebovského krematoria a pokud ano, tak i stanovení způsobu jeho provozování, bude na  jednání zastupitelstva ještě na jaře t.r jistě opět pod dohledem veřejnosti.  Milan Mikolecký