-
- V pondělí 22. ledna 2018 se
zaplněném malém sále Kulturního centra konalo veřejné jednání
zástupců města Česká Třebová s občany. Téma setkání bylo předem
avizováno: budoucnost městského krematoria. Setkání zahájil starosta
města Jaroslav Zedník. uvedl aktuální problém, tedy otázku zda
má nebo nemá naše městské krematorium pokračovat v činnosti a
případně jakým způsobem. Důvody pro setkání:
- 1)
občané si stěžují na obtěžování občasným tmavým kouřem a zápachem
- 2) konči
životnost stávající pece krematoria (v roce 2020)
- 3) 31.
března 2019 konči stávající nájemní smlouva s dosavadním provozovatelem
- Vedoucí odboru majetku MěÚ
Ing. Jiří Smrčka s pomocí projekce seznámil přítomné s materiálem,
který obdrželi pro nejbližší jednání také zastupitelé města. Zastavil se
především u otázky měření emisí, které bylo provedeno na podzim minulého
roku. informoval o tom, že se měřily koncentrace čtyř typů látek: tuhé
složky (popílek, kouř), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a těkavých
 organických
nespálených látek. Měření emisí se provádí jednak povinně jednou za tři
roky (naposledy v roce 2015) a jednak mimořádně. Na základě doporučení z
periodické kontroly byla provedena oprava vyzdívek. Zřejmě v pravý
čas, neboť měření před opravou již vykázalo některé ukazatele na
limitech. Po provedení opravy byly naměřeny opět koncentrace všech
měřených látek hluboko pod limity.
- Další zastavení bylo u
ekonomiky provozu z hlediska města jako majitele a pronajímatele objektu
i zařízení. Zde myslím nebyl podán jednoduchý a názorný přehled, čísla
na projekčním plátně měla být jasně a přehledně uvedena. Zaměňoval se
stávající stav ekonomického výstupu, tedy z předložených materiálů
vyplývající dosavadní celkový zisk cca + 6,2 mil. Kč s budoucím ziskem
na konci roku 2018 (uvádělo se 7,5 mil. Kč), i když zdaleka nevíme jak
vše dopadne a co všechno bude ještě v tomto objektu letos investovat,
když už ve schváleném rozpočtovém provizóriu se počítá s částkou více
než 200 tisíc korun. Nová pec (nejpozději v roce 2020) má podle
řečeného stát cca 10 mil. Kč, snad po dvoumilionových splátkách.
Nikde se také v nákladech nezapočítává také vstupní investice pece v
roce 1995 ve výši 8 mil. Kč investovaná údajně z dotace přes Okresní
úřad.
- Pozornost vzbudila tabulka
uvádějící počty spalů v jednotlivých krematoriích, kterou si dovolím
uvést i do tohoto článku. Počet spalů v českotřebovském krematoriu snad
všichni přítomní považovali za zbytečně velký, krematorium umístěné do
obytné čtvrti (podle územního plánu je plocha určena pro venkovské
bydlení nízkopodlažní) má díky prakticky nepřetržitému provozu (také v
noci, o sobotách a nedělích) charakter průmyslového provozu a ten by
neměl mezi rodinné domky patřit. Zástupci provozovatele to odůvodňovali
zajištěním ekonomické rovnováhy (roztopení pece prý přijde na 6 - 7
tisíc Kč). Zdálo se mi, jako by tak vysoký počet spalů (až 3500) byl
jedinou možností jak provozovat krematorium a pohřební službu v
černých číslech. Srovnáním s jinými krematorii vidíme, že jinde dokážou
ekonomicky "přežít" i s mnohem nižším počtem spalů a že si tedy lze
představit provoz třeba poloviční.
-
- Opravdu Musíme mít stejný
počet spalů jako Olomouc, Pardubice nebo Ústí nad Labem? Aby bylo tohoto
počtu dosaženo, musí provozovatel přilákat pohřební služby ze vzdálených
oblastí, poskytovat množstevní slevy. Díky tomu vychází cena spalu pro
Třebováky vyšší než pro cizí pohřební služby podle počtu dodaných těl.
-
 V
diskuzi se ukázalo, že asi polovina přítomných byla pro zrušení provozu
krematoria a polovina pro zachování jako služby pro občany. Byl zvednut
také etický problém spojený s provozem, tedy pohled z oken a zahrad
sousedních domků na černě kouřící komín krematoria. Situace pro okolní
sousedy se po letech opět opakuje a navozuje dobu, kdy zde v osmdesátých
letech byly ty největší problémy. Rozhodování zastupitelů bude tedy
těžké. V případě zachování je třeba rozhodnout, zda prodloužit smlouvu
(za nových podmínek) se stávajícím provozovatelem nebo zda převzít
provoz do městské společnosti tak, aby byl provoz pod plnou
kontrolou včetně cen poskytované služby a počtu spalů. S počtem
spalů se sice zlepšuje ekonomika, ale roste celkové množství emitovaných
látek a současně se tím logicky zvyšuje i pravděpodobnost
 spalů
"nadlimitních těl", tedy spalů s problémy, na které jsou stížnosti. V
České Třebové zemře ročně 160 občanů, jsou zde však spálena
těla tisíců dalších. Diskutovali také občané v Rudoltičkách nebydlící,
kteří zase trpí u silnice I/14, domy se jim třesou a nikdo jim s tím nic
neudělá. Na tom ukázali, že nelze vnímat pouze své vlastní problémy.
Zdálo se mi, že odpůrci krematoria přece jen přes všechny své doložené
stížnosti chápou, že jde o službu zavedenou v České Třebové již před 47
lety, že jde o zařízení, které musí být kontrolováno. Byly podány návrhy
na zpřísnění veřejné kontroly, zpochybněna potřeba pálit i v noci.
Zachování dosavadního způsobu (a počtu spalů) by tedy zřejmě narazilo na
velký odpor veřejnosti.
- Veřejné jednání nemohlo
přinést nějaký výsledek. Sloužilo pro oboustranné získání
informací. Základní rozhodnutí o tom, zda pokračovat v provozu
českotřebovského krematoria a pokud ano, tak i stanovení způsobu jeho
provozování, bude na jednání zastupitelstva ještě na jaře t.r
jistě opět pod dohledem veřejnosti. Milan Mikolecký
-
-
|