S hejtmanem o investicích kraje, rozpočtu města, opravách silnic, modernizaci železnice či komunálních volbách

Jednal jste nedávno se starostou města o problémech v dopravě. Stále platí, že se Česká Třebová má podílet na opravě poškozené silnice  Semanín - Zádulka?  Zatím s tím v návrhu rozpočtu město nepočítá....

Ověřoval jsem si, zda platí informace, že je město připraveno se účastnit alespoň symbolickou částkou na rekonstrukci silnice. Celková obnova stojí kraj nesrovnatelně více prostředků, a proto považujeme za správné, aby se jeden z iniciátorů výstavby průmyslové zóny v okolí železničního uzlu finančně účastnil obnovy komunikace. Je dobré, aby nejen investoři, kteří realizují svoje záměry v průmyslové zóně a využívají silnice nižších tříd, projevili svůj zájem na tom, aby silniční sít byla v pořádku. Se starostou jsme o dvou milionech korun jednali již od jarních měsíců, kdy byl tento nápad označen za nesmyslný a troufalý. Bylo řečeno, že v našich podmínkách takový případ neznáme. Není to pravda, protože například v Červené Vodě se podnikatelé nedaleko skiareálu, kde je také průmyslová zóna, finančně účastnili obnovy komunikace vedoucí přímo do této zóny. Od pana starosty jsme získali příslib a prostřednictvím pana náměstka Kortyše jsme požádali město o finanční příspěvek, který by měl být realizován na dubnovém zastupitelstvu.

Na jednání se starostou jste společně řešili také rekonstrukci železničního uzlu. Jak vypadá plánování této očekávané stavby?

Byl jsem informován nejen o předpokládaném harmonogramu stavby, ale i konkrétních opatřeních. Je to jeden z posledních úseků prvního železničního koridoru, který doposud neprošel optimalizací. Trochu mi to připomíná problém s oddalováním výstavby dálnice D35 (dříve R35), o které se mluví téměř dvacet let. V případě prvního železničního koridoru měla být stavba kompletně dokončena do roku 2000. Úplně prvním dokončeným byl úsek Zámrsk – Uhersko, který se začal realizovat v roce 1994. Jsme v roce 2018 a doposud nemáme hotový průjezd Pardubicemi a Českou Třebovou. Zároveň zásadním úsekem, který čeká stále na optimalizaci je úsek Ústí nad Orlicí – Choceň. Česká Třebová má skutečně přijít na řadu až nyní. A právě v těchto dnech se zpřesňuje projektová dokumentace. Jedná se také o doprovodných stavbách jako například protihlukové stěny, které by měly zajistit, že občané bydlící v bezprostředním okolí koridoru z jedné i druhé strany, budou chráněni proti hluku, který je spojen s průjezdem vlaků. Bohužel současný návrh obsahuje velmi nevzhledné protihlukové stěny, které na průtahu městem dosahují tří až pěti metrů. Vizualizaci, kterou jsem viděl snad ani nechci zveřejňovat, protože by ve městě vznikla téměř jistě panika. Zjednodušeně nazývám návrh nezastřešeným tunelem, protože například v oblasti Červeňáku dosahují bariéry včetně náspu až 10 metrů, což je výše přibližně druhého podlaží bytového domu. Ve městě železnice bychom tak přestali být v kontaktu s hlavním koridorem. Vím, že je mezi námi řada nostalgiků a železničářských rodin, které jsou na současnou situaci zvyklé. Rozumím tomu, že je potřeba dodržet hygienické normy, ale musíme jednat se SŽDC o variantě, která bude moderní a nebude hyzdit město. Z vlaku by nebylo vidět na město a opačně. To je pro mne nepřijatelné.

V souvislosti se železnicí se musím zeptat také na další fungování českotřebovského depa, jelikož se proslýchá informace o možném útlumu. Co je na tom pravdy?

