Protihlukové stěny okolo České Třebové    

Jsem rád, že se zde konečně na iČtZ otevírá téma, které trápí i mě. Tím jsou protihlukové zdi, které mají vyrůst okolo kolejí a nádraží v České Třebové při přestavbě uzlu. Jsem dlouhodobě proti těmto odporným zdem, které jsou spíše tahákem na peníze z rozpočtů pro modernizaci železnic pro firmy, které se zúčastňují tendrů na tyto rekonstrukce. Shodou okolností se na slovenském webu Vlaky.net hned po Novém roce objevil příspěvek nazvaný: Protihluková opatření na železnici.

https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6734-Nase-tema-Protihlukova-opatreni-na-zeleznici/

Autor rozebírá tyto stavby, dokládá jejich prospěch i zbytečnosti několika studiemi, poznatky z cest u nás i v zahraničí. Poměrně rozsáhlá diskuze pod článkem dokládá, že mnohým lidem není tento problém cizí a vetšinou protihlukové stěny odsuzují. Odporné zdi u kolejí znepříjemňují cestování, hluk se vrací zpět do vlaků a průjezd mezi těmito stěnami je stejně nepříjemný jako jízda dlouhými tunely.

V právě uplynulém roce vyplavaly na veřejnost plány o přestavbě uzlu Česká Třebová, kde jsou plánovány několika kilometrové až 5 metrové zdi okolo opravené trati. Vlaky mezi Odbočkou Parník a Českou Třebovou zde projíždějí městskou zástavbou a zde v letech 2019-23 mají vyrůst několika metrové zdi. Cestující přes Českou Třebovou se tak dostanou do jakéhosi tunelu, který jen nemá klenbu. Ty se potáhnou několik kilometrů, rozdělí ještě více město, než doposud rozděleno železnicí je. Je otázkou zda je opravdu hluk z jedoucího vlaku tak závadný, jak je předkládáno. Možná to je jen výsledek betonových lobby, které přes své vlivné lobbisty a spřátelené poslance a politiky nepropašovaly příslušné zákony. A nemusí to být jen vlivem těch českých, ale hlavně nadnárodních kolporací, které vše protlačily v legislativě EU.

Hluk z jedoucích vlaků tu opravdu je, ale položme si otázku, co jej způsobuje, kromě vlastní jízdy. Přes Českou Třebovou vedou elektrifikované tratě, elektrické lokomotivy jsou vesměs méně hlučné než motorové. Pakliže jsou vlaky osobní dopravy tvořeny novějšími elektrickými jednotkami (InterPanter, pendolino, jednotky Leo Expresu) je hladina hluku opět nižší. Na druhou stranu je průjezd nákladního vlaku třeba o váze 2500 tun, tažený 2 až 3 lokomotivami řady 740 někdy v noci ve 2 hodiny opravdu velmi nepříjemný i pro obyvatele, kteří nebydlí přímo u trati. Zajímavé je, že ti co bydlí těsně u koleji nepociťují tolik hluk z vlaků, spíš otřesy a na hluk si stěžují hlavně obyvatelé, bydlící dále od kolejí.

V zahraničí se s protihlukovými stěnami můžeme také setkat, ale i zde se všeobecně tyto stěny nelíbí. Ale mají i lepší řešení. Např. okolo Königsteinu, kde se trať kroutí okolo Labe rovněž zástavbou, mají místo protihlukových zdí mezi kolejemi gumové vložky, které tlumí rachot vlaků. Nakonec, co způsobuje největší hluk ze železnice? Jsou to hlavně nákladní vozy starších konstrukcí, kovové zdrže při brždění a zde je třeba hledat cestu jak snížit hladinu hluku. Poslední ale i první věcí v celé této problematice jsou peníze. Jak jsem již zmínil, stavba betonového monstra v délce několika kilometrů a ve výšce několika metrů rozhodně značně prodraží stavbu či rekonstrukci. Ty peníze jsou nakonec z kapes nás všech. Na jedné straně nám tyto prostředky chybí třeba na vybudování mostů a nadjezdů, či jenom přechodových lávek, nebo podchodů pro pěší a zde se zbytečně proinvestují do pasivních zdí. Stavebním firmám to je více méně jedno, nakonec jsou to ony, které stěny postaví a vyinkasují velice slušné peníze. Betonová lobby si pěkně mne ruce.

Já osobně bydlím asi 150 metrů od rušného nádraží v České Třebové, hlavně cítím ty vibrace při průjezdu nějakého těžkého vlaku, hluk už tolik ne a v zimě při zavřených oknech vlastně ani nevím, že je zde nějaká dráha je. Možná je to dáno tím, že náš dům je stíněn sídlištěm, ale bydlím u frekventované silnice a zde mě hluk a prašnost trápí podstatně více než hluk od dráhy. Ale je to pouze můj osobní názor. A jiný názor na hluk z provozu železnice mohou mít obyvatelé sídlišť na Trávníku, nebo na Lhotce. Mám zkušenosti, že jedoucí vlak je slyšet konkrétně v okolí České Třebové na Horách, v Hliníkách atd., než bezprostředně u kolejí, či třeba v jiných částech města. A zde docela pochybuji, že hluk protihlukové stěny zachytí a právě na Horách a v Hliníkách nebudou vlaky slyšet. Nakonec dráha je zde více jak 170 let, vlak projede, ten hluk trvá jen po dobu průjezdu vlaku, pak nastane ticho.

Průjezd rychlíků, různých jednotek, prohánějících se po síti SŽDC je téměř nehlučný, více problémů co se týče hluku je v nákladní dopravě, nebo při činnosti seřaďovacího nádraží. Ale i ten se v průběhu let zmírnil, veškerá komunikace při posunu nyní probíhá prostřednictvím vysílaček, žádný staniční rozhlas nikde neřve do noci. Také intenzita ranžíru zdaleka není taková, jako třeba před 30 léty. Podstatně více hluku v krajině dělají právě silnice a dálnice. Auta jezdí neustále, hluk silnice, či dálnice je slyšet v daleko větší vzdálenosti, než ze železnice a je permanentní. Protihlukové stěny by se měly stavět jen v nejnutnějších případech, využívat v co nejvyšší míře nových prvků, tlačit na provozovatele modernizovat svá vozidla a finance pro protihlukové zdi věnovat spíše do staveb, jako jsou třeba nadjezdy a eliminovat křížení železnice a silnice, nebo černé přechody pro chodce, kterých je okolo České Třebové docela dost. A další se opět vytvořil po uzavření tunelů u Korada pro chodce.

Výše zmíněný článek na webu Vlaky.net dává také několik návodů, jak eliminovat hluk z činnosti železnice bez nevzhledných betonových zdí, které uvítají jen sprejeři. A nepomohou stěny ani skleněné, ty jsou železničním provozem za nějaký čas znečištěny tak, že jsou rovněž neprůhledné a nejsou imunní proti sprejerům.

Pavel Stejskal