Návštěva muzea v České Třebové        

Coby dlouholetá Českotřebovačka jsem se nedávno zastyděla, že jsem ještě nenavštívila  muzeum, které je již více než 5 let zrekonstruované. Tak jsem to napravila. Doufám, že naše město nemá více takových  „křováků". 

V dnešní době, kdy se setkáváme dost často s tím, že se práce sem tam ošidí, je návštěva našeho muzea takovým pohlazením po duši. Ač nejsem odborník, myslím, že je zde odvedena výborná profesionální práce. Nejen v  rekonstrukci, ale i v muzeu, co do obsahu. Za to upřímné poděkování paní Voleské.  Když vypíchnu jenom něco, tak se mi líbily například plastiky českotřebovského „Leonarda da Vinciho"  Františka Formánka, ve kterých je pohyb, myšlenka a život. Jeho technické modely ve mně budí respekt.

Z repliky funkčního zdymadla, zasazeného do modelu krajiny, se mi úplně zatajil dech. Historie projektu spojení tří moří je velice zajímavá, možná se budoucí generace  dočká realizace.

O patro níž si milovníci vláčků opravdu přijdou na své.  Okouzlila mě imaginární cesta v kupé, kde za okny ubíhala krajina, houkala funící lokomotiva a ozývala se hlášení z nádraží- výborný nápad !  Model našeho nádraží  pro osobní i nákladní dopravu , osvětlené budovy, jedoucí vlaky - to uchvátí jak rodiče, tak děti.

Českotřebovští betlémáři snesou srovnání s kýmkoliv. Návštěvníci výstavy betlémů ve sklepení Betlémské kaple mi dají za pravdu. A nakonec pocta našim rodákům, bratrům Stránským, kteří vymysleli ,uvedli do života a zdokonalili svůj Velorex. Přehlídku jejich díla najdeme v přilehlém prostoru na dvoře muzea.

Také jsem  chtěla poděkovat paní Žáčkové, která nás provedla muzeem a poskytla nám milý, nevtíravý ale zasvěcený doprovod. Jsem přesvědčena o tom,, že by si naše muzeum zasloužilo i reklamní fotografickou upoutávku, umístěnou např. v. nádražní budově. Turisté by to jistě ocenili.

 

Věra Bartůňková