Rok 1999:
Obchvat České Třebové se poprvé objevil mezi plánovanými akcemi
Vedoucí referátu dopravy a
silničního hospodářství OkÚ ing. Mojmír Myšák informoval o plánovaných
akcích v oblasti silničního hospodářství okresu. Mezi akcemi, které
budou určitě zařazeny do letošního roku, je zařazena oprava silničního
mostu přes Pastvinskou přehradu v celkovém nákladu až 15 mil. Kč.
Vzhledem k potřebě opravit izolaci mostu se počítá s opravou od května
do září. V
této době bude minimálně 2 - 3
měsíce celý most mimo provoz s nutností objížďky. Letos bude také
pokračovat rekonstrukce krytu vozovky silnice I/11 v úseku Suchý vrch -
Červená Voda v celkovém nákladu až 15 mil. Kč. Jde o zbývající úsek,
loni byla provedena
rekonstrukce trasy Jablonné - Suchý vrch. Poslední větší akcí v okrese
je oprava dvou mostů na silnici III/3576 v lokalitě Jangelec u Vysokého
Mýta.
Během roku má být provedena příprava na opravu mostu v Letohradě na
silnici II/360, který má již nyní omezenou nosnost na 9 t a mostu přes
Třebovku v Třebovicích na silnici I/14.
Referát ´dopravy a silničního hospodářství OkÚdále zařadil do plánu
další potřebné akce, které seřadil takto:
1. Přeložka I/35 Vysoké Mýto,
která je připravena ve třech variantách. Nejlacinější první varianta (na
kterou je údajně již vytvořena studie) počítá jen s obchvatem Vysokého
Mýta, druhá možnost počítá také s obchvatem obce Hrušová, stejně jako
třetí, nejnáročnější (za 500 mil. Kč), která počítá také s přeložkou
železniční tratě
a stavbou viaduktu.
2.
Přeložka silnice I/14 Česká Třebová do trasy budoucí R 35 v nákladu až
do 350 mil. Kč;
3. Rekonstrukce silnice I/43 v Lanškrouně u Krčmy v délce 1 km v
nákladu 20 mil. Kč;
4. Rekonstrukce silnice II/315 v Dobříkově v délce 250 metrů (úprava
křižovatky) v nákladu 2 mil. Kč;
5. Rekonstrukce silnice II/312 v úseku Lichkov - Dolní Lipka v délce
3 km v nákladu až 30 mil. Kč ( k hraničnímu přechodu do Polska);
6. Rekonstrukce silnice I/43 na úseku Dolní Lipka - Králíky -
Červená Voda 8,5 km, náklad 20 mil. Kč
7. Rekonstrukce silnice II /357 v úseku Choceň - Vysoké Mýto v délce
8 km. Jde o rozšíření krajnice o 0,6 m na obě strany. Silnice je velmi
frekventovaná se silným provozem cyklistů a současná šíře údajně
neumožňuje ani vodorovné značení vozovky.
Ve výčtu jsou akce neporovnatelné rozsahem, proto lze očekávat, že
jejich realizace bude především ovlivněna investorskými možnostmi státu.
Zařazení obchvatu České Třebové do reálného plánu je však jistě úspěch,
který bychom měli dále společně podpořit. Naopak ve výčtu akcí chybí
dříve propagovaná výstavba tunelu pod Žamberkem za cca 300 mil. Kč.
Úvaha nad dopravní sítí ve městě
Jedním z velkých problémů našeho
města, je stále se zhoršující situace kolem průjezdní komunikace I/14.
Diskutuje se o tom již delší čas a jakékoliv řešení je stále v dalekém
horizontu. Počet vozidel, které po této vozovce projede, je prakticky
den ode dne větší a v současné době se pohybuje mezi 11 - 12 tisíci za
24 hodin.
Vůbec si nedovedu představit, jaká bude situace za rok nebo za 5 let.
To snad bude město rozděleno na dvě části, a to severovýchodní a
jihozápadní, a přejít z jedné do druhé bude velice nesnadné. Je třeba
vzít v úvahu, že bezprostředně v okolí jsou čtyři
školy, a musíme mluvit o velkém štěstí, že se doposud nestala nějaká
velká tragická nehoda. K tomu všemu je třeba přidat i stále se
zhoršující životní prostředí vlivem zvýšených výfukových exhalací. Je
to prostě daň, a možno říci až krutá, enormně se zvyšující
motorizaci, technickému pokroku a také postupné změně životního stylu.
Bohužel, tato změna je daleko rychlejší nežli podmínky, které bychom,
řečeno všeobecně, měli k tomu přizpůsobit. Připravovaná instalace
světelných semaforů na křižovatce u gymnázia
v tomto problému prakticky nic neřeší. Pouze bude bezpečněji v tomto
daném úseku. Ale myslím si, buďme rádi alespoň za to.