Celý problém souvisí se snahou Českých drah omezovat depa kolejových vozidel. Prakticky to znamená, že se chystá další organizační změna, kterých bylo od revoluce nespočet. Tato změna by měla v polovině letošního roku oddělit opravárenskou a provozní část v rámci dep kolejových vozidel a bohužel se nepočítá s tím, že by v DKV Česká Třebová zůstala opravárenská část, respektive o řadu těchto činností by depo přišlo. Vzhledem k tomu, že České dráhy mají pravděpodobně zájemce o stávající areál, tak by přemýšleli o privatizaci tohoto provozu. Nejvíce překvapivé je, že přestože je celý areál k dispozici a není plně využit, tak chtějí České dráhy investovat například do depa v Hradci Králové či do dalších dep v rámci sítě, což bude stát nemalé prostředky. Byl jsem však ujištěn, že provozní část by měla vzhledem k poloze města a významu depa ve městě zůstat a neměly by tak klesat výkony.

O celé situaci jsem se dozvěděl nedávno v rámci jednání s Českými drahami jako jedním z uchazečů o zajištění provozu regionální železniční dopravy po roce 2019. Při těchto jednáních jsem upozornil, že si těžko dovedu představit, že by regionální doprava v našem kraji byla realizována jinými depy a lidmi mimo náš kraj. Považuji to za nesprávné, a proto jsme jednali o tom, aby provozní a opravárenská činnost ve městě zůstala. Mám pocit, že pokud by byl najednou provoz zprivatizován, s vysokou pravděpodobností by České dráhy tuto službu nakupovaly. Myslím si, že tohoto proběhlo od 90. let mnoho a nejsem si jistý, zda zrovna toto opatření by vedlo ke klidu v rámci železniční stanice a jednotlivých profesí. Osobně jsem se zapojil do jednání a záleží mi na tom, aby situace neeskalovala.

Pojďme se od dopravy podívat na rozvojové projekty města. V návrhu rozpočtu je Pardubickému kraji vracena dotace 950 tis. Kč  získaná na stavbu dobrodružné věže na Pekláku. Můžeme počítat, že bychom obdobnou dotaci obdrželi na jiný užitečný projekt, např. úpravu návrší u rotundy sv. Kateřiny tak, aby byl důstojným okolím pro nejstarší stavební kulturní památku našeho kraje? 

Předně je nutné říci, že rozpočet kraje pod mým vedením nebude holubník. Nemám pocit, že dotace, které poskytujeme v rámci jednotlivých dotačních titulů, mohou být jen tak jednoduše převáděny na jiné projekty v tomto případě úpravu návrší v okolí rotundy, kde se nepovedla stavba přilehlé budovy. Je zajímavé, že komise městského architekta ve svém vyjádření tuto stavbu podpořila a dnes se k tomu nehlásí, protože nálada ve městě je ve vztahu k této stavbě opravdu velmi poznamenaná. Pokud se město rozhodne pro revitalizaci celého prostoru a já jsem pro, tak jsme připraveni záměr finančně podpořit, protože dlouhodobě obdobné projekty v kraji finančně dotujeme. Za zmínku stojí například kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku v Luži nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolní Hedeči. Je ale důležité zmínit, že podle mých informací nebude projekt doporučený Národním památkovým ústavem. Nechci, aby došlo k něčemu podobnému jako v případě přilehlého objektu bývalé farnosti u rotundy, a proto budeme jako kraj velmi pečlivě postupovat podle doporučení pracovníků NPÚ. Mám pocit, že orgán státní památkové péče, který je u nás ve městě zařazen pod odbor rozvoje a investic, se v rámci rozhodování dostává do přímého střetu mezi investiční činností města a někým, kdo by měl v rámci státní správy ochrany památek připomínkovat jednotlivé stavby. Tento stav rozhodně není správný. I na základě této zkušenosti budeme jako kraj sledovat, jak bude na městském úřadě probíhat rozhodování orgánu státní památkové péče. Již jsem o tom hovořil s generální ředitelkou NPÚ Naděždou Goryczkovou a dohodli jsme se, že i kdybychom měli být průkopníkem, tak zintenzivníme odbornou a metodickou činnost směrem k orgánu státní památkové péče na obcích s rozšířenou působností a budeme dbát na to, aby byla dodržována vydaná doporučení. Je nepřijatelné, abychom zásadním způsobem znehodnocovali celé okolí obdobně důležitých památek. Zaznamenal jsem i názory radních města, kteří mají velmi subjektivní názory a nejsou odborníky na architekturu. Tuto místní lidovou tvořivost bychom měli dát stranou a měli bychom se zabývat odbornými stanovisky. Národní památkový ústav je jednoznačným garantem, že obdobná zvěrstva vnikat nebudou.

