ZAMYŠLENÍ NA ÚNOR
Moudrost učitele z Nazareta
To učil už Ježíš, když v kázání na hoře řekl toto přirovnání: „Každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.“ (Matouš 7,17-18) Připusťme, že to nemusí být poznat hned. Teď v zimě jsou větve holé a bude trvat dlouhé měsíce, než vypučí, vyraší, rozkvetou, nasadí a dozrají na nich plody… na podzim se pozná. Podobně s námi lidmi, časem se prozradíme, co v kom z nás je. A ta doba může být delší, než naše přirozená trpělivost. Ježíš také vypráví podobenství o fíkovníku, který po léta nenesl ovoce, a uzavírá touto radou: „Ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. Snad příště ponese ovoce…“ (Lukáš 13,8-9) On má s námi trpělivost. Delší, než my s druhými, nebo i sami se sebou. Dává nám šanci, s nadějí, že se ještě můžeme změnit k lepšímu. Sami to ovšem nedáme. O tom, do třetice, řekl toto přirovnání: „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.“ (Jan 15,5) Opravdu, s ním to jde. Můžeme se měnit v dobré lidi.
Rostislav Staněk
|
Říká se, že „příležitost
dělá zloděje.“ Nesouhlasím. Příležitost jen prozrazuje zloděje.
Příležitost jen ukáže, co v člověku opravdu je. Říká se taky, že „v nouzi
poznáš přítele.“ Ano, to je ono, souhlas! Okolnosti, v tomto případě
těžkosti, prozradí, co v kom je. Z jednání poznáme, jaký kdo má
charakter; řečeno obráceně, jaký kdo má charakter, podle toho jedná.