Česká Třebová má krásné okolí,
ale samostatné město je rozloženo v kotlině, která v minulosti (starší
generace to ještě dobře pamatuje), kdy dráha jezdila na páru a nebyla
provedena razantní plynofikace, byla zasažena smogem, který se nad
městem šířil a samozřejmě velice zhoršoval prostředí. Dnešní stav je
podstatně lepší než ten dřívější. Řekl bych, že je až nesrovnatelný, i
když jej zhoršují motorová vozidla.
Proto nemohu dost dobře
pochopit, když někdo tak tvrdě protestuje proti tomu, aby převážná
většina aut z vnitřního města zmizela, a město se stalo z hlediska
motorového provozu bezpečnější a klidnější, a exhalace se dostaly z té
nejspodnější části té kotliny na její okraj a tudíž mimo město.
Samozřejmě jsem pochopil, že by pisatel nejraděj uvažovanou rychlostní
komunikaci dostal co nejdále od České Třebové, a když ji chce Litomyšl
a Svitavy, tak ať si ji tam vezmou. To skutečně není vůbec výhodné
řešení pro naše město, a dostali bychom se do podobné situace jako
Litomyšl, když v minulém století nechtěla, aby přes ni vedla hlavní
železniční trať. To by asi budoucí generace o nás lichotivě nemluvila.
V dohledné době jistě dojde k hospodářskému rozvoji a tím i ke zvýšení
nových podnikatelských aktivit. Budeme podporovat průmyslový rozvoj a
tím také zvýšení pracovních příležitostí, ale to může být pouze za
předpokladu kvalitní a blízké dopravní dostupnosti. Pokud toto nebude,
tak investoři
půjdou tam, kde budou mít tuto základní podmínku zajištěnou. Nikdo asi
určitě nechce, aby třeba z tohoto důvodu nastal v budoucnosti postupný
úpadek našeho města.
Jeden takový příklad: Králicko
je momentálně v dost špatné situaci. Velká nezaměstnanost, stagnace
nebo dokonce úpadek průmyslu, nízká kupní síla obyvatelstva. Proto
starosta Králík velice prozíravě přivítal, že předpokládaná budoucí
trasa rychlostní komunikace R 35 povede severní trasou, i když od nich
bude vzdálená desítky kilometrů. Přesto
ale doufá, že by jim to mohlo v budoucnu pomoci. A proto si kladu
otázku: ”A my bychom se měli této možnosti vzdávat?”
Právě z těchto naprosto jasných a pragmatických důvodů vedení
města i jeho orgány s radostí uvítalo podporu kompetentních institucí
pro severní trasu R 35 i kolegialitu okolních měst, které uvážlivě
zhodnotily neutěšenou situaci, ve které Česká Třebová nyní je.
Vedení města bude i nadále intenzivně usilovat, aby se tyto plány
staly skutečností. Perspektiva je dlouhodobá, ale alespoň
předpokládaný obchvat by měl být proveden v letech 2005 - 2010. Je to
sice dlouhá doba, ale buďme realističtí.
Jiří Pásek, starosta města
Psalo se v roce 1999: Postupně se řeší také způsob odvozu tříděného
odpadu
Odvoz tříděného odpadu byl několik roku realizován od dubna do října
pomocí tzv. "putovního
cirkusu"
z 15 svozových míst, uvedených ve vyhlášce o komunálním odpadu. Tak tomu
bude podle této vyhlášky ještě i v letošním roce. Vzhledem k tomu, že
tento systém byl loni ( a možná bude i letos) velmi finančně náročný,
připravuje společnost EKO BI změnu koncepce. Na katastru města a
připojených obcí je vytypováno až 30 stání pro kontejnery, které budou
na těchto upravených a oplocených místech umístěny vlastně celoročně a
občané do nich budou moci odevzdávat tříděný odpad, jednak i
"nadrozměrný nestandardní odpad" (např. vysloužilé pračky sporáky či
ledničky). V případě
přijetí tohoto způsobu bude ovšem stávající systém "putovního cirkusu"
zrušen. Konečným řešením, které by zřejmě doplnilo celoplošný systém
kontejnerů, bude zřízení tří obsluhovaných sběrných dvorů, provozovaných
EKO BI. Zde by občané měli možnost odevzdat
tříděný nebo i nadměrný odpad a to v některých případech buď za úplatu
nebo za kupóny, které by pro občana znamenaly v dalším roce slevu (bonus
za poctivé třídění odpadu) ze základní sazby za odvoz odpadu,
stanoveného městskou radou ve vyhlášce.
Jak se dostal Národní dům do vlastnictví
Českých drah
Je to dlouhá anabáze, díky které se
českotřebovský Národní dům dostal z vlastnictví Spolku Národní dům
(zrušeného pro "reakční zaměření" a posléze pro nečinnost) na
Československé státní dráhy. Protože se mi zdál tento způsob převodu
majetku jen na základě výměru ONV
bez jakékoliv úhrady podezřelý, snažil jsem se získat v archivech
další podrobnější doklady. Díky panu Ing. Oldřichu Felgrovi, který vl
v roce 1999 vedoucím finančního referátu OkÚ v Ústí n.O., mám k
dispozici hlavní část dokumentace. Ta bohužel dokazuje, že
Národní dům se dostal do vlastnictví ČD oprávněně, a že tedy zápis na
listu vlastnictví katastrálního úřadu nelze právně zpochybnit, i když.
způsob odebrání majetku spolku Národní dům a postup tehdejšího vedení
města je přinejmenším zavrženíhodný.