Jedním z projektů, na kterém by se ve městě kraj mohl také podílet, je vznik trampského muzea. Jak vás osobně tato myšlenka zaujala?

S nápadem vzniku muzea jsem se setkal již před několika lety v Horním Jelení, kde mě starosta Petr Tupec společně s představiteli spolku Kamarádi festivalu trampských písní seznámil s obdobným projektem. Z něj nakonec sešlo a o něco málo později jsem se se záměrem setkal u nás ve městě. Myšlenku vytvořit muzeum budu i nadále podporovat, protože řada mých přítel patřících do skupiny Medvědi, a kterých si velmi vážím, věnovala trampingu velkou část svého života, a proto chápu, že by byli rádi, kdyby podobný prostor vznikl. Původní opulentní projekt byl umístěný paradoxně architektem do prostor, které nejsou v souladu s územním plánem města, což mě překvapilo. Netuším, jak může někdo navrhnout v ochranném pásmu vodního zdroje takovou stavbu. I samotní iniciátoři byli z tohoto návrhu překvapeni, ale varianta, o které hovoříme dnes, se jeví jako výrazně úspornější. Nachází se v místě, které jsem doporučil při jednání za účasti místostarosty Keprta. Prostor vedle restaurace Na Horách je vhodný a v souladu s územním plánem. Upozorňoval jsem však, že pro obdobné aktivity není možné využít mnoho dotačních příležitostí. Jednou z nich je zcela jistě individuální dotace z krajského rozpočtu či případně z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Z hlediska financování je tedy velký problém, ale pokud nové městské zastupitelstvo nazná, že muzeum bude jednou z jeho priorit, pak tomu rozumím. Lze však očekávat, že dominantní finanční zátěž bude primárně na samotném městě.

Zásadním momentem letošního roku bylo otevření nové sportovní haly. O akci jsme psali v minulém čísle, a proto se chci zeptat na avizované převedení staré školní tělocvičny do majetku města. V jakém stavu se převod nachází?

Postupujeme podle dohody, protože již před dokončením haly jsme na společné schůzce projednávali, že kraj nebude halu stavět na místě té staré, ve které se nachází vázaný azbest. Tehdy jsme se dohodli, že v případě stavby nové haly na zelené louce, bude stará tělocvična převedena na město, které zváží další kroky včetně jejího budoucího využití a obnovy. Dohoda platí a převod již schválilo krajské zastupitelstvo na svém únorovém zasedání a nyní čekáme na vyjádření města. Bohužel došlo k procesní chybě, která způsobila, že se nekonalo únorové jednání městského zastupitelstva. Jakmile se  sejde, převodu by nemělo nic bránit.

Zmínil jste nesvolání únorového jednání městského zastupitelstva. Město tak stále nemá schválený řádný rozpočet. Jak tento postup hodnotíte?

Bohužel jsme si zvykli za posledních 20 let připravovat pravidelně na začátek roku pravidla rozpočtového provizoria i přesto, že státní rozpočet je schválený, a tudíž všechny jeho vazby na územní rozpočty včetně obecních. Rozhodně nejsem zastáncem provizorií a nerozumím tomu, že neustále první měsíce máme hospodařit podle nějakých zjednodušených pravidel a nepřipravujeme standardní rozpočet už od letních měsíců tak, aby vše bylo schváleno na posledním prosincovém zasedání zastupitelstva. Pardubický kraj stejně jako většina měst a obcí schvaluje svůj rozpočet na konci kalendářního roku. Dlouhodobě se mi nedaří vysvětlit vedení města, že rozpočtové provizorium není nutné. Bohužel vzhledem k chybnému, a proto neplatnému svolání únorového jednání zastupitelstva hospodaříme podle těchto pravidel o další tři týdny navíc. Je to zásadní chyba, které bychom se měli vyvarovat. Doufám, že příští vedení města už nebude postupovat tímto způsobem a bude schvalovat řádný rozpočet, aby nedocházelo k situaci jako v posledních letech.

Návrh rozpočtu by měl být schválen na příštím jednání. Jste se zpracovaným návrhem spokojený? Jak hodnotíte investiční činnost města?

S návrhem rozpočtu jsem samozřejmě detailně seznámen. Musím konstatovat, že financování je stabilní a zajímavé je, že se letos výrazně zvyšuje investiční činnost. Pravděpodobně je snaha na poslední chvíli stihnout některé resty. Rozpočet na nejbližším jednání určitě podpořím, protože je tam celá řada velmi potřebných investic. Jedná se například o opravu ZŠ Habrmannova. Tu jsem osobně považoval za prioritu již v době, kdy školu vedl dnes zesnulý Zbyněk Slavík. Vzpomínám si na to, jak byl Zbyněk nešťastný, že se nedařilo několik let zařadit zateplení školy do rozpočtu města. Naštěstí v posledním roce samosprávy se to podařilo, což považuji za to nejdůležitější. Bohužel jsme se v minulosti nedokázali postarat o náš vlastní majetek tak, jak by to bylo správné. Považuji to za obrovský dluh, a proto tuto investici považuji za tu nejzásadnější. Všechno ostatní jsou třešničky na dortu, ale i za ně jsem rád. Jedná se například o tenisovou halu. Jako kraj jsme tenisovému klubu na několik etap přispívali na rekonstrukci sousední budovy a dnes  konečně přistupujeme k realizaci tenisové haly. Dobrou investicí je také revitalizace a rekonstrukce atletického stadionu v areálu Na Skále, který bude opět sloužit školám, a to nejen městským, ale i krajským. Tento areál dlouho chátral a revitalizaci jednoznačně potřebuje. Je škoda, že tyto investice nebyly realizované dříve a dochází na ně až v posledním roce vládnutí současného vedení před podzimními komunálními volbami.

Do komunálních voleb zbývá řádově osm měsíců. Vnímáme členství hejtmana kraje v zastupitelstvu města za prospěšné. Hodláte se aktivně zapojit i v dalším čtyřletém období?

Už jsem mnohokrát řekl, že mi záleží na tom, v jakém městě žiji. Ostatně do regionální politiky jsem se zapojil právě proto, že jsem cítil potřebu v rámci svých možností pomoci rozvoji města, které mělo v minulosti mnohem více problémů, než srovnatelně velká sídla. Měl jsem bohužel pocit, že v závěru funkčního období tohoto zastupitelstva jsme na řadu věcí měli odlišný názor. Po 16 letech cítím, že mezi lidmi začíná převládat názor, aby komunální volby v tomto roce přinesly změnu. Vzhledem k tomu, že ovšem nechci a nebudu sedět na více židlích, rád podpořím, pokud budu zvolen z pozice řadového zastupitele takové vedení, které bude působit energicky, s novými nápady, nebude působit unaveně a hlavně bude chtít o chystaných záměrech přemýšlet a debatovat s partnery.

Děkuji za rozhovor  - ptal se Milan Mikolecký