 Po
žádosti zástupců služeben ČD a závodních rad z 6. října 1953 a rady
MNV Česká Třebová z 28. 10. 1953 následovalo 3. dubna 1954 projednání
převzetí majetkové podstaty spolku a 30.8. vydal ONV výměr Vn262.1954
o likvidaci spolku a propadnutí majetku, který nabyl
právní moci 24.9. 1954. V archivu ONV se
podařilo dohledat dokumenty o další událostech, které následovaly.
Dne 9. října 1954 v 11.30 se konalo
definitivní předání majetku spolku Národní dům novému majiteli za
přítomnosti Dr. Drbálka (Správa pražské dráhy), Oldřicha Bittla
(správce majetku zrušeného spolku), Dr. Mokrého (MNV Č.Třebová),
Josefa Musila a V. Hampla (ZKČSD), p. Voleského (budovní okrsek ČSD),
Josefa Karase a Miloslava Šponera (ONV Ústí n.O.) Ve lhůtě byla
uplatněna jediná pohledávka za spolkem
a to Spořitelnou a záložnou v České Třebové. Přítomní se podle zápisu
dohodli na následujících opatřeních: Nabyvatel (uživatel) domu
(sálu)"Národní dům" je povinen při sestavování plánu kulturní činnosti
na jednotlivá čtvrtletí přizvati zástupce MNV, příp. Osvětové besedy a
umožniti provedení podniků mající celoměstský, okresní, krajský nebo
celostátní význam. Uživatelem se v tomto případě rozumí ZK ROH ČSD
Česká Třebová. Podmínky pro půjčování sálu a jeviště se řídí cenovými
předpisy. Pokud se týká vytápění , ponechává se rovněž na dohodě…"
Všechny tyto dosud popsané
úkony by bylo možné zpochybnit jako neplatné, pokud by neexistoval
dokument o zaknihování výměru ONV soudem. A ten (bohužel) existuje. V
usnesení čd. 657/54 Lidového soudu v Ústí nad Orlicí z 16. října 1954
je zapsáno, že Soud povoluje ve vložce 565, 1764 a 2791 pozemkové
knihy pro kú Česká Třebová zápis: Podle pravoplatného výměru ONV z
30/8 1954 Vn 262.1954-Š vkládá se vlastnické právo pro "Československý
stát - československé státní dráhy". Způsob nabytí: rozpuštění spolku
Národní dům se sídlem v České Třebové a propadnutí jeho majetku ve
prospěch státu.
Tento dokument je
rozhodující pro další postup. Ten zvolí právoplatný majitel objektu -
nyní České dráhy a nezbývá, než se mu přizpůsobit. Za pomoc při
obstarání dokumentů děkuji Ing. Oldřichu Felgrovi. Díky to mu se pak
při prodseji zbytného majetku ČD dostal Národní dům do dražby.
Ohlédnutí za I.
ročníkem Týdne sportu
I.ročník Týdne sportu v
České Třebové byl významnou událostí, jeho hlavní organizátoři se
rázem stali vážnými kandidáty na udělení Ceny města za letošní rok v
kategorii "Událost roku". I když přesnou statistiku nikdo nedělal,
tak ke zveřejnění předané údaje hovoří o tom, že v devíti
disciplínách soutěžilo v posledním červnovém týdnu 1756 účastníků,
bylo sehráno 356 zápasů za účastí více než 15000 diváků.
Akce by se nemohla uskutečnit především
bez iniciativy a vzorné spolupráce členů městské sportovní komise ,
jmenovitě Luboše Vašiny (určitě na prvním místě!), Ing. Miroslava
Essera, Dobromila Keprta, Miloslava Cinka, Ivany Vyčítalové, Ing.
Jiřího Kubínka, Hany Brusenbauchové, Libora Stránského a dále Petra
Bucháčka, Vlastimila Rybky, Ing.
Jiřího Vencl ml., Zbyňka a Lenky Slavíkových, Břetislava Fialy,
Dagmar Petrželkové. Poděkování patří také všem, kteří zajistili
podvečerní kulturní a společenský program na Starém náměstí. Na
zdaru Týdne sportu má velký podíl také vedení města a firma
Ekobi, která úzce spolupracovala s organizátory, podobně jako
městská policie a ŽOS, která zajistila páteční odpolední program pro
děti Svůj podíl na úspěšném průběhu této akce mají také ředitelé
(ředitelky) a učitelé (učitelky) základních a mateřských
škol včetně DDM. Výsledky červnového Týdne sportu jasně
hovoří pro jeho reprízu v příštím roce, třeba i opět s
beachvolejbalovým "šou". První konzultace o tom, že Týden sportu
bude za rok zase, již proběhly….